Ročník XXV. (2001)
Pořadové číslo 311.

1.

Mariánské Lázně
31. ledna 2001
OBSAH 
 

Richard Švandrlík: Osobnosti Mariánských Lázní
(Seznam význačných osob v historii Mariánských Lázní do roku 1945 podle německého vlastivědného seznamu z roku 1977)
Pamětní medaile z roku 1908 s vyobrazením zakladatelů Mariánských Lázní opata Karla Reitenbergera a doktora Josefa Nehra byla vydána u příležitosti 100 výročí vzniku Mariánských Lázní (1808-1908)
I. Osobnosti v kraji před vznikem lázní (narozené do konce 17.století)
II. Osobnosti na počátku lázní (narozené v 18.století)
III.Osobnosti doby rozvoje lázní v 19.století (narozené v letech 1801-1850)
IV.Osobnosti doby rozvoje lázní kol 1900 (narozené v letech 1850-1900)
V. Osobnosti narozené ve 20.století (po roce 1900)
Osm osobností dosud neřazených
Slavné osobnosti lázní v roce 1868 (50 let existence města)

K Reitenbergerově medaili

Abecední seznam osobností v historii Mariánských Lázní


Osobnosti Mariánských Lázní

      V roce 1977 sepsali autoři německé vlastivědy města a bývalého okresu Mariánské Lázně (Heimatbuch Marienbad Stadt und Land, 2 díly, 1977) nejvýznamnější, připomenutíhodné osobnosti z Mariánskolázeňska.
      1. Šlo seznam sto a jedna osobností, do nichž nebyli přímo zahrnuti zakladatelé Mariánských Lázní – doktor Nehr, opat Reitenberger, lékař Heidler, zahradník Skalník. Ti jsou v knize uvedeni samostatnými články. V II.díle vlastivědy byli doplněni tři další muži a uveden seznam nositelů Reitenbergerovy medaile. Celkem tedy autoři uvedli 108 osob. Nutno říci, že řada jiných významných osob i se životopisem se objevuje v německé vlastivědě v různých kapitolách.
      Chceme české Mariánské Lázně seznámit s těmito mariánskolázeňskými osobnostmi, jak je hodnotí německá vlastivěda. Mezi 105 jmény jsou někteří naprosto neznámí a se sporným přínosem pro historii Mariánských Lázní, především z doby nejnovější.
      2. Při takové práci jde vždy o to, jakou míru detailnosti zvolíme. Z absolutního pohledu patří do historie všichni občané města, kteří tu žili po všechny generace. V historii jde však o něco jiného: pokusit se nestranně vybrat a připustit objektivně výrazný význam jednotlivých osob pro Mariánské Lázně a okolí (prozatím do roku 1945).
      3. Aby byl seznam objektivnější (tj. z německé i české strany), byli jsme nuceni ho doplnit o "předmariánsko-lázeňské" osobnosti (Hroznata, opat Zikmund) a jiné významné, bez nichž si nedovedeme takovýto seznam představit (např. Fischer, Mladějovský, May). Dále chybějí s výjimkou Schaffera a Königa architekti tohoto města, jejichž palácová díla jsou dodnes obdivována. Náš seznam tedy zahrnuje více osobností než německý. Jména, převzatá z německého seznamu (nikoliv doprovodný text) jsou označena před jménem hvězdičkou. Pozor, nejde o prostý překlad z němčiny! Nebylo vynecháno žádné jméno ze seznamu, třebaže u řady jmen se domníváme, že by tam mohla být jména jiná.
      4. Do stovky osobností autoři zařadili především z nejnovější doby aktivisty sudetoněmeckého poválečného hnutí, jejichž význam pro rozvoj města není porovnatelný s jinými jmény (chyby subjektivního charakteru). Kromě toho byl soupis osob přes všechnu pečlivost přece jen prováděn "horkou jehlou" a nachází se v něm nemálo chyb v rodných datech, funkcích atd. (chyby objektivního charakteru). Autoři, žijící mimo republiku, se nemohli vyhnout těmto chybám pro nedostupnost místních pramenů. Pokusili jsme se opravit viditelné faktografické chyby, třebaže ještě mnohé "proklouznou". Pak jsou tu ještě chyby systémové, za které je třeba se omluvit. Jde o nevyrovnanost textů (u někoho je popis podrobný, u jiného jen všeobecný), což způsobuje rozdílná dostupnost pramenů u jednotlivých jmen. Poslední jsou naše chyby překlepů.
      5. Náš úplný seznam má 135 jmen, v tom 25 lékařů, 13 hoteliérů, 18 premonstrátů (v tom 9 opatů), 19 učitelů, 10 stavitelů, 2 zahradníci (chybí např. Swenson), 6 malířů, 6 hudebníků (veskrze chybějí slavní kapelníci orchestru), 22 právníků a úředníků, 14 různých jiných profesí (kino, letec, novináři, vědci). Každé období vykazuje jiné dominanty: do poloviny 19.století bylo nejvíce lékařů (17) a premonstrátů (12), do roku 1900 nejvíce hoteliérů (8) a právníků a úředníků (12), ve 20.století nejvíce učitelů (7) a rozmanitost profesí vzrostla. V seznamech jsou jen čtyři ženy.
      6. Význam seznamu, který připravili němečtí vlastivědníci, vidím v tom, že je to základna, ze které je možné vycházet a kterou možno revidovat. Dnes předkládaný soupis má značné úpravy a odchyluje se od originálu. Nebylo však vynecháno ani jedno jméno německého seznamu. Studie z roku 1977 je cenná, provedená s pečlivostí, třebaže za zcela mimořádných podmínek - mimo Mariánské Lázně, tedy při nemožnosti zkontrolovat například osobní údaje s matrikami a úředními archiváliemi.

I. Osobnosti v kraji před vznikem lázní
(narozené do konce 17.století)
 
HROZNATA – první historická postava v kraji

      (*kol 1160,+ 14.7.1217 Hroznatov), první historická osobnost Tepelska, zakladatel premonstrátského kláštera Teplá (1193), syn mocného knížete (comes) Sezemy z Pšova (Mělnicko) a Dobroslavy z rodu Černínů z Chudenic. Jeho sestra Vojslava založila 1202 klášter premonstrátek v Chotěšově. Hroznatův život popisuje Legenda o Hroznatovi z roku 1250. Hroznata zůstal i po založení kláštera vojenským správcem Tepelska a majetků kláštera a se svou vojenskou družinou nadále úspěšně hájil tyto majetky před německými rytíři z Chebska. Nakonec však padl do léčky, byl zajat, vržen do hladomorny a v ní 14.července 1217 zemřel. Jeho tělo bylo vykoupeno mnichy, uloženo v kamenné rakvi v klášterním kostele. Po smrti byl Hroznata uctíván jako svatý (martyr), jeden čas i jako patron české země. Až za třicetileté války byl papežem Urbanem VIII. vyškrtnut ze seznamu svatých a až v roce 1897 prohlášen za blahoslaveného. Jeho ostatky jsou dnes uloženy v klášterním kostele v Teplé, když za komunismu v letech 1950-1993 byly uloženy v děkanském kostele sv.Jiljí v Teplé.

* JOBST von Eynsidl (politik) – sekretář krále Jiřího z Poděbrad

      (*1420 +1476), pocházel z nedalekého Mnichova (Einsiedl), chodil do klášterní školy v klášteře Teplá, hovořil bezvadně česky a německy, 1450-1454 sloužil u pánů Aleše a Petra Šternberků, od roku 1454 jako diplomat a královský sekretář krále Jiřího z Poděbrad a později krále Vladislava, doprovázel panovníky do Slezska, Rakouska nejen jako tlumočník, ale i jako rádce a diplomat. 1458 byl povýšen do rytířského stavu a získal panství Týřov u Křivoklátu. Po zvolení Vladislava českým králem 1471 přešel do jeho služeb. Zemřel 1476. Ve své době byl významnou osobností evropského formátu.

ZIKMUND Hausman (opat) – obránce majetků kláštera Teplá

      (*1436 +1506), nejdéle vládnoucí opat kláštera Teplá (1458-1506), celkem 47 let a 10 měsíců, přítel krále Jiřího z Poděbrad, který mu potvrdil majetky 87 obcí (mezi nimi ještě Hroznětín (Lichtenstadt), který zdá se nebyl ještě ztracen), panství mělo čtyři rybníky (Betlém, Starý, Ovčí a Podhorní) a za Zikmunda bylo založeno ještě osm, mezi nimi Regent (1479) a Janovec u Branišova. Neklidná pohusitská doba, v níž papež obviňoval krále Jiřího z kacířství, vyhlašoval klatby a křižácké výpravy, postavila opata Zikmunda mezi ně. Také uvnitř kláštera byly dvě strany, pro a proti králi. Roku 1466 dostalo město Teplá právo opevnit obec hradbami, což ihned stavělo, a ještě roku 1497 trval spor o stavění či boření tepelských hradeb. Katolická šlechta i Jiřího vojska plundrovala Tepelsko. Je s podivem, že opat přežil ničení, půtky, přitom opravoval a rozšiřoval zničený klášter, postavil novou knihovnu, zakoupil pro klášter dům v Plzni, obnovoval ztracenou kázeň řádového života, dvakrát cestoval do Německa, aby přivedl z klášterů v Sasku a v Magdeburku zdatné mnichy a naopak posílal na výchovu do Magdeburgu mnichy nové. Nepochybně znal i bohatství kraje na kyselky a znal jejich cenu.

* HABERMANN Franz (muzikant) – autor opery pro Marii Terezii

      (* 20.9.1706 Kynžvart + 7.4.1783 Cheb), celým jménem Franz Johann Xaver Wenzel Habermann, slavný církevní muzikant, vystudoval v jezuitské koleji v Klatovech, pak filosofii na univerzitě v Praze. Hudební vzdělání získal pobyty v Římě a v Neapoli, 1731 byl kapelníkem v Paříži, pak ve Florencii, kde též vyučoval hudbě. Po roce 1740 se vrátil do Čech a 12. května 1743 uvedli jezuité jeho operu, kterou napsal na počest královského korunování Marie Terezie v Praze. 20 let byl ředitelem kúru u divadelníků při Maltézském kostele, 1773-1783 ředitelem kúru v kostele sv.Mikuláše v Chebu. Jeho dílo tvoří 12 mší, 6 litanií, oratoře, sonáty, symfonie a oslavné kusy.

II. Osobnosti na počátku lázní
(narozené v 18.století)

von TRAUTMANNSDORF hrabě Kryštof Heřman – pokrokový opat

      (* 1726, + 5.2.1789 klášter Teplá), předchůdce zakladatelů lázní, který první přišel s myšlenkou založení Mariánských Lázní. Opatem zvolen 3.6.1767 jako mimořádná osobnost v klášteře – urozeného původu, vynikajícího talentu a vysokého vzdělání. Mnohokrát pomohl poddaným v letech hladu. Podporoval vzdělání a umění. Prosazoval tzv. normální školy s povinnou výukou, zrušil latinskou školu v klášteře. Dal postavit školy v Rájově, v Louce, v Úšovicích, v Uhercích. Donutil své spolubratry-premonstráty studovat na vysokých školách v Praze, kde koupil tzv. Tepelský dům 1778 jako přístřeší pro studenty z kláštera. Tak připravoval pozdější věhlas premonstrátské tepelské učenosti. Rozšířil klášterní knihovnu, omezil robotu, zřídil továrnu v Dolním Kramolíně, atd. Jako hrabě neváhal pořádat zábavy, jízdy, šermování, vojenská cvičení, lov, pitky. Byl za to v klášteře kritizován a jen hraběcí titul a přízeň na císařském dvoře brzdila spolubratry, aby ho nesvrhli. Byl mnohokráte vyznamenán, stal se ředitelem školství v západočeských čtyřech krajích (1777), papežem Piem VI. jmenován generálním vizitátorem v Čechách, na Moravě a v Rakousku (1776), notářem apoštolského stolce a připadal v úvahu na místo biskupa v Chebu, když tu mělo vzniknout biskupství. Nadchl se léčivou silou úšovických pramenů a rozhodl založit lázně. Pověřil Nehra, aby prozkoumal léčivé účinky a připravil návrh lázní. Vykoupil hornickou rezervaci, ale uprostřed těchto aktivit v 63 letech umírá , nejvíce snad oplakáván dr. Nehrem. Nikdo jiný v klášteře totiž nechtěl využívat zdejších léčivých vod pro nemocné.

* HUBL Raimund (premonstrát) – opat kláštera a nadřízený Nehra

      (*1738 Mnichov , +31.7.1801) syn mnichovského písaře J.J.Hubla, farář v Liticích, zvolen 19.1.1791 opatem, když jeho předchůdce úředně dosazený opat P.Ambrož Schmidt po smrti opata Trautmannsdorfa, musel po 15 měsících odstoupit.
      Po skonu císaře Josefa II. nastává návrat ke starým pořádkům a s tím i se vrací i právo volby opata. Zvolený HUBL zůstal myšlením vesnickým farářem a k radosti spolubratrů se snažil hlavně o popularitu u nich. Dělal to, co chtěli. Prodal trautmannsdorfský Tepelský dům v Praze, obnovil polesí Stěnská, zničené kůrovcem, zkoušel bez úspěchu různé novoty v rolnictví atd. Za jeho vlády vyhořela Teplá (204 domů) v roce 1794. Vedl spor s Mnichovem o vaření piva. Nehr o něm napsal: "Veškeré prosby k využití pramenů zůstaly nevyslyšeny." Přesto mu později zcela mylně připisoval opat Helmer velké zásluhy o Mariánské Lázně. A po Helmerovi další němečtí i čeští historici, kteří Nehrův odsudek buď neznali nebo zamlčeli.

FISCHER Leopold (premonstrát) – zakladatel lázní Zádub

      (*1744, + 3.1.1819), premonstrát, ve vsi Zádubu postavil v 60.letech 18.století lázeňský dům s koupelnami a pokoji, dovážel sem minerální vodu od Mariina pramene v sudech strmou roklí při potoku Hamelika a podával tu koupele. Pro nemocné, kteří museli denně sestupovat dolů k pramenům a znovu nahoru, to nebyla žádná procházka. A v lese nebylo bezpečno. A tak roku 1781 skončil Fischerův pokus neúspěšně.

* PFROGNER Lorenz Chrisostomus (premonstrát) – opat do roku 1812

      (* 12.8.1751 Pernarec, + 28.9.1812 klášter Teplá), Phil.Dr. a Theol.Dr., profesor církevních dějin na univerzitě v Praze, děkan teologické fakulty 1796, rektor univerzity 1807. Opatem premonstrátského kláštera Teplá byl zvolen 11. září 1801. Zatímco jeho předchůdce Hubl prováděl nesmyslné zemědělské reformy, Pfrognerovým koníčkem byly teologické problémy a školství. Pokud se uvádějí jeho nějaké zásluhy o Mariánské Lázně, pak souvisejí s jeho sekretářem Karlem Reitenbergerem, který se zajímal o zdejší kyselky, podpořil malé osídlení a v roce 1808 navrhl i název obce Marienbad - Mariánské Lázně. A tak za Pfrognera bylo vybudováno i první lázeňské zařízení, Staré lázně (1808), které byly rozšířeny 1810. Získal pro klášter patronáty nad farnostmi zrušeného chotěšovského kláštera (Chotěšov, Dobřany, Stod, Uherce, Holýšov, Litice, Sekyřany, Touškov), dal postavit faru Úšovice (1805) a přestavět Hamrnický klášterní dvůr. Byl literárně činný v oblasti teologie a filosofie.

* NEHR Johann Josef (lékař) medicínský otec Mariánských Lázní

Johann Josef Nehr      (*8.5.1752 Teplá, + 13.9.1820 Mbd, pohřben na klášterním hřbitově v Teplé), klášterní lékař a první ze čtveřice zakladatelů Mariánských Lázní, byl nazýván "medicínským otcem Mariánských Lázní". V roce 1779 poprvé vstoupil do divokého údolí pramenů,aby posoudil zdejší léčivé vody, 1786 opat Traut-mannsdorfa povolil, aby se usadili dva dřevorubci u Křížového pramene. Nehr sem docházel a upravil jímání minerálních pramenů a lékařsky potvrdil jejich léčivé vlastnosti formou pití a koupání, jakož i léčivost zdejší slatiny. Horlivě tu prováděl lékařskou praxi a sledoval účinky přírodních vod na nemocné.. V letech 1804-1808, po marných prosbách o stavbu klášterního domu, tu postavil vlastní dům Zlatá koule (Goldene Kugel – po své ženě Fanny Kugelové, kterou si vzal v květnu 1778), prosadil 1810 výstavbu lázeňského domu se 16 koupelnami, postavil ještě druhý dům vedle prvého. Své poznatky po 34 letech pozorování popsal v první knize o Mariánských Lázních "Beschreibung der mineralischen Quellen zu Marienbad auf der Stiftherrschaft Tepl, nahe bei dem Dorfe Auschowitz" v roce 1813 (II.vydání 1817). Jako bezdětný odkázal po smrti peníze pro chudé studenty a matky s mnoha dětmi. Na jeho památku byla přímo u Křížového pramene postavena v roce 1857 Nehrova busta, a 1868 nazvána Nehrova ulice (Nehrgasse), v níž stály jeho dva domy(za komunismu Čechova ulice).

* CHRISTL Peter (úředník) – nejslavnější kronikář Mnichova

      (*1762, + 1834 v Mnichově-Einsiedl), studoval klášterní lyceum v Teplé, pak ve Slaném u piaristů a v Praze. Jeho dobrodružná povaha ho lákala do Ameriky, ale nakonec se stal vojákem, v roce 1801 byl rytmistrem a za napoleonských válek se vrátil a zakotvil v Mnichově. Zde mu jeho synovec, opat Reitenberger, pronajal lovecký revír na Haydu (Planý vrch). V tuhých zimách začal psát své vzpomínky z válek a dějiny města Mnichova, opsal všechny městské a farní knihy a listiny, Schillingovy klášterní anály o dějinách kláštera 1192-1621, a to vše o 1080 stranách věnoval 1814 opatovi Reitenbergerovi.
      Zemřel 1834, pochován neznámo kde na starém hřbitově u kostela. Vzpomíná na něho jen pamětní kámen na Planém vrchu. Christl byl nejslavnější kronikář městečka Mnichova a jedna z nejvýznačnějších postav Mnichova.

*FELBINGER Johann Nepomuk (kronikář) – první kronikář

      ( *26.2.1768 klášter Teplá, + 8.3. 1855 Mariánské Lázně), první kronikář Mariánských Lázní. Již jako 13letý vstoupil do služby kláštera Teplá jako písař. Byl pokladníkem a důchodním a církevním účetním (Rent- und Kirchenrechnungsführer) až do svých padesáti let (1818). V Mariánských Lázních postavil 1816 dům "U císaře Rakouského" (čp.3 Tatra, zbořeno 1990). Začal psát kroniku Mariánských Lázní, kterou doprovázel samorostlými kresbami, od počátků lázní do své smrti roku 1855 (Seznam v německé vlastivědě mylně uvádí osobní data i vedení kroniky jen do 1848). Jeho kronika patří k cenným pramenům počátků Mariánských Lázní.

* METTERNICH Klement Wenzl – kancléř a zakladatel pošty v lázních

      (*15.5.1773 Koblenz, + 11.6.1859 Vídeň), kníže, vyslanec v Drážďanech (Sasko) a v Berlíně (Prusko) v letech 1801-1806, vyslanec v Paříži (Francie) v letech 1806-1809, ministr zahraničí Rakouska od 1809, kancléř od roku 1821. Jeho politickou zásadou bylo zachovat rozdělení Evropy na státy v roce 1815, boj proti všem revolučním hnutím, které by vedly k otřesům pořádku států a k ohrožení míru, dbal na zachování rovnováhy mocností. Tak se stal vedoucím státníkem v Evropě. Od roku 1835 řídil vládu Rakouska za duševně slabého císaře Ferdinanda. Metternichův strnulý konservatismus dovedl Rakousko k revoluci 1848 a k jeho svržení. Umění a vědám byl vždy otevřen, zámek Kynžvart přebudoval na své letní sídlo, kde přijímal diplomaty i panovníky a mj. založil zámecké muzeum. V Mariánských Lázních zřídil první poštovní dům a uvažoval o koupi těchto lázní nebo o výměně za panství Plasy. Upravil silnici z Kynžvartu do Vídně.

* SKALNÍK Václav (zahradník) – budovatel lázní a parků

      (*29.6.1776 Hořín u Mělníka, + 4.10.1861 Mariánské Lázně, pohřben na zdejším hřbitově), jeden ze čtveřice zakladatelů Mariánských Lázní, založil zdejší anglické parky. Původně zahradník u knížete Lobkovice, založil lázeňský park v Bílině, parkové úpravy prováděl i v Karlových Varech. Od roku 1817 řídil terénní úpravy v Mariánských Lázních, 1821 tu postavil vlastní dům Strauss (čp.25, dnes Merkur) a přestěhoval se sem, devatenáct let byl představeným (starostou) Mariánských Lázní (1824-1843), jmenován opatem Reitenbergerem. Roku 1826 založil malý park u Ferdinandova pramene. Jeho úpravy lázeňského údolí, výsadba parkových stromů, budování vycházkových cest, regulace potoků změnily během 44 let usilovné práce zcela obraz lázní. Od něho pochází i řada rytin. Roku 1883 byla odhalena pamětní deska na domě Strauss, po druhé světová válce nastal návrat ke Skalníkovi jako českému prvku zde. Roku 1960 umělecky upraven hrob Skalníkův a lázeňský park pojmenován jeho jménem, 1961 odhalena Skalníkova busta v parku, 1981 byl odhalen Skalníkův monument na promenádě, dílo sochaře Vítězslava Eibla, 1990 přejmenována v Úšovicích ulice Julia Fučíka na Skalníkovu třídu (do roku 1945 existovala Skalnik-Strasse, tj. dnešní ulice U pily).

THURNER Anton (stavitel) – stavitel lázní v 1. polovině 19. století

      (*3.10.1778 Přimda, + 30.12.1855 Přimda) byl klášterním stavitelem a stavěl v Mariánských Lázních nejen pavilony nad prameny, ale většinu domů. Byl pověřen vrchním dozorem nad všemi stavbami v lázních s tím, aby respektovaly schválený zastavovací plán obce. Zemské stavební ředitelství provádělo kontroly dodržování tohoto plánu. Jeho dílem je většina domů, postavených zde v první polovině 19.století. Ačkoliv se Mariánské Lázně staly městem až roku 1865, byly od počátku budovány jako městský komplex. Posledním Thurnerovým dílem byl pravděpodobně římskokatolický chrám Nanebevzetí P.Marie, jehož stavbu řídil společně se stavitelem Josefem Ondřejem Krannerem z Prahy podle odvážného projektu profesora Johanna Gottfrieda Gutensohna z Akademie výtvarných umění v Praze. Thurner dožil v rodné Přimdě.

* REITENBERGER Karl Kašpar (premonstrát) – fundator urbis

Karl Kaspar Reitenberger      (* 29.12.1779 Úterý, + 21.3.1860 Wilten), vystudoval 1791-1795 gymnázium v Plzni, 1795-1800 bohoslovectví v Praze, 1800 vstoupil do kláštera a přijal řádové jméno Karel. 1.4.1804 sloužil svou první mši (primic) a stal se výpomocným knězem v klášteře Teplá. 1806-1807 byl knězem ve Svatém Vojtěchu a pak nastoupil za nemocného sekretáře na jeho místo. 3.1.1808 byl jmenován vicesekretářem a pověřen úkolem starat se o vznikající lázně. Roku 1808 dostala malá osada u Křížového pramene název Marienbad - Mariánské Lázně a zřejmě z jeho iniciativy. Po smrti opata Pfrognera byl zvolen opatem (28.4.1813). Tento průbojný a pokrokový muž josefínského typu budoval školy, špitály, v roce hladu 1817 poskytl poddaným pomoc. Jeho hlavní zájem však patřil Mariánským Lázním. Pro myšlenku nových lázní získal místodržícího Čech hraběte Kolovrata a dosáhl vyhlášení obce otevřenými lázněmi (6.listopadu 1818). Poté se pustil do velkorysé výstavby: v letech 1818-1824 tu bylo postaveno podle předem vytvořeného zastavovacího plánu 42 domů. Část klášterních bratrů, hlavně vesničtí faráři, nelibě nesla výstavbu lázní a spikla se proti opatovi.
      Byl obviněn, že utápí peníze kláštera v bažinách lázní, přicházely kontroly, revize, ale i nové a nové stížnosti proti němu, až byl v červenci 1827 donucen k abdikaci. V říjnu 1827 odjel do tyrolského exilu do kláštera Wilten (Innsbruck), kde žil ještě 33 let, aniž směl vstoupit do Čech a spatřit své lázně, rodné Úterý či klášter Teplou. Přežil tři opaty – své následníky a nepřátele. Zemřel zapomenut. Ale město Mariánské Lázně nezapomenulo a svému zakladateli – fundator urbis – postavilo v roce 1879 sochu (u fontány). Vzpomíná na něho i název Reitenbergerova ulice kolem Nových lázní, které založil 1827. V kostele ve Wiltenu byla odhalena pamětní deska (1888) stejně jako na rodném domě v Úterý; poblíž Úterý vyvěrá Reitenbergerův pramen aj. V roce 1906 byly převezeny jeho ostatky z Wiltenu do Mariánských Lázní a odtud na klášterní hřbitov v Teplé.

KLINGER Albert (hoteliér) slavný kuchař, který tu postavil největší hotel

      (*1779, + 1855 Mbd pochován na zdejším hřbitově), příbuzný opata Reitenbergera, byl povolán jako kuchař do lázní, zprvu byl nájemcem lázeňského domu (Trateurhaus), 1816-1819 postavil největší hostinec v obci, hotel KLINGER, kde roku 1820 přespal J.W.Goethe, roku 1843 tu přenocovali tři habsburští arcivévodové na své cestě po Čechách. Jedním z nich byl budoucí císař František Josef I. Název KLINGER se stal pro hosty pojmem. Byl to největší hotel, který po něm zdědil jeho zeť J.D.Halbmayr, ženatý s jeho dcerou Louisou Klingerovou.

* BREM Karl (lékárník) – první slavný lékárník

      (* 25.10.1782 Znojmo, + 26.6.1845 Mbd na hřbitově v rodinné hrobce), lékárník a majitel lékárny v Mariánských Lázních, už od roku 1813 prováděl první analýzy zdejších minerálních pramenů a roku 1815 převzal stáčení a rozesílání minerální soli, 1818 otevřel lékárnu v Starých lázních jako filiálku tepelské lékárny, 1819 vznikla zdejší samostatná lékárna a 1819-1820 postavil dům "Zum schwarzen Adler", 1822 u něho Berzelius zkoumal vzorky vod. Za Goethových pobytů dodával léky Goethovi, který byl často hostem v jeho domě vedle Klebelsberkova paláce. Bremova rodina patří k původním zakladatelům Mariánských Lázní.

* GRADL Wendelin (premonstrát) – Reitenbergerův věrný inspektor

      (*1787 Horní Ves u Frant.Lázní, + 28.9.1825 Teplá), premonstrát, lázeňský inspektor pramenů v Mariánských Lázních, největší a nejhorlivější spolupracovník opata Reitenbergera při budování lázní. V zimních měsících cestoval Evropou, aby propagoval nové klášterní lázně. Právem patří do řady zakladatelů lázní. Zemřel předčasně na rakovinu v 37 letech.

KLINGER Thaddeus (ranhojič) – první lázeňský ranhojič-chirurg

      (* 19.12.1788 Žlutice, + 1.3.1857 Mbd, pohřben v rohu zdejšího hřbitova), první zdejší ranhojič, porodník a klášterní chirurg (Wundarzt), bratr hoteliéra Alberta Klingera. Zúčastnil se napoleonských válek jako "felčar" a ranhojič, a přišel po roce 1821 do Mariánských Lázní. V roce 1823 byl povolán ke Goethemu, aby mu pouštěl žilou. Patřil k aktérům počátků lázní. Zakoupil rozestavěný dům čp.16 BELVEDERE na dn.Goethově náměstí na starých základech z doby kol 1820. Jako jeden z mála domů zůstal dům v majetku rodiny do 1945. Po smrti Klingera dům zdědila dcera Ulrika, provdaná za Paula SENFTA. Z linie Klingerovy druhé dcery je rodina Paterny Proto sousední hroby patří těmto rodinám. V sousedství hrobky je zpola zasypaný hrob Friedricha Klingera (+ 18.1. 1838), jehož datum úmrtí je starší než zdejší hřbitov (snad šlo o dětský hrob). Klingerův náhrobní kámen je zdoben plastikou v kruhu s dvěma vavřínovými větvemi s holí obtočenou hadem. Jde o Aeskulapův znak lékařské profese, právě zde v lázních nejvíce ceněné, vyhledávané a uznávané. V roce 1850 o letní sezóně působili v Mariánských Lázních již tři ranhojiči.

SCHEU Fidelis (lékař) – druhý lékař lázní a Goethův přítel

      (*1790, + 8.7.1830 Mbd), nastoupil na Nehrovo místo klášterního lékaře, tzv. ordinaria, začal tu svou lékařskou praxi a přispěl významně k rozvoji lázní. Zakoupil od Thadeáše Rubritia dům čp.10 na Goethově náměstí "Zelený kříž" (dnes opuštěný dům Split). Měl sedm dětí a jeho dcera Augusta (1820-1890) byla matkou nejslavnějšího starosty Augusta Herziga. Za pobytu Goetha byl též jeho osobním lékařem. Goethe mu věnoval zednářské čtyřverší (v muzeu). V roce 1828 ho jmenoval bavorský král královským dvorním radou. Zemřel ve 39 letech. Trojice lékařů "Nehr-Scheu-Heidler" je hodnocena jako "souhvězdí, které zazářilo nehynoucím světlem na nebi Mariánských Lázní" a položilo základy budoucím mezinárodním lázním.

* HEIDLER Karl Josef (lékař) přeslavný lékař a budovatel lázní

Karl Josef Heidler      (*26.1.1792 Falknov, + 13.5.1866 Praha, ale převezen do Mariánských Lázní, kde je pohřben), Med.,Dr., přišel roku 1818 do Mariánských Lázní na Nehrovo místo na novou funkci jako "zemský knížecí lázeňský lékař pramenů", doporučený místodržícím Kolo-wratem a přijatý opatem Reitenbergerem. Věnoval se neúnavně 40 let rozvoji Mariánských Lázní a uvádí se mezi čtyřmi spoluzakladateli Mariánských Lázní. Roku 1858 byla jeho lékařská aktivita v Mariánských Lázních oceněna nejvyššími místy a byl povýšen do šlechtického stavu s titulem "von Heilbronn". Dále byl c.k. radou, saským lékařským radou, rytířem carského ruského řádu sv. Stanislava, nositelem řádů pruských, řeckých atd. Napsal 27 knih o Mariánských Lázních! Dal postavit vlastní dům Römer (čp.37 – zbořeno 1977).Patřil zde k blízkým přátelům básníka J.W.Goetha, který byl též za kmotra při křtu jeho syna. V roce 1858 na jeho počest nechali jeho polští pacienti postavit pamětní obelisk s latinským nápisem. Stojí dodnes uprostřed Skalníkova parku. Zemřel v Praze, ale byl převezen povozem na hřbitov do Mariánských Lázní.

* DANZER Adalbert (lékař) první historik, propagátor a budovatel

Med. Dr. Adalbert Danzer(* 15.12.1794 Sangerberg, + 16.3.1862 Mariánské Lázně, pohřben na hřbitově v rodinné hrobce), Med.Dr. zprvu v Chebu a Františkových Lázních, pak v Kynžvartě na Metternichově panství, od roku 1828 lékařem v Mariánských Lázních, 1829 postavil dům König von Bayern (čp. 4, dnes Skalník). Již jako dítě v roce 1808 pobýval na léčení u doktora Nehra v Mariánských Lázních. Stal se prvním místním historikem a vlastivědným badatelem, byl sběratel lidových zvyků a vášnivý propagátor Mariánských Lázní. Napsal první dějiny Mariánských Lázní "Geschichte Marienbads" (vyšlo 1842), dále "Marienbader Quellen" (1844), "Topographie Marienbads" (1847). Položil základy historie Mariánských Lázních.

III. Osobnosti doby rozvoje lázní v 19. století
(narozené v letech 1801-1850)

FREY Paul (premonstrát) – inspektor a budovatel vycházkových cest

      (* 7.11.1800 Plzeň, + 23.1.1874 Teplá), premonstrát, 1845 vykonal cestu do Říma a po Itálii a vydal tiskem popis cesty s vyobrazeními. 20.2.1837 byl jmenován inspektorem pramenů a v této funkci obětavě přispíval ke zkrášlení lázní. Staral se o rozšiřování vycházkových cest do širšího okolí. Jeho panoramatické vyobrazení rozhledu z Podhorního vrchu je dodnes vysoce ceněno. Zakládal a upravoval vyhlídky jako byl Fridrichštejn (1837), pavilónek Meczery-Tempel, vyhlídku na Špičáku označil jako Výšinu Fridricha Viléma IV. atd.

SKALNÍK Karel (zahradník) - pokračovatel skalníkovské tradice parků

      (* 3.2.1802 snad v Hoříně; + 16.11.1880), městský zahradník, který převzal po otci pěstitelskou zahradu za domem Strauss, zajistil další rozšiřování a údržbu parků po otci Václavovi Skalníkovi. Ženat s Annou Kubátovou, měli osm dětí, z nichž Albert byl také městským zahradníkem. Karel Skalník byl mimořádný parkový odborník, botanik, vynikající dendrolog a meteorolog, dále rozšířil městské parky v lázních.

* LUCCA Samuel Benedikt (lékař) – lékařský propagátor lázní

      (* 6.3.1803 Praha, + 3.1.1891 Vídeň), Med.Dr., promoval 1835 na univerzitě ve Vídni, od roku 1841 po dobu padesát let lázeňským lékařem v Mariánských Lázních. 20. března 1873 byl jmenován čestným občanem Mariánských Lázní. V městě založil také významnou lékařskou praxi pro chudé. Dal popud k založení židovského špitálu a v něm působil dlouhá léta jako vedoucí lékař. Z jeho četných spisů o Mariánských Lázních: "Der Kreuzbrunnen zu Marienbad" (1858), "Der Eisengehalt in den Trink- und Badequellen und Moorerden in Marienbad" (1860), "Zur Orientierung in Marienbad" (1890, celkem 14 vydání!).

* FRANKL Josef Adam Med.Dr. (lékař) – velký propagátor lázní

      (*1803 Vídeň, + 25.5.1877 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), slavný mariánskolázeňský lékař, do Mariánských Lázní přišel z Prahy roku 1832, autor řady medicínských prací ( německy, polsky) v letech 1835-1868. Napsal a uvedl při uvítání císaře Ferdinanda v Mariánských Lázních oslavnou báseň (1835), v roce 1868 napsal rovněž oslavný list k 50.výročí Mariánských Lázní. Roku 1853 odkoupil dům čp.3 - U císaře Rakouského - a přejmenoval na Haus FRANKL (dn.Goethovo náměstí, zbořeno 1990). Jeho žena Louisa, rozená Poláková, je pohřbena na zdejším židovském hřbitově. Jeho syn Paul Frankl (1834-1921) patří též k osobnostem Mariánských Lázní. Jeho vnučka Hermína Franklová, provdaná Kassafürecková (1885-1970), patřila k posledním německým obyvatelům, kteří tu dožili.

* SCHNEIDER Alois (lékař) – dvojnásobný starosta v polovině 19.století

      (* 15.2.1808, + 29.12.1879 Mbd), přišel roku 1839 do Mariánských Lázní, a stal se jedním z nejoblíbenějších lékařů města, kteří se prosazovali především ve veřejném životě, takže ho spoluobčané dvakráte zvolili za starostu Mariánských Lázní – v letech 1856-1861 a 1864-1867, kdy se střídal na místě starosty s Halbmayrem. Jeho paní se jmenovala Edle, rozená von Procházka (+ 1892 v Praze).

* HALBMAYR Josef Dionys (hoteliér) – trojnásobný starosta a milionář

      (* 10.3.1813 Au u Münchenu, + 2.10.1879 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), hoteliér a obecní politik, přišel 1835 do Mariánských Lázní, oženil se s dcerou zdejšího největšího hoteliéra Klingera Louisou a tak se stal majitelem i největšího hotelu. Přestavěl hotel Klinger, získal sousední dům Zlatý lev a začlenil ho do areálu Klingera, dále postavil dům HALBMAYRHAUS (dn.Rozkvět), ve své době nejreprezentativnější dům v městě, dům Maxhof (dnes hotel Maxim), a velký hospodářský dvůr Louisenhof (dnes PBH). Třikráte byl starostou Mariánských Lázní (1843-1848 jako první volený starosta vůbec, 1861-1864 a naposledy 1867-1873). Byl nositelem různých vyznamenání a rytířem řádu Františka Josefa I. Jeho synové Josef a Max zdědili velké majetky a rozšířili je o plzeňské mlýny, o železárnu v Josefově Huti v Pavlovicích aj. Byli však bezdětní a jimi rod vymřel.

* KRÜTTNER Theodor (muzikant) – slavný kapelník orchestru

      (*16.2.1814, + 11.5.1893 v Mnichově), slavný kapelník lázeňského orchestru, psal církevní hudbu, houslové koncerty, ouvertury, mužské sbory, s orchestrem podnikl četná turné po vlasti i v cizině, kde vystupoval mimo letní sezóny v zimních přestávkách, byl čestným členem hudebního spolku v Praze. Spřátelil se v Mariánských Lázních s Richardem Wagnerem. V Mnichově je dnes před farou torzo Krüttnerova památníku z roku 1903.

* KRATZMANN Emil (lékař) – slavný lékař

      (* 15.3.1814 Kratzau, + 12.2.1867 Praha), Med.Dr. lázeňský lékař v Mariánských Lázních, významný literát v medicínsko-balneologickém oboru, vydal Příručku pro mariánskolázeňské hosty 1864 a popis zdejší flóry v okolí. Byl členem 31 lékařských a přírodovědeckých spolků. O rozvoj Mariánských Lázní má mimořádné zásluhy.

* STAAB Ludolf (premonstrát) – autor historie Mariánských Lázní do 1872

      (*28.1.1819 Kladerlas, + 1.10.1890 Klášter Teplá), premonstrát, primic 30.7.1843, profesor církevních dějin a kanonického práva na teologickém ústavu kláštera Teplá (1853), od 1. února 1867 do 2. října 1886 inspektorem pramenů v Mariánských Lázních. Jeho jedinečným nesmrtelným dílem jsou dějiny Mariánských Lázní – "Geschichte Marienbads von der ältesten Zeit bis zur Gegenwart", vytištěno ve Vídni 1872.

* SCHLESINGER Johann (učitel) významný pedagog ve své době

Učitel Johann Schlesinger      (* 9.12.1819 Einsiedl, + 5.11.1890 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), na náhrobku se uvádí jako zvláštní a řídící učitel ve staré škole (dnes ZUŠ), měl za ženu dceru majitelů Hvězdy, Kriegelsteinů. Byl zakladatelem kostelní chórové hudby a do Felbingerovy kroniky zapsal úmrtí Felbingera. Jeho syn byl lázeňským lékařem - Hugo SCHLESINGER (* 22.2.1860, + 19.9.1916) a je též pochován ve stejné hrobce. Johann Schlesinger byl okresní školní inspektor, učitel hudby a muzikant, regenschori a skladatel církevní hudby, předseda učitelské-ho spolku na okresech Teplá-Bezdružice.

* LERCHL Wenzel (stavitel) význačný stavební rada lázní

      (*1.11.1828 Plasy, + 20.2.1912 Mbd), vystudoval Německou technickou Vysokou školu v Praze, účastnil se staveb opevnění, železničních a mostních staveb v Maďarsku a na Moravě, z nichž mnohé prováděl ve vlastní režii na objednávky státu. Z Vídně se nakonec vrátil do Mariánských Lázní, kde bydleli jeho rodiče. 1877 byl zvolen městským stavebním radou a účastnil se výstavby městské radnice. Zakládal nebo upravoval ulice a vycházkové cesty do okolí, byl spoluzakladatelem Městské spořitelny a lázeňského domu nadace korunního prince Rudolfa. Jako školní inspektor byl činný při přípravě a stavbě nové školy v Mariánských Lázních. Připravil plán založení městského muzea a byl náčelníkem mariánskolázeňského hudebního spolku. Za jeho práci mu byl propůjčeno čestné občanství města 3. května 1878. Císař mu propůjčil Zlatý kříž za zásluhy s korunou.

* CLEMENTSO Ambros Alfred (premonstrát) – slavný opat 1887-1900

      (* 28.10.1831 Cheb, + 19.7.1900 Mbd, pohřben na klášterním hřbitově v Teplé), vystudoval gymnázium v Chebu,1848-1849 studoval filozofii v Praze a 1853-1854 teologii v Praze. 1854 se stal knězem, 23.9.1849 premonstrátem, vysvěcen 26. 7.1854. V letech 1857-1871 byl kaplanem v Mariánských Lázních, administrátorem v Mnichově 1872-1876 a v Liticích 1877-1886. Jen krátce byl inspektorem pramenů v městě a 14.9.1887 zvolen opatem. Hned roku 1888 zřídil v klášteře nový špitál, a postupně přestavoval pivovar s lednicemi, hostinec, špýchar, mlýn, a to s elektrickým osvětlením. R. 1892 zřídil v klášteře poštu, nechal také špitál ve městě Teplé, po katastrofální povodni v listopadu 1890 dal zvýšit hráze klášterních rybníků na Teplé. Daroval chebskému kostelu okenní vitráž s P.Marií, se zakladatelem premonstrátského řádu sv. Norberta, zakladatelem kláštera Hroznatou a před ním on sám se modlící. V Mariánských Lázních dal postavit novobarokovou kolonádu a opatřit elektrickým osvětlením. V roce 1889 přijal architekta J.Schaffera do služeb kláštera jako ředitele klášterních lázeňských zařízení v Mariánských Lázních. Architekt Schaffer pak provedl za jeho opatování přestavby Ústředních lázní (1892), Nových lázní (1893-1895), Casina (1900).
      Clementso byl zemský převor Čech, generální vikář a konsistoriální rada. V roce 1893 řídil oslavy 700. výročí založení kláštera, při čemž klášterní kostel dostal nový novorománský portál, dílo arch. J. Schaffera a chebského sochaře Wilferta st. (1847-1916). V r. 1897 se konečně podařilo po mnoha pokusech prosadit blahoslavení Hroznaty. Hroznatovy ostatky byly slavnostně přeneseny z presbytáře do relikviáře v novorománském Hroznatově oltáři, který dal opat zhotovit. Ještě v roce 1900 cestoval do Říma a byl přijat papežem Lvem XIII.
      Byl nositelem rytířského kříže řádu Františka Josefa I., předsedou okresního zastupitelstva v Teplé, čestným občanem mnoha obcí, čestným členem mnoha spolků. a členem, rovněž čestným občanem Mariánských Lázní. Jeho zásluhy o město jsou nehynoucí. Jeho jméno nesla jeho oblíbená vyhlídka nad kamenolomem (později tu postaveno Esplanade), Clementsova třída (dn. Chebská), Clementsova údolní přehrada, minerální pramen Alfréd u Lilu při starším Alexandřině prameni. / Podle Mariánskolázeňských listů, článek Josefa Brtka/

* BAYERL Bruno (premonstrát – duchovní) – zasloužilý opat

      (* 26.11.1831 Rauschenbach (Sítiny), + 4.8.1887 v Teplé), primic 3.8.1856, profesor dějin na státním gymnáziu v Plzni od 1864, řádný ředitel gymnázia od 1872, inspektor německého školství na okresech Plzeň a Stříbro. Dne 12.5.1880 zvolen opatem kláštera Teplá, titul čestného konsistoriálního rady.

* WÜRFEL Severin (premonstrát) – nejslavnější inspektor pramenů

      (* 2.2.1832 Lissowa, + 26.12.1915 Klášter Teplá), premonstrát, primic 2.8.1857, subpřevor a vedoucí noviců kláštera Teplá, profesor na Státním gymnáziu v Plzni 1858-1874, inspektor pramenů 1887-1912, čestný občan Mariánských Lázní. Při 80.narozeninách poctěn řadou cen města Mariánských Lázní a kláštera Teplá. Vznikla i Würfelova ulice (dn.Tyršova). V lese nad Křížovým pramenem byl vedle Reitenbergerova prastarého smrku ještě stejně starý Severinův smrk.

* ACHTNER Michael (učitel) – zemský školní inspektor-rodák z Těšova

      (* 1832 Těšov - + srpen 1877 Praha), zemský školní inspektor pro Čechy, profesor gymnázia na Malé Straně v Praze, dále na gymnáziu v Hermannstadtu v Sedmihradsku, naposledy ředitel Deutsche Lehrerbildungsanstalt (Ústav pro vzdělávání učitelů) v Praze. Spisovatel odborných knih.

HACKER Basilius – objevitel Balbínova slatiniště

      Rodná data neznáma. Basilius Hacker objevil rozsáhlé slatiniště na Rašeliništním potoku a dva minerální prameny. Dnes mají názvy Balbínovy prameny. Byl hlavní lázeňským mistrem kol roku 1850.

*HACKER Josef (malíř) – proslulý lokální výtvarník

      (*18.6.1832 Mnichov, +13.1.1910 Mbd), akademický malíř, tvořil obrazy a fresky pro kostely na Chebsku. Byl členem kolegia městského zastupitelstva a proslul péčí o národní svéráz a jako kronikář.

*FRANKL von Seeborn Paul Ignaz (hoteliér, voják) – přítel Eduarda VII.

      (* 16.8.1834 v Praze, + 27.7.1921 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), korvetní kapitán, velitel dělostřelecké baterie na korvetě FRIEDRICH v námořní bitvě u Lisabonu a kapitán škuneru "Möwe", nositel mnoha vojenských vyznamenání, spoluzakladatel Vojenského lázeňského domu Mars a jeho velitel po dobu 30 let. Za své zásluhy o město Mariánské Lázně mu propůjčilo město čestné občanství. Jeho otec byl slavný lázeňský lékař J. Ad. FRANKL. - Oženil se s Gabrielou Joelovou a měl dva syny Josefa (1878-1946) a Friedricha (1880-1944) a dceru Hermínu Charlottu (1885-1970). Hermína se provdala 1911 za majora Karla Kassafürecka.
      Paul Frankl byl přítelem anglického krále Eduarda VII., kterého často provázel při vycházkách do okolí, a také dcera Hermína se osobně znala s anglickým králem. Za druhé světové války byla pro svou židovskou babičku Louisu Polákovou vězněna. Po válce dále žila v Mariánských Lázních ve svém domě TATRA, ale jen jako uklízečka. Dům připadl PBH. Paní Kassafürecková-Franklová byla poslední majitelkou nejstaršího zdejšího domu, postaveného Johannem Nep. Felbingerem roku 1816. Je pohřbena i se svým mužem v hrobě vedle Franklovy hrobky. Roku 1990 byl dům čp.3 zbořen.

* OTT Adolf (lékař) – osobní lékař anglického krále v lázních

      (*10.5.1835 Praha, + 10.3.1.1920 Praha), Med.Dr., promoval na Německé univerzitě v Praze v květnu 1858, profesorem patologie a terapie vnitřních chorob a profesorem balneologie na této univerzitě v letech 1882-1896. Jako zemský knížecí lékař pramenů v letech 1867-1892 v Mariánských Lázních. Byl osobním lékařem anglického krále Eduarda VII. v době jeho zdejších pobytů. Jeho zásluhy byly oceněny čestným občanstvím Mariánských Lázní a pojmenováním jedné ulice jeho jménem (dn. Purkyňova ulice; původně Školní ulice (Schulstrasse), po postavení školy Sever nazvána v roce 1905 Alžbětina ulice-Elisabethgasse). Od roku 1924 měla název ulice profesora Otta (Prof.Dr.Ott-Straße). – Prof. Ott byl nositelem nejvyšších vyznamenání ze všech evropských států, byl jmenován královským pruským tajným sanitárním radou, členem Lékařských (medicínských) společností ve Vídni, v Stockholmu, v Oděse.

* BASCH Siegfried Samuel (lékař) – objevitel měření krevního tlaku

      (* 9.9.1837 Praha, + 25.4.1905 Vídeň) Med.Dr., profesor patologie, 1865 ředitel Vojenského špitálu v Pueblo v Mexiku, osobní lékař mexického císaře Maxmiliána Habsburského. Zprávu o císařově popravě sepsal v knize "Erinnerungen an Mexiko" (1868). Byl profesorem experimentální patologie na univerzitě ve Vídni, členem mnoha vědeckých společností, nositel četných vyznamenání a poct. Byl 35 let lázeňským lékařem v Mariánských Lázních o sezónách (1869-1904), třebaže napsal jen dvě publikace o Mariánských Lázních. Byl předsedou Spolku mariánskolázeňských lékařů. Byly po něm pojmenovány ulice ve Vídni a v Mariánských Lázních (dnešní Mladějovského ulice). V městě byl před válkou Baschův pomník s jeho bustou. Za války byl odstraněn a v 80. letech znovu postaven podle Vítězlava Eibla pomník prof. Basche jako vynálezce měření krevního tlaku nekrvavou cestou, na dn. Goethově náměstí z iniciativy dr. Vladimíra Křížka. – Není uveden v sudetoněmeckém lexikonu!

* KROHA Johann (hoteliér) – zasloužilý starosta 1880-1892

      (*27.12.1837 Mariánské Lázně, +14.1.1913 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), hoteliér a komunální politik, 1868 zvolen do kolegia městského zastupitelstva, 1880 až 1892 starostou města, má zvláštní zásluhy o rozvoj Mariánských Lázní ekonomický a kulturní, o výstavbu elektrárny a městské spořitelny. Byl mu propůjčen zlatý řád Za zásluhy a čestné občanství města Mariánských Lázní. Patřil mu též Krohův mlýn.

* HERZIG August (lékař) - nejslavnější starosta Mariánských Lázní

Starosta August Herzig      (* 20.3.1839 Mariánské Lázně, + 25.9.1901 Mariánské Lázně, pohřben na zdejším hřbitově), Med.Dr., syn Leopolda Herziga (1807-1880) a Augusty roz.Scheuové (1820-1890) z domu "Zelený kříž" , vystudoval na univerzitě ve Vídni, 1862 promoval jako doktor medicíny, 1863 jako doktor chirurgie, nejvýznamnější komunální politik Mariánských Lázní. V letech 1873-1880 a 1892-1899 byl starostou Mariánských Lázní. Za jeho řízení město dosáhlo největšího rozvoje v historii. Děkuje Herzigovi za prosazení vodovodní sítě, zachycení 30 studen pitné vody a postavení údolní zemní přehrady, která byla první v Rakousko-Uhersku, za vybudování moderní kanalizaci, zkrášlení a rozšíření zdejších parků (nazývaných v minulosti podle Herziga – Herzigův park), zřízení tržnice jako centrálního tržiště v městě, zřízení městské nemocnice, rozšíření ulic a sítě terénních léčebných cest, prosazení omezení výšky domů a nových stavebních předpisů. 1888 prosadil založení elektrárny a postavení prvního městského pouličního osvětlení v Čechách. Vyřešil městskou dopravu objednávkou tramvajové dráhy, dal postavit dvě školy. Založil Spolek pro podporu chudých, nadaci pro stravování školních dětí, fond sirotků, nadace pro studenty, také penzijní fond pro muzikanty a pro městské úředníky. 1868 založil spořitelnu-záložnu Mariánských Lázní, 1887 sekci Spolku německých lékařů v Čechách. Byl nositelem vyznamenání řádu Františka Josefa I., čestným občanem města Úterý. – Po nechutné politické kampani protivníků, kteří nedosahovali jeho rozhledu, složil funkci starosty a krátce na to umírá. Za několik let se projevila politická neschopnost a neznalost jeho soupeřů a město mu odhalilo 18.května 1913 pomník v nadživot-ní velikosti. Slavnostní řeč měl starosta Reiniger, přítomen byl opat Helmer. Pomník byl zničen v roce 1943. - Jeho otec Med.Dr.Leopold Herzig (*6.7.1807 Teplá, + 18.1.1880 Mbd) byl rovněž význačným lázeňským lékařem v městě. Jeho syn August Herzig byl právníkem v Mariánských Lázních a městským finančním radou u starosty.

* ZEIDLER Gustav (politik) – komunální osobnost Mnichova

      (*1839 Einsiedl, + 12.10.1905 Mbd), úspěšný komunální politik, mnoho let byl městským radním a členem kolegia městského zastupitelstva. Založil několik dobročinných nadací, čestným občanem města Mnichova.

KISCH Enoch Heinrich (lékař) slavný židovský lékař

Prof. Enoch Heinrich Kisch      (*6.5.1841 Praha + 1918 Vídeň), slavný lázeňský lékař, vědec, publicista a žurnalista, 1862 promoval v 21 letech, od roku 1863 lázeňským lékařem v Mariánských Lázních, v zimních obdobích dále studoval na univerzitách v Praze, Vídni, Berlíně a Vratislavi s cílem vědecky podložil marián-skolázeňskou kúru. Pilně psal do novin a časopisů o zdejších léčivých prostředcích – pitné kúře, slatině, koupelích při léčení, otylosti, ženských a srdečních chorob. Opíral se o účinky Rudolfova a Alexandřina pramene, vydával i průvodce. Zveřejnil na 200 publikací, většinou o Mariánských Lázních. Měl v úmyslu postavit proti Mariánským Lázním konkurenční centrum v Úšovicích a na Rudolfově a Alexandřině pramenech založené, a když neuspěl s koupí Císařských lázní ve Františkových Lázních, zůstal pak už věrný Mariánským Lázním. Ve stáří přesídlil do Vídně, kde zemřel. Po něm byla nazvána v Mariánských Lázních ulice. Byl příbuzným novináře E.E.Kische.

* URBAN Josef (lékař)

      (* 22.5.1844 Žandov, + 24.12.1907 Mbd, pohřben v Žandově), Med.Dr., lékař na generálním štábu, 1871-1886 učitel přirodopisu,chemie a vejenského zdravotnictví na Vojenské akademii ve Weißkirchen, primář a profesor na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, autor medicínských knih, nositel mnoha vysokých vyznamenání, čestný občan svého rodného města.

* URBAN Michael (lékař) vlastivědník kraje číslo jedna

      (* 30.4.1847 Žandov,+ 1.12.1936 Planá), Med.Dr., syn sedláka, vystudoval na Německé univerzitě v Praze, kde založil akademický "Chebský sněm". Stal se městským lékařem v Plané, zabýval se však vlastivědou, byl folkloristou, vypravěčem, lyrikem, autorem divadelních her. Jeho vlastivědná práce nabyla obrovského rozsahu, sepsal vlastivědy a historie míst na okresdch Planá, Kynžvart, vydal kritickou hodnotnou publikaci o počátcích Mariánských Lázní (Alt-Marienbad), čile publikoval v novinách a časopisech doma i v cizině. Byl čestným občanem svého rodiště, měšta Planá, aktivní člen Německé společnosti pro vědu, umění a literaturu v Praze a také autor novin Erzgebirgszeitung. Na jeho rodném domě v Žandově byla 7.8.1938 odhalena jeho pamětní deska.

* SOMMERT Johann (učitel) profesorem na císařském dvoře ve Vídni

      (* 20.10.1847 Milíkov, + 5.4.1923 Vídeň), profesor Učitelského ústavu ve Vídni v letech 1877-1913 a školní rada, vystudoval na Učitelském ústavu v Praze a působil jako učitel v Arnau/Elbe, po zkouškách na měšťanské školy přišel do Vídně, kde učil němčinu, zeměpis a dějepis. Byl autorem mnoha uče(bnic Metodika výuky němčiny, Poetika,. Časové otázky aj.) a vlastivěd. Kniha "Der Tillenberg" s básněmi, pověstmi a vyprávěními se zvláště proslavila. Psal pod pseudonymem Ernst Freimut. Byl povolán na císařský dvůr, aby arcivévodkyni Valerii vyučoval kaligrafické psaní. Ve Vídni se stal spoluzakladatelem tzv. "Chebského sněmu" a až do smrti žil v lásce k rodné zemi.

* DIETL Michael (lékař) – slavný nadějný předčasně zesnulý lékař

      (24.12.1847 Kynšperk, + 5.9.1887 Mbd), Med.Dr., profesor histologie a patologie na univerzitě v Innsbrucku 1878-1884, po roce 1884 lázeňským lékařem v Mariánských Lázních, provedl mnoho analýz minerálních pramenů. Odborný spisovatel (biochemie, svalová fyziologie). Zemřel v 39 letech na zákeřnou chorobu. Na jeho domě Tusculum byla umístěna po smrti pamětní deska.

* WEISOVÁ Therese (hoteliérka) – dlouholetá šéfka hotelu Hvězda

      (* 28.10.1850 Žandov, + 28.7.1935 Mbd a je pohřbena na zdejším hřbitově), přestěhovala se s rodiči do Mariánských Lázní, kteří koupili hotel Stern, provdala se za vrchního číšníka Antona Weise a provedli přestavbu hotelu do dnešní podoby v roce 1905 podle projektu Arnolda Heymanna. Anton Weis zemřel 4.4.1905 a další práce připadly na ni. V roce 1913 provedla další přístavbu hotelu. Hovořila několika jazyky a s prominentními bohatými hosty vedla čilou korespondenci. Hotel vzkvétal a vřelými slovy ho vychválil při otevření po rekonstrukci 1905 anglický král Eduard VII., když ho navštívil a přirovnal k nejlepším hotelů Londýna a New Yorku.


IV. Osobnosti doby rozvoje lázní kol 1900
(narozené v letech 1851-1900)

* OPITZ Eduard (lékař) – lékařský propagátor lázní

      (* 1851 Mbd, + 15.9.1926 Mbd), Med.Dr., lékařský rada, lázeňský lékař od roku 1878, pak primář lázeňského špitálu a nadace Fridricha Viléma. Význačná byla jeho humanitární činnost, za kterou byl vícekrát vyznamenán domácími i zahraničními řády.

* OTT Caspar (hoteliér) úspěšný budovatel hotelů Monty, Pacific, Opera

Kašpar Ott, Egerländer      (*28.10.1851 Cheb, + 18.4.1923 Mbd, pohřben na zdejším hřbitově), hoteliér, člen Městské rady a kolegia městského zastupitelstva téměř třicet let, svého času býval i jako správce městských pozemků a majetků domů. Byl spoluzakladatelem malého městského muzea a členem okresního zastupitelstva Teplá-Mariánské Lázně. Roku 1885 zřídil výšinnou kavárnu Egerländer, jeden z nejoriginálnějších etablissementů Mariánských Lázní. V roce 1905 ji přestavěl a modernizoval. Vlastnil a přestavěl dům Telegraf na palácový Grandhotel OTT (dnes Pacific) a dále hotel Egerländer (dnes Opera). V nekrologu městské zastupitelstvo uvádělo, že jeho jméno je úzce spojeno s největším rozkvětem Mariánských Lázní a přeměnou ve světové lázeňské centrum.

* ZISCHKA Georg (hoteliér) úspěšný budovatel Krakonoše a Esplanade

      (*14.8.1854 Horšovský .Týn, + 10.12.1923 Meran, pohřben na zdejším hřbitově), přišel do lázní jako číšník a zprvu si pronajal šenk u Halbmayra v Klingeru, pak v kursálu, který vedl 30 let. Roku 1901 postavil výšinný hotel Krakonoš, byl dvorním dodavatelem Eduarda VII., a v té době probíhal velký rozkvět Krakonoše. Roku 1911 postavil hotel Esplanade se svým synem Josefem Zischkou. Po válce byl nucen za krize hotel Krakonoš prodat.

* BARUCH Emil (hoteliér) – úspěšný majitel hotelů Fürtstenhof a New York

      (* 3.9.1854 Kynžvart, + 21.5.1929 Mbd), hoteliér, majitel hotelu NEW YORK (Polonia), který přestavěl po roce 1903 a hotelu FÜRSTENHOF (Bohemia) z roku 1905. Chystal se oba hotely spojit v jediný areál s sjezdovým palácem. Aktivní obecní politik, od roku 1888 člen městského zastupitelstva a městské rady. Působil jako správce lázeňských záležitostí a předseda městské lázeňské komise. Byl dlouholetým představitelem izraelské kultovní obce v Mariánských Lázních. Jeho potomek John Baruch žije v USA.

* ČÍŽEK Josef (premonstrát) – známý český děkan města

      (* 1855 Skvrňany, + 7.1.1931 Teplá), primic 12.10.1879, duchovní v Uhercích, Liticích, pak v Mnichově, 22 let jako městský děkan v Mariánských Lázních (1905-1927) a konzistoriální rada tamtéž, proslul svou charitativní aktivitou. Je pohřben v děkanské hrobce u vrat hřbitova. Měl kontakty s nejvyššími osobnostmi. Setkával se a jednal s anglickým králem Eduardem VII.

* NADLER Franz (právník) – nešťastný starosta 1899-1905

      (* 15.7.1856 Otročín-Landek, + 10.8.1935 Mbd zde pohřben), právník, Dr.jur., promoval sub auspiciis imperatoris roku 1885 na Německé univerzitě v Praze, 1891 otevřel právnický úřad v Mariánských Lázních čp. 428. Starostou města zvolen v prosinci 1899 a do února 1905. Mlčení o jeho zásluhách spíše hovoří o tom, že jako starosta neuspěl. Během svého úřadování i jako místostarosta v letech 1919-1924 se staral nejvíce o stavební oblast. Za jeho starostování byla postavena nová škola (iniciátorem školy byl ovšem dr.Herzig), dále proběhla přestavba divadla, 1902 vyjela elektrická tramvaj (iniciátorem tramvaje byl dr.Herzig, Nadler vedl proti tramvaji zoufalý boj, který nakonec prohrál), byl postaven pravoslavný kostel (s aktivitou postavení kostela neměl nic společného), dohotoveny rekonstrukce parků (celým městem velmi kritizované). Vítal krále Eduarda VII., který v jeho době přijížděl, perského šacha (1900). Byl ovšem mnohokráte vyznamenáván, ale spíš jako představitel Mariánských Lázní než osobně.

* HAMMERSCHMID Josef (hoteliér) – aktivní předválečný politik

      (*29.10.1856 Mbd, + 26.7.1928 Mbd), hoteliér a majitel hotelu WEIMAR, v němž pobýval nejen Goethe (2x), ale také anglický král Eduard VII.(8x). Byl členem kolegia městského zastupitelstva 1908-1923 a v letech 1915-1919 jako úřadující místostarosta a ředitel Mariánskolázeňské spořitelny. Přes dvacet let pracoval jako rada Obchodní a živnostenské komory v Chebu. Proslul na úseku dobročinnosti.

* DIETL Wenzl (právník) – starosta města krátce 1905-1907

      (28.9.1857 Mariánské Lázně , + 12.10.1907 na cestě do Vídně, pochován na zdejším hřbitově), právník a od 25.února 1905 zvolen starostou města s ohledem na mimořádné zásluhy o ekonomický rozvoj města. Za jeho starostování byla rozšířena vodní přehrada, provedeny práce na vodovodu užitkové vody a kanalizaci. Byl důstojníkem Královského řádu Viktoriánského Velké Británie a nositelem dalších vyznamenání.

* GSCHIHAY Franz (nakladatel) – majitel tiskárny a vydavatel novin

      (1857 Mbd, + 31.1.1902 pohřben na zdejším hřbitově), majitel tiskárny, vydavatel novin Marienbader Zeitung, člen městského zastupitelstva a sedm let první městský radní u starosty dr.Herziga, jeho velký přívrženec, náčelník obchodního gremia.

* KOHN Alois (novinář)

      (* 28.1.1860 Libín, + 14.2.1916 Mariánské Lázně) novinář, žurnalista a redaktor Marienbader Zeitung, které řídil od roku 1893, literát v lyrické a epické oblasti.

* REINIGER Heinrich (právník) – zasloužilý starosta 1907-1915

      (*15.2.1860 Teplá, + 25.5.1915 Mbd), doktor práv, od roku 1904 trvale v Mariánských Lázních, předtím v Chebu, poslanec zemského sněmu v letech 1892-1898, starosta Mariánských Lázní od 4.11.1907 do 25.5.1915, ředitel kanceláře městské spořitelny, předseda městské školní rady, měl mimořádné zásluhy o komunální a lázeňský rozvoj Mariánských Lázní.

DOBRÝ Heřman (premonstrát) – zasloužilý děkan města

      Rodná data chybějí. V letech 1927-1931 byl děkanem v Mariánských Lázních

* WALLER Anton (malíř) – malíř kostelů

      (* 11.4.1861 Nové Mohelno, + 10.5.1934 Düsseldorf), význačný církevní malíř, v premonstrátském klášteře Teplá – v děkanském kostele, dále maloval pro kostely v Severozápadním Německu, kde vytvořil množství náboženských historickýhh obrazů. Byl otcem významného düsseldorfského malíře Reny Wallera (*3.11.1895 Wiedenbrück).

* RUBRITIUS Johann (hoteliér)

      (* 28.4.1861 Mbd, + 9.10.1922 München, kde je i pohřben), hoteliér a městský politik, od roku 1902 městský radní a místostarosta, od roku 1915 do 1919 starosta Mariánských Lázní. Vedl úřad starosty v nejtěžší době první války a řídil ho znamenitě. Byl prezidentem dobročinného spolku EGHALAND v Mariánských Lázních od roku 1911 a řídil mariánskolázeňskou Válečnou kreditní banku. V roce 1919 se přestěhoval do Münchenu jako majitel jednoho hotelového pensionu a zde i zemřel.

* SCHAFFER Josef (architekt) – slavný mariánskolázeňský architekt

      (* 21.5.1862 Mbd, + 15.6.1938, pohřben na zdejším hřbitově), Josef Johann Schaffer, architekt a stavitel, vrchní ředitel lázní, studoval na odborné škole pro architekty na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Postavil značný počet městských školních a zdravotních budov, stejně jako soukromých staveb a staveb zámeckého typu ve Vídni, 1889 ho povolal opat Clementso do funkce architekta, stavitele a ředitele lázeňských zařízení premonstrátského kláštera Teplá. Za 41 let své činnosti vytvořil nejvýznamnější stavby v Mariánských Lázních, například Nové lázně, kursál, děkanství, městskou nemocnici, stavbu školy Sever, portál u klášterního kostela, klášterní knihovnu a muzeum a další stavby mezi nimiž je více vil, lázeňských domů, soukromých staveb v Mariánských Lázních a v okolí. Dlouho byl městských radním a získal nehynoucí zásluhy o rozvoj města. Na podzim 1930 odešel do penze s oceněním zvláštních zásluh opatem dr.Helmerem. Byl nadšeným hudebníkem a obzvláštním obdivovatelem Antona Brucknera, o jehož díle a životě dokonce sepsal studii.

* HELMER Gilbert Johann Baptist (premonstrát) – 44 let opatem

Opat Gilbert Helmer      (* 2.1.1864 Křepkovice, + 4.3.1944 klášter Teplá), premonstrát, vystudoval na univerzitě v Innsbrucku germanistiku a filozofii, primic 28.7.1889, profesor na Německém státním gymnáziu v Plzni 1894-1900, zvolen opatem 1900 a do roku 1944 byl v této funkci. Od roku 1901 členem České sněmovny, od 1905 členem rakouského panského domu a Německé společnosti pro umění a vědu v Čechách. Čestným doktorem jmenován na Německé univerzitě v Praze. Iniciativně nechal postavit klášterní knihovnu, slavnostní síň a klášterní muzeum. Pečoval o 40 kostelů a 25 farností. Roku 1916 promován doktorem theologie na Německé univerzitě v Praze, pak patronem, zemským převorem, 1927 generálním vikářem pro kláštery v ČSR a řádový definitor, 1928 senátorem a náčelníkem Klubu Německé křesťansko-sociální strany v parlamentě ČSR v Praze. Mimořádné zásluhy má o rozvoj Mariánských Lázní, v letech 1900-1913 se pohyboval v lázních často po boku anglického krále Eduarda VII., kterého také navštívil v Anglii. Za pozemkové reformy klášter ztratil lázeňské majetky v Mariánských Lázních. Helmer tvrdě bojoval se státem o zrušení jeho rozhodnutí. ČSR oddalovalo řešení a tak se Helmer obrátil na Společnost národů a na světový soud v Haagu. Konfiskace klášterních majetků v Mariánských Lázních byla v roce 1938 zrušena, ale po zabrání Sudet odmítl Hitler rozhodnutí Haagu respektovat. Do kláštera bylo za války přesunuto půl milionu knih z Pruské státní knihovny. Milosrdná smrt v 80 letech ho zachránila před většími tragédiemi, které postihly klášter po druhé válce. Helmer byl čestným občanem obcí Leskov, Velká Hleďsebe, nositelem bezpočtu vyznamenání.

ZÖRKENDÖRFER Karl (lékař) – zakladatel Balneologického ústavu

      (*22.5.1864 Mbd, + 1944 sebevraždou), syn nájemce kursálu Antona Zörkendörfera, jeho matka roz. Bremová, děd z matčiny strany byl slavný lékárník Karl Brem.Vystudoval medicínu ve Vídni a v Praze, 1892 promoval ve Vídni. Dále studoval v Berlíně, pomáhal v boji s cholerou v Hamburku, pak znovu v Praze v Hygienickém a patologickém ústavu, později v ústavu ve Vídni. Nový prostor činnosti se mu otevřel při založení Městského hygienického a balneologického ústavu v Mariánských Lázních, který otevřel 1.ledna 1903. Soustředil se na různé analýzy vod, slatin, na vliv radioaktivity, atd. Roku 1903 převzal po dr.Ingrischovi funkci tzv. městského fyzika-lékaře, pečoval o systém terénních cest. zasloužil se o zřízení biologické čističky města, první v tehdejším Rakousko-Uhersku. Oba jeho synové pokračovali ve stopách otce – Walter (1900-1975) v medicíně, kdy se stal 1941 profesorem na pražské univerzitě, Wolfgang (1908—po 1945) vedl od roku 1935 ústav v Mariánských Lázních jako privátní, byl chemikem, prováděl analýzy vod v Číhané, angažoval se však v nacistickém hnutí, na východní frontě byl těžce zraněn a brzy po válce zemřel.

* KNAUSCHNER Wendelin (muzikant) – známý varhaník a učitel

      (*12.1.1866 Měděnec, + 7.4.1935 Mbd), muzikant a skladatel, významný varhaník, regeschori v kostele v Bečově, ředitel kúru v kostele v Mariánských Lázních 1917-1933, učitel hudby a skladatel orchestrálních děl, mší, varhanních sonát a varhanních básní.

MLADĚJOVSKÝ Vladislav (lékař) – první český profesor balneologie

      (*15.1.1866 Praha, +19.11.1935), význačný český balneolog, vystudoval lékařskou fakultu a promoval 1890, v letech 1894-1896 působil v lázních v Rožnově pod Radhoštěm, 1897 přichází do Mariánských Lázní a tráví tu každou sezónu. Pilně studoval lázeňství a vodoléčbu a navštívil Gräfenberg (Jeseník), rakouský Kaiserleutgeben a byl i u Kneippa ve Wörlshofenu. Roku 1907 se stal mimořádným, 1925 prvním řádným profesorem balneologie na Karlově univerzitě, v dubnu 1925 založil Ústav pro balneologii a fyzikální léčbu v Praze a léčil tu mnoho nemajetných pacientů bezplatně. Viděl sice mimořádný přínos lázeňství pro ekonomiku, ale snažil se zpřístupnit lázně nemajetným potřebným, a to prostřednictvím nemocenských pojišťoven. Redigoval lázeňské almanachy, spolu se svým žákem Lenochem připravili nomenklaturu minerálních vod, vydali studie o účincích pitných kúr. V roce 1907 vyšla jeho učebnice balneo- a hydroterapie, 1923 učebnice klimatologie a balneologie. Roku 1927 se stal místopředsedou Čsl.ligy proti revmatismu a 1934 uspořádal balneologický sjezd Malé dohody. Roku 1900 vydal českou monografii o Mariánských Lázních, stále více se zaměřoval léčbu chorob výměny látkové jako je dna, otylost, cukrovka a arterioskleróza. Mladějovský podporoval českou menšinu v městě, založil tu podnik Mariatherma, kde vyráběl přísady ke koupelím a léky. Němci ho neměli v lásce. Ordinoval v domě Bílý Kříž (Mars) a jeho každodenní vycházka vedla přes Kamzík ke Krakonoši na Panorámu. Doprovázel pacienty na vycházkách a vedl jejich terénní léčbu. /Pramen: Křížek Vladimír "Prof.MUDr.Vladislav Mladějovský" Kulturní přehled, KaSS Mariánské Lázně 11/1985/

* TURBA Hans (lékař) vynikající starosta v době první republiky

Starosta Hans Turba      (* 29.4.1866 Stanoviště,+ 18.12.1939 Mbd a pohřben na zdejším hřbitově), Med.dr., 1896 promoval na univerzitě ve Vídni, od 1899 distriktní lékař v Mariánských Lázních , 1902 zvolen do městského zastupitelstva, 1919 zvolen starostou Mariánských Lázní. Město mu vděčí za velkolepé řízení, zvláště prosazoval zlepšení ve školství, hlavní zásluhou je založení hotelové školy, stavba 15 km dlouhého Dyleňského vodovodu 1929, kanalizace s položením hlavního kanálu městem, zřízení letiště, vyasfaltování ulic, založení parku u nemocnice a hotelové školy, rozšíření elektrárny a založení dálkového topení. Získal pro obec dům Arco, Café Maxtal, kyselku Ilsano v Dolním Kramolíně, další pozemky pro golfové hřiště. Svým přínosem by srovnáván s doktorem Herzigem. Jeho znovuzvolení v srpnu 1933 nebylo českými úřady potvrzeno v důsledku vraždy prof. Lessinga v městě.

* HABERMANN Rudolf (hoteliér) slavný hoteliér a politik

      (*9.2.1869, + ? Mbd), hoteliér, zakoupil po první světové válce poslední dům v Ruské ulici, Borussia, přistavěl tři patra a přejmenoval na HABERMANN (dn.Whitehaven). Naopak svůj Pražský dům (Prager Haus) musel prodat. Byl vedoucí obecní politik za Německou národní stranu (Deutsche Nationalpartei), dlouholetý městský radní.

* ZICKLER Hans (lékař) –populární lékař městské nemocnice

      (*16.5.1872 Mbd, + 8.10.1942 Mbd), vystudoval gymnázium v Plzni, medicínu v Praze, promován Med.Dr. (MUDr.) roku 1900, asistent u profesorů Jaksche a Wölflera v Praze, zaměstnán jako odborný lékař chirurgie v Mariánských Lázních od roku 1904, jmenován primářem roku 1906 jako nástupce svého strýce městského lékaře. Ingrische, který byl prvním chirurgem v městě, což souviselo s vybudováním městské nemocnice (1893). Hans Zickler vedl zdejší nemocnici 34 let až do roku 1938 a byl znamenitým všeobecným doktorem, zdatným chirurgem, váženým všemi občany. Pomáhal bez ohledu na vlastní zisk a modernizoval nemocnici, jako lékař pomáhal zvláště za první světové války ve všech zdejších špitálech a rekonvalescenčních táborech. Měl přizvisko "Erzherzog Johann" , na rozdíl od jeho přítele doktora Hanische, které říkali "Erzherzog Karl". Po Zicklerově odchodu převzal nemocnici dr. Walter Günther z chirurgické kliniky z Prahy. .

EGERER Gustav (učitel) – spisovatel v chebském dialektu

Gustav Egerer      (*19.9.1872 Teplá, +12.7.1949 Bad Aibling), syn řemeslníka, vystudoval na Učitelském učilišti v Chebu a 48 let působil jako učitel (až do vysídlení). Byl činný jako předseda spolku Bund der Deutschen, okresního učitelského sdružení aj. Věnoval se psaní v chebském dialektu.

* GÖRGL Josef (učitel) – spisovatel v chebském dialektu

      (*22.1.1873 Úšovice, + 5.4.1.956 Eibelshausen v Hessensku), ředitel obecné školy a ředitel pokračovací školy v Karlových Varech, spisovatel v dialektu, básník, který vydal svazeček básní z fronty první světové války, a četné spisy o zdejších zvycích a tradicích.

* KÖHLER Adolf (učitel) rodák z Milíkova jako zasloužilý učitel

      (* 26.5.1873 Milíkov) – absolvoval učitelské učiliště v Chebu, vrchní učitel v Milíkově, Schönfichtu a Bečově, kde studoval hudbu a složil zkoušku pro housle a varhany. V Bečově byl dirigentem na kúru, městským zastupitelem a spoluzakladatelem řemeslnické pokračovací školy. Roku 1916 byl povolán na Německé učitelské učiliště do Prahy a 1.9.1919 jmenován profesorem. Byl členem zkouškové komise pro obecné a měšťanské školy a literárně činný ve školství a ve vlastivědě.

* NENTWICH Milo (premonstrát) – známá postava knihovnická

      (*23.8.1873 Mbd, + 7.1.1949 Mbd), odborný a nadaný knihovník premonstrátského kláštera, byl synovcem mariánskolázeňského starosty Dr. Augusta Herziga.

* RUPPERT Karl (stavitel) – stavitel inženýrských staveb v městě

      (* 8.8.1873 Mbd, + 7.1.1937 Mbd), inženýr, vrchní stavební rada, 36 let vedoucí Stavebního úřadu Mariánské Lázně a za svou činnost o stavební rozvoj města získal mimořádné zásluhy. Mezi jeho díla zařazujeme i zřízení Dyleňského vodovodu pro město, četné stavby ulic v městě jako byla Nová nádražní ulice (Neue Bahnhofstraße - dnešní Husova třída), Tržní ulice (Markthallenstraße – dnešní Dusíkova ulice), Liechtensteinstraße ?, Waldbrunnenstraße (dnešní Třebízského ulice), asfaltování a vydláždění hlavních ulic, stavba údolní přehrady, městské nemocnice, stavba velkého skleníku v městském zahradnictví atd. Ruppert byl Nejvyšším zemským maršálem "Chebského sněmu".

* EGERER Hilarius ( premonstrát) – zasloužilý duchovní

      (* 23.12.1873 Milhostov, + 9.3.1957 v klášteře Speinshart), premonstrát, primic 1900, profesor matematiky a fyziky na Německém gymnáziu v Plzni v letech 1904-1925, pak na gymnáziích v Chebu, v České Lípě, Karlových Varech, naposledy jako duchovní v nemocnici v Mariánských Lázních.

* BUXBAUM Siegfried (hoteliér) židovský hoteliér skončil v Uruquayi

Siegfried Buxbaum      (* 26.1.1874 Poutnov, + 31.1.1953 Montevideo-Uruquay), mládí prožil v městě Teplá, hoteliér v Mariánských Lázních, majitel domu Miramare a hotelu Klinger (s Pinkusfeldem), zakladatel vlastní politické strany "Arbeits- u. Wirtschaftspartei", prosazoval sociální politiku v městě, čímž získal voličstvo a stal se místostarostou města, dále působil jako předseda izraelského kultovní obce. Svou aktivitou významně ovlivňoval kulturní a ekonomický rozvoj Mariánských Lázní. V roce 1938 prchl do Jižní Ameriky.

* SABATHIL Rudolf (učitel) velice populární lidový hudební skladatel

Rudolf Sabathil ze Sangerbergu      (* 2.1.1875 Sangerberg, + 11.2.1942 Mbd), vystudoval v Chebu v Učitelském ústavu a působil jako učitel v Sangerbergu, v Teplé a v Marián ských Lázních , roku 1927 odešel do důchodu. Významný lidový básník a skladatel, napsal množství písní a mužských sborů, které byly trvale na programu chebských pěveckých spolků. Také psal divadelní hry, byl vypravěčem zvláště v mariánskolázeňském dialektu, který byl docela významnou odbočkou chebského. Jeho literární tvorba se stala lidovým majetkem Chebska. Jsou uchována jeho nejlepší díla v nářečí v jeho biografii a zachována díky úsilí sudetoněmeckého učitelstva.

* KURZWEIL Josef C. (hoteliér) – politický a ekonomický pracovník

Josef Kurzweil      (* 19.5.1876 Vídeň, + 13.12.1963 Bad Kissingen), kupec a majitel restaurace, dlouhá léta náčelník obchodního grémia, Svazu živnostníků, družstevní pojišťovny, člen okresního výboru a dozorčí rada Lidové banky (Volksbank). Po odsunu pomáhal aktivně při vydávání Heimatbriefů.

ECKERT Georg (majitel kina) zakladatel kina v Mariánských Lázních

      (*1877, +1953), zakladatel prvního kina v Mariánských Lázních, z rodiny divadelníků v Žatci, od 1896 kočoval se svým slavným synovcem Oeserem s pojízdným kinem po Čechách, Moravě, Slezsku, Haliči. Od roku 1903 se pokoušel o založení vlastního kina, ale na úřadě v Praze mu nebyla povolena licence. Koncesi dostal až roku 1906 pro kočovné kino.
      Roku 1910 se usadil v Mariánských Lázních a postavil stálé kino. Tehdy měla kina jen velká města Plzeň a Cheb. Své kino přestavoval už v roce 1914 a pak v roce 1926, filmy byly doprovázeny klavírem a od roku 1930 promítal zvukové filmy. Kino se brzy stalo konkurentem divadla a v první polovině 20.století bylo nejoblíbenějším a nejdostupnějším kulturním zařízením. Roku 1946 odcházel Eckert jako poslední z rodiny do odsunu.

HOCHSIEDER Norbert (malíř) slavný malíř Mariánských Lázní

      (*15.8.1879 Mbd, +26.6.1958 Nürnberg), malíř a pozlačovač, zprvu bydlel v čp.98 Colibri (zbořeno), později zakoupili Hochsiederovi sousední dům čp. 21 Zlatý anděl (dnes Labe), v 17 letech osiřel s pěti sourozenci, přesto vystudoval, projel Evropu, Tunis, Alžír, 1911 se oženil v Mariánských Lázních. Jeho malby jsou motivovány z bible, antikou, talmudem i arabským světem. Prosazoval novinky v tiskařské grafice, stal se specialistou na restaurátorské práce na Tepelsku. Po skončení války byly jeho grafiky, obrazy i stroje zničeny. Po vysídlení žil v Ansbachu a v malířství přešel k expresionismu. /Pramen: R.Švandrlík "Norbert Hochsieder", Hamelika č. 6/2000/

KÖHLER Ludwig (úředník) – vlastivědník Císařského lesa

Ludwig Köhler      (*29.2.1880 Michalovy Hory, +27.5.1967 Bad Kissingen), ředitel družstevní nemocenské pokladny v Mariánských Lázních a stal se velice známým v městě. Jeho zálibou byl okolní příroda, flora a fauna Císařského lesa, který v zimě projížděl na lyžích. Po vysídlení se zapojil do vlastivědné práce kraje Císařského lesa.

* SCHILDBACHOVÁ Julie (geoložka) – poslední majitelka Goethova domu

      (* 12.11.1880 Mbd + 8.2.1962 Mbd), poslední německá obyvatelka, která se narodila i zemřela v Mariánských Lázních, vlastnila Goethův dům a uchovávala všechny památky z dob Goethova pobytu, byla význačnou botaničkou a mineraložkou. Po druhé světové válce usilovala o záchranou Goethových památek, dělala průvodkyni německým hostům, spravovala muzejní exponáty. Ve stáří postiženou těžce oční vadou, nakonec přestěhována do domu čp. 4 – Sevastopol, kde i zemřela.

* SIEGL Richard (učitel) – spisovatel v chebském dialektu

      (* 1.1.1882 Sangerberg, 8.7.1942 Bodenbach), učitel v Bodenbachu, autor mnoha básní, vyprávění a humoresek v dialektu i ve spisovné řeči, předseda Svazu Eghalanda Gmoin se sídlem v Bodenbachu.

*ECKERT Ernst (fotograf a politik) vysoký německý politik před válkou a zakladatel měsíčníku Heimatbrief 1948

Redaktor Ernst Eckert      (* 14.7.1885 Schönthal, + 23.9.1952 Bad Kissingen, fotograf, člen Městské rady 1920-1928, viceprezident Chebské obchodní a řemeslnické komory, spoluzakladatel Německé živnostenské strany (Deutsche Gewerbepartei), poslanec Německé živnostenské strany v parlamentě v Praze v letech 1925-1935, zemský předseda této strany pro Čechy a krajský předseda pro kraj Plzeň, obvod Mariánské Lázně–Plzeň, prezident Německého zemského živnostenského svazu pro Čechy (Deutscher Landesgewerbeverband für Böhmen), náčelník pěvecké župy Mariánské Lázně, autor veseloher a vypravěč v chebském dialektu. Založil v roce 1948 měsíčník Marienbader-Tepler Heimatbrief, který vychází dodnes. Jeho syn (*1910) je rovněž v seznamu osobností Mariánských Lázní.

* WEIS Ernst (hoteliér) – spolumajitel hotelu Hvězda

      (*16.12.1885 Mariánské Lázně, + 16.5.1954 Bad Aibling), syn Terezy Weisové z Hvězdy, spolu s matkou budoval hotel STERN (Hvězdu). Svou manželku Marii ztratil po třech letech manželství. Dlouhá léta byl městským radním.

* WINTER Benno (mineralog) – rekonstruoval minerální prameny města

      (*24.2.1888 Schreckenstein/Ústí n.L., +24.9.1940 Mbd ), Winter Benno Mathias, Dr., Ing., od roku 1919 přednosta Mariánskolázeňského úřadu pramenů, své pracoviště měl v solivárně, úspěšný na poli zkoumání a jímání pramenů, jímal mnoho nových mariánskolázeňských pramenů, autor spisu "Die Heilquellen Marienbads, ihr Aufbau und ihre technische Gestaltung" z roku 1932.

* DENK Hans (malíř) – známý malíř v Mariánských Lázních

      (* 17.6.1888 Greiz, + 30.3.1971 Heilbronn), prošel se 73.chebským regimentem válečné fronty v Rusku, v Itálii a všude kreslil a skicoval, po válce se plně věnoval malování. Akademický malíř a grafik, malíř plakátů a portrétů, vystudoval Akademii výtvarných umění ve Vídni a působil v Mariánských Lázních, kde byl od mládí, jako malíř v kostelech. Navrhl malířskou výzdobu ruského kostela. Daleko překročil svým významem hranice města. Přesto není uveden v sudetoněmeckém lexikonu (1985).

* HIEDERER Max (muzikant) básník v chebském dialektu

      1891 v Zádubu, muzikant a básník v chebském dialektu.

* REINIGEROVÁ Elisabeth (profesorka) slavná historička města

      (*5.3.1891 Cheb, žila v Landshutu), významná badatelka historických a předhistorických dějin, profesorka na reálném gymnáziu v Mariánských Lázních, ředitelka Městského muzea, napsala mnoho příspěvků o historii Mariánských Lázní.

* URBAN Josef (učitel) spisovatel v chebském dialektu

Josef Urban ze Žandova      (* 9.5.1891 Žandov, + 14.2.1961 Hessensko), učitel obecné školy ve Třech Sekerách, Fassattengrünu a ve Svaté Anně u Chebu, spisovatel převážně v dialektu, mnoho jeho básní bylo zhudebněno. Byl synovcem známého vlastivědníka MUDr. Michaela Urbana.

* MANNER Otto (úředník) – starosta nacistické éry 1938-1945

Otto Manner      (*26.3.1893 Mariánské Lázně, + 2.2.1977 Weilheim), právník v Mariánských Lázních, politicky činný nejprve ve straně Deutsche Nationalpartei, pak v Sudetoněmecké straně, člen okresního výboru a starosta Mariánských Lázních v letech 1938-1945; po roce 1949 notářem a advokátem v Salmünsteru. Řídil Mariánské Lázně v nejtěžší době jejich historie a bránil jejich zničení na konci války. Byl zakladatelem a čestným členem mariánskolázeňského sudetoněmeckého spolku Heimatverbandu.

* BENKER Josef (úředník) sudetoněmecký poválečný politik

      (* 26.4.1893 Cheb, +31.7.1970 Bad Homburg), úředník oddělení prezidia města Mariánské Lázně, jehož činnost zcela pozitivně ovlivnil, cvičitel spolku Deutsches Turnverein, po odsunu pracoval ve funkci důvěrníka Mariánských Lázní (Ortsbetreuer Marienbads). Byl činný při převzetí kmotrovství Bad Homburgu nad odsunutými mariánskolázeňskými Němci a působil jako druhý předseda spolku. Nositel čestné medaile opata Reitenbergera.

* REITZNER Richard (učitel) člen spolkového sněmu Německa

      (*19.8.1893 Einsiedl (Mnichov), + 11.5.1962 Haar u Münchenu), učitel, do- sáhl vysoké funkce – byl členem Spolkového sněmu NSR, státním sekretářem pro uprchlíky v Bavorsku a vedoucím pro uprchlickou péči pro sudetské Němec v Londýně.

* NADLER Eduard (právník) – právník v Mariánských Lázních

      (* 31.3.1894 Mbd, + v Münchenu), syn starosty Nadlera, po vojenské službě za první světové války 1914-1918 s pěti vyznamenáními dokončil studia práv v Praze a 1921 dostal doktorát, 1927 převzal kancelář svého otce-bývalého starosty, od roku 1940 znovu ve wehrmachtu, naposledy jako Vrchní štábní soudce. V letech 1945-1953 prožil v zajetí, pak až do 82 let jako odborný úředník v zemském úřadu kompenzací. Měl významné postavení v hospodářském životě Mariánských Lázní.

* ARIGI Julius (letec) – zakladatel letectví v Mariánských Lázních

Séfpilot Julius Arigi      (* 3.10.1895 Děčín, + 1.8.1981), vojenský letec za 1.svět.války s nejvíce vyznamenáními ve vojsku Rakouska-Uherska, po roce 1919 přiletěl se svým letadlem do Velké Hleďsebe, vybudoval leteckou společnost IKARUS v Mariánských Lázních, bez havárie nalétal po desítku let na jím založených leteckých tratích, založil dvě letiště a byl u počátků dnešního třetího ve Sklářích. V naději, že bude jmenován ředitelem, postavil u letiště Vilu ARIGI, ale ředitel byl jmenován z Prahy. Založil koupaliště LIDO u Hamrníků, před válkou odešel do Vídeňského Nového Města, za 2. světové války byl velitelem letky (Fliegerhorstkommandant). Po válce založil v Rakousku opravny a pak i koupaliště na Attersee. Jeho žena Franziska rozená Hammerschmidová vedla za války za manžela Lido. Jeho syn Peter Arigi (+ 1994) vyráběl ekologické vodárny. – Arigi není uveden v sudetoněmeckém lexikonu ! /Pramen: R.Švandrlík: "Arigi – mariánskolázeňský Ikarus", Hamelika č.6/1985 z 11.9.1985, S. 90-93./

* KRAUS Leonhard (lékař) – významný profesor laryngologie

      (* 16.10.1895 Sangerberg), Med.Dr., profesor laryngologie a vedoucí krční, nosní, ušní klinice na univerzitě v Praze 1932-1945, po roce 1945 vedoucí laryngologického oddělení v nemocnici Svatého Ducha ve Wiesbadenu a významný literát v oboru.

* ROTT Hans (politik) – vysoký poštovní úředník ve Vídni

      (* 29.8.1896 Sangerberg), vrchní poštovní inspektor ve Vídni, politik, zmocněnec křesťansko-demokratické strany, státní sekretář a rakouský ministr pro sociální věci.

*NEUBAUER Josef – sudetoněmecký poválečný politik a historik

      (*9.7.1897 Mbd, + 16.4.1973 Lohr), nositel Reitenbergerovy medaile a Zlatého čestného odznaku sudetoněmeckého landsmanšaftu, nadšený propagátor Mariánských Lázní již před válkou, kdy pracoval ve spolcích jako Eghalanda Gmoi či Křesťansko-německý tělocvičný spolek. Zabýval se historií Mariánských Lázní a byl horlivým přispívatelem do měsíčníku Heimatbrief. Založil v Německu po odsunu 22 místních skupin sudetoněmeckého landsmanšaftu a byl spoluzakladatelem svazu Heimatverband a v letech 1964-1973 mariánskolázeňským mluvčím (Ortsbetreuer Heimatverband Marienbad).

*TURBA Josef (starosta) - starosta 1933-1938 v době krize a napětí

      (*1.10.1897 Úšovice, - 1948 Effeldorf), mistr cukrářský, který převzal v roce 1933 funkci starosty a vedl město v těžkých dobách krize a politického napětí do roku 1938. Vyznačoval se lidovou moudrostí, byl přímý, rozhodný člověk a zhostil se svého nezáviděníhodného úkolu jak by dokázal málokdo.

* MÖHLER Petr Karl (premonstrát) padesátý opat odsunutý po válce

Opat Petr Möhler na obraze Prof. Josefa Vietze      (*21.10.1897 Stod, + 7.3.1968), padesátý opat premonstrátského kláštera Teplá, po gymnasijních studiích v Plzni a po vojenské službě za války se vrátil 1919 do kláštera. Univerzitní studium dokončil v Innsbrucku, 1924 primic, pak kaplan ve vsi Touškov a v Chotěšově, 1937 farářem v rodném Stodu, 1941 arcibiskupským vikářem, 1944 zvolen opatem kláštera Teplá. Když po válce odmítl odstoupit, byl internován v letech 1945-1948 a pak odsunut do Speinshartu. V roce 1949 po otevření kláštera Schönau jako nového premonstrátského sídla kláštera Teplá prováděl bohatou pomoc pro německé odsunuté obyvatelstvo a psal spisy o vlasti. Byl nositelem Velkého kříže za zásluhy Německé spolkové republiky a čtyř rakouských vyznamenání z první světové války.

* MEINLSCHMID Anton (politik) – sudetoněmecký poválečný politik

      (* 27.11.1897 Úšovice, + 20.3.1968 Sindelfingen), knihkupec, zástupce starosty Úšovic, za druhé války měl vedoucí funkce při výstavbě hospodářství v Sudetské župě a v protektorátu. Po odsunu byl povolán jako nástupce úšovického starosty Franze Nitsche, důvěrníka a všechny své síly věnoval svým krajanům. Za to byl vyznamenán medailí opata Reitenbergera a čestnou jehlicí sudetoněmeckého landsmanšaftu.

* PANY Franz Theo (učitel) profesor a spoluzakladatel Heimatbriefu

Farář Stipil - dr. Franz Theo Pany - Heinrich Sedlak, ředitel hotelové školy      (* 10.6.1899 Holubín, + 22.7.1966 Bad Kissingen), PhDr, vystudoval v Praze, v letech 1927-1945 profesorem na Obchodní a hotelové škole v Mariánských Lázních. Vyučoval francouzštinu, němčinu, občanskou nauku a stenografii. Od roku 1946 působil jako profesor na gymnáziu. Byl spoluzakladatelem časopisu Heimafbrief a 1949-1964 spisovatelem, činným v různých časopisech staré vlasti (Deutsche Heimat), nejvíce se věnoval práci v Heimatbriefu, který vytvaroval znamenitě s velkou pečlivostí a láskou a díky svému vysokému vzdělání.

MAY Josef (lékař) – význačný historik Mariánských Lázní ve 20. století

      (* 24.9.1900 Mariánské Lázně, + 20.3.1997 Weilheim), nositel Reitenbergerovy medaile. Ve starých Mariánských Lázních prožil dětství a jeho osobní vzpomínky byly pro historii neocenitelné. Obecnou školu vychodil v Mariánských Lázních, vyšší reálnou školu v Plzni, a podle rodinné tradice vystudoval veterinární medicínu v Brně, kde promoval 1924, a nato v Praze složil státní veterinární zkoušky. Již z toho je patrné, že mluvil perfektně česky. V roce 1929 se stal městským veterinářem v Mariánských Lázních, v publikaci z roku 1932 je jeho studie o hygieně potravin v městě. V první válce padl jeho bratr, on sám přežil druhou válku na frontách a z amerického zajetí se již nevrátil domů. Pracoval jako špičkový odborník v Hammelburgu, od roku 1954 ve Weilheimu.
      Roku 1965 odešel do důchodu a začal se pracovat na historii Mariánských Lázní. Udivoval svými perfektními znalostmi ve všech oborech. Připravil převážně texty ke zpracování vlastivědy Marienbad Stadt und Land (1977), jeho podíl byl rozhodující. Je autorem bezpočtu historických článků v Heimatbriefech a zůstává neznámé, že více než deset let pomáhal a nezištně zasílal příspěvky vlastivědnému kroužku HAMELIKA. Narodil se v minulém století a jeho mimořádné zdraví ukazovalo, že oslaví v roce 2000 "stovku". Bohužel k tomu nedošlo.
 

Dr.r.Ing. Benno WINTER jeden z nejvýznamnějších odborníků v Mariánských Lázních v době první republiky

Prováděl modernizaci jímání všech minerálních pramenů v Mariánských Lázních a přitom objevil a zachytil dvacet nových pramenů. Zemřel v 52 letech a zanechal Mariánským Lázním dědictví kvalitního systému minerálních pramenů, systému, který sloužil bez havárií další desítky let.

V. Osobnosti narozené ve 20. století
(narozené v letech 1901-1900)


* HOFMANNOVÁ Liesl (básnířka) – básnířka v chebském dialektu

      Narozena 1901 v Perlsbergu /Lazy), básnířka v chebském dialektu i ve spisovné němčině.

* SCHNEIDER Ernst (inženýr)

      (*15.6.1902 Malá Hleďsebe, + 1971 München), vystudoval technickou vysokou školu ve Vídni, 1957 v čele spolku Egerländer Gmoin v Bavorsku, dekorován různými spolkovými vyznamenáními, např. Zlatou jehlicí hornofalckého pracovního spolku Nordgau.

* MODL Franz (novinář) – zasloužilý místní novinář

      (* 30.9.1902 Mbd, + 9.5.1973 München), redaktor novin, v létě vydával v Mariánských Lázních Kuranzeiger, v zimě Weihnachtsanzeiger, od roku 1927 až do války vydával "Die Pelzzeitschrift", jediný německý odborný časopis kožešníků a kožařů. Tento měsíčník se rozšířil nejen v tehdejším Československu, ale i v Německu a v zámoří. Modl psával jako zdejší rodák také v chebském dialektu a pracoval pro různé jiné noviny jako Morgenpost, Gewerbezeitung.

* KNAUSCHNER Ernst (muzikant) – varhaník z Mariánských Lázní

      Narozen 1903 v Bečově, + 1948 v Naumburgu/.Saale, hudebník a skladatel, žák svého otce Vendelína Knauschnera na hudební škole v Bečově a Německé hudební akademii v Praze. Od roku 1933 varhaník a ředitel kúru v kostele v Mariánských Lázních jako pokračoval svého otce, skladatel varhanní hudby a symfonických básní.

* JÄGER Alfred (lékař) – žandovský rodák jako význačný lékař

      Narozen 18.5.1904 v Žandově, MUDr., profesor očního lékařství na lékařské fakultě vysoké školy v Aachen od roku 1966, docent a procesor na univerzitách v Kielu, Münsteru (1940-1955), šéflékař oční kliniky v Aachen (1955-1966).

* WATZKA Max (lékař) martinovský rodák jako význačný lékař

Profesor Max Watzka      (* 30.4.1905 Martinov ), MUDr., profesor histologie, embryologie a anatomie na Německé univerzitě v Praze, ředitel Histologického ústavu v Praze v letech 1937-1945, od roku 1946 profesor na univerzitě v Mainz, člen Německé akademie přírodovědy v Halle, vydavatel anatomických věstníků, významný odborný spisovatel.

* LIEBL Wilhelm (úředník) – básník v cizině

      (* 15.5.1905 Mühlhäusen), berní úředník a inspektor, básník. Od roku 1907 žil v Mariánských Lázních, zde se učil pekařem, ale po pracovním úrazu se vyučil kupcem, pak se stal finančním úředníkem ve Žluticích a v Mariánských Lázních, . po odsunu pracoval v roce 1951 jako berní inspektor v Krefeldu. Začal též psát básně a svazek básní "Seelenblätter" a "Im TAO vereint".

* STARK Werner (advokát) – mariánskolázeňský odborník v Anglii

      (* 2.12.1909 Mbd), Dr.jurist, Dr. rerum politicum, hospodářský vedoucí katedry na univerzitě v Manchesteru, kde žije, odborník v oblasti sociálních věd, národního hospodářství, sociologie, hospodářských dějin, docent na univerzitě v Cambridge a Edinburghu.

* STRÖHER Hans (úředník) – sudetoněmecký aktivista po odsunu

      (*5.11.1910 Mbd), úředník Družstevní pokladny v Mariánských Lázních, po roce 1938 vedoucí polní mistr RAD (Říšské pracovní služby), do roku 1945 na frontě, 1945 internován v ČSR, po dlouhodobé nemoci až od roku 1949 znovu zaměstnán, předtím nemocen, u založení Eghalanda Gmoin, po osvědčení v různých úřadech.

* ECKERT Ernst (právník) – předseda Heimatverbandu Mbd 1964-1984

      (*29.3.1910 Mbd, + 10.4.1990 Nürnberg), syn slavného poslance Ernsta Eckerta, nositel Reitenbergerovy medaile, Velkého čestného odznaku sudetoněmeckého landsmanšaftu a Spolkového záslužného kříže, vystudoval gymnázium v Plane, 1938 promoval na Německé univerzitě v Praze, pracoval v Říšské finanční správě a 1944 byl jmenován vedoucím okresního finančního úřadu v Mariánských Lázních. Po vysídlení až po letech nalezl zaměstnání na finanční správě ve Schweinfurtu, v Norimberku a nakonec jako vládní finanční ředitel. Po smrti otce vedl s matkou a dr.Panym redakci Heimatbriefu. Byl zakládajícím a čelným členem Heimatverbandu Marienbad, v roce 1964 po smrti Otto Mannera převzal na 20 let funkci předsedy spolku . Roku 1984 jmenován čestným předsedou spolku.

* MILDNER Anton (úředník) sudetoněmecký aktivista

      (*15.2.1910 Mbd, + 21.10.1976 Frankfurt/Main), stavební úředník, zástupce předsedy spolku Heimatverband Marienbads, aktivní spolupracovník v sudetoněmeckém hnutí v Německu.

* BARTH Franz Xaver (umělec) autor písně Kaiserwald-Lied

Franz Xaver Barth(* 12.5.1912 Ober Rockendorf (Žitná),+ 28.6.1938 tamtéž), spisovatel, skladatel, kupec, psal básně, veselé veršovánky a divadelní kusy v místním nářečí i ve spisovné němčině. Napsal pochod "Das Landsturm Regiment", věnovaný chebskému regimentu za první světové války. Známá zůstala jeho píseň "Kaiserwald-Lied" .

* ARNOLD Friedrich (učitel) sudetoněmecký aktivista

Friedrich Arnold      (* 17.5.1912 Mbd, + 29.7.1969 Regensburg, pohřben v Ambergu), RPDr (Rerum politikum Doktor), vrchní ředitel, promoval na Německé univerzitě v Praze a 1937 profesorem na Německé obchodní akademii v Ústí nad Labem. Po roce 1945 vedoucí vzdělávacích škol v Amber-gu, kde založil Obchodní školu a hornofalckou Lidovou vysokou školu. Byl předsedou zkoušek hornofalckého obchodního školství a zmocněnec pro bavorské obchodní školství. Od roku 1952 přednášel hospodářskou politiku na Vysoké škole v Řezně. Byl politicky činný jako zemský předseda Svazu vyhnanců, zástupce Svazu Egerländer-Gmoin, prezidentem hornofalcké pracovní společnosti "Bayrischer Nordgau" a členem Bavorského zemského sněmu (za CSU). Mezi četná vyznamenání patřila medaile opata Reitenbergera. Literárně aktivní byl v psaní učebnic a odborných knih. Jeho bratr Josef ARNOLD (* 19.11.1910) vystudoval Německou univerzitu v Praze a od roku 1946 byl docentem na Stavební škole v Kasselu, kde přednášel na Vysoké škole a od roku 1971 ředitelem hospodářského gymnázia v Kasselu. Syn Friedricha Arnolda Rainer ARNOLD (* 22.10.1941 Mbd) vystudoval na univerzitách v Mnichově a Würzburgu, od 1980 je děkanem právní fakulty univerzity v Řezně.

* WANKA Karl (učitel)

      (* 1.6.1914, + Bad Kissingen), učitel, za druhé války vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, čímž se stal idolem sudetského mariánskolázeňského obyvatelstva. Po válce odsouzen na 20 let vězení v ČSR, 1956 propuštěn a odsunut do Německa. Učiteloval v Münchenu a v Bad Kissingen, roku 1967 jmenován rektorem.

* SCHMIDT Rudolf (muzikant) – populární hudebník z Kynžvartu

      (*24.6.1925 Kynžvart, + 6.8.1976 Frechem-Bachem), hudebník, skladatel, pečovatel o národní svéráz, zkladatel a dirigent spolku Egerländer Gmoi-Musikanten" v Kolíně nad Rýnem a spolku "Rudi-Schmidt-Kaiserwald-Singer" a orchestru. Vystoupení v rozhlase a v televizi, pohostinská turné v USA, člen předsednictva Svazu Egerländ Gmoin, skladatel chebských písní a tanců, spisovatel v oblasti lidové tvorby, psal vlastivědu "Vom Kaiserwald zum Tillenberg" a byl neúnavným bojovníkem o péči o vlast a národní svéráz.

* KÜHNL Hubert (vědec) – slavný kynžvartský rodák
      (* 8.5.1926 v Kynžvartu) PhDr., profesor na institutu anorganické a analytické chemie na Technické univerzitě v Hannoveru, autormodborných knih.

* HAMMERSCHMID Ernst (učitel) – slavný mariánskolázeňský rodák

      (*28.4.1928 Mariánské Lázně) PhDr. a ThDr., profesor afrických jazyků a kultury na univerzitě v Saarbrückenu a Hamburgu, 1968 vyznamenán cenou kardinála Innitzera, občan Rakouska, autor odborných knih..

* HEINRICH Josef (učitel) – sudetoněmecký politik

      rodák z Úšovic, vrchní učitel, předseda a člen různých sudetoněmeckých spolků, od 1954 člen spolkového sněmu sudetoněmeckého landsmanšaftu aj., vyznamenán plaketou Rudolfa Lodgmanna, medailí Adalberta Stiftera, městský radní a druhý starosta Windsheimu.

KRAUS Heinrich (filosof) – historik pomístních názvů okresu

      (* 1920 Dolní Žandov, + 1995 ?), PhDr., autor význačné diplomové práce na Německé univerzitě v Praze (1940) o pomístních názvech okresu Mariánské Lázně (Die Flurnamen des Bezirkes Marienbad ).

* PANY Franz Arno (učitel,politik) iniciátor vlastivědy Mariánských Lázní

      (* 20.6.1930 Mbd, + 21.2.1991 München), syn doktora Franz Theo Panyho, profesora hotelové školy v Mariánských Lázních z Holubína, taktéž v seznamu osobností města. Po vysídlení dokončil studia v Bad Kissingen, od roku 1955 pracoval ve finanční správě, od 1956 ve správě bundeswehru a přestěhoval se do Münchenu. V letech 1970-72 byl členem organizačního výboru olympijských her, 1974 dokončil vysokoškolské studium v oboru politologie. Roku 1977 byl jmenován vládním radou. Roku 1956 se oženil s Marií Küschall (Košťálovou) z Prahy. Byl činný v mnoha německých spolcích a od roku 1976 byl obchodním šéfem a představitelem spolku Heimatverband Marien-bad. Po smrti velmi agilní Milly Schmidtové byly nešťastně ztraceny všechny podklady k připravené publikaci vlastivědy Mariánských Lázní. Vydání se nyní jevilo navždy nemožné. PANY však během neúnavné tříleté práce znovu shromáždil vlastivědné podklady, získal mnoho spolupracovníků a s Rudolfem Lechou zajistil i financování vlastivědné publikace "Marienbad Stadt und Land", která je dodnes nepřekonaným vlastivědným dílem Mariánských Lázní. Velký díl na knize je práce dr.Maye.
Pany zemřel nečekaně 21. února 1991. Pokračovatelem vydávání Heimatbriefů se stal jeho syn Franz Norbert Pany, který je od prosince 1991 až dosud předsedou spolku Heimatverband Marienbad. Jeho matka Marianne Pany pracuje v redakci Heimatbriefů. V současné době jsou zastupujícími předsedy spolku Dr.Hans-Peter SANG, Ernst SCHNEIDER a okresním představitelem Axel R.PRÖCKL.

* WENZEL Helmut (přírodovědec) – úspěšný rodák z Úšovic

      (* 27.3.1934 Úšovice), RNDr., soukromý docent, vedoucí zařízení hlubokých teplot na stanici reaktoru fyzikálního departmentu Vysoké školy technické v Münchenu od roku 1965. Odborný spisovatel.
 

KÖNIG Johann (stavitel) – zasloužilý starosta Kynžvartu

      Zasloužil se o rozvoj města Kynžvartu,od 1886 tamtéž starostou, byl poctěn čestným občanstvím Kynžvartu.

KÖNIG Ignác (stavitel) – populární stavitel Mariánských Lázní

      Rodná data neznáma. Jako staviterl se svou firmou tu postavil desítky domů. Připravuje se jeho životopis.

ZICKLEROVÁ Marie (malířka) – proslulá mariánskolázeňská malířka

      Rodná data nejsou známa, místní malířka mnoha krásných partií v okolí Mariánských Lázní.

HEYMANN Arnold (architekt) – vídeňský architekt pro Mariánské Lázně

      (*1870 +1950 Vídeň) postavil v Mariánských Lázní desítku nejkrásnějších hotelů - dnešní Bohemii, Polonii, Pacifik, Merkur, Hvězdu, Kavkaz. Svatý Hubertus, Krakonoš. Pouze jeho poslední hotel z roku 1911 Esplanade byl prakticky demolován a stavba je již několik let zastavena). Podrobněji o Heymannovi viz Hamelika ročník 1999. Dílem dalších vídeňských architektů je z té doby například Splendid (Wilhelmshöhe) či Hotel Zvon.

FORBERICH Josef (architekt) – mimořádný architekt Mariánských Lázní

      (* 24.8.1876 Svatava, datum úmrtí neznámo před 1928), z jeho děl mají všechny specifický sloh, u hotelů a vil s mimořádnou dekorativností. Postavil hotel CARLTON, kapličku Lásky, vily Svat Martin, Sněhurku a Šípkovou Růženku v Ruské ulici, vily Hubertusburg (dn.Regent) a Bismark (dn.Morava) na Bellevue, a ulička Morgenzeile (dn. ulice Boženy Němcové) odkrývá také jeho dosud neznámé stavby. Novorománský hleďsebský kostel sv.Anny z roku 1911 se poněkud vymyká jeho stylu. Připravuje se jeho životopis.

JÄGER Anton (architekt) – významný stavitel v městě na přelomu 20.století

      Patřil mezi architekty, kteří stavěli na Šenově, jeho typický styl můžeme sledovat například na domě Teutonia na Hlavní třídě či na nádherně přezdobené vilce Norbert na rohu Dykovy a Ruské ulice. Připravuje se jeho životopis.

GUT Karl (architekt) – významný stavitel v městě ve 20. století

      patřil mezi stavitele, kteří tu působili až ve 20.století. Podílel se například jako stavbyvedoucí na výstavbě ESPLANADE podle projektu vídeňského stavitele Heymanna. Jeho dům VILLA GUT (dnes Lincoln, vedle knihovny) ukazuje, čemu se u Heymanna zvláště pak v interiérech přiučil. Stavitel Gut postavil také letištní hangár ve Sklářích. Připravuje se jeho životopis.

SCHWEINITZER Rudolf malíř a grafik s náměty domoviny

(* 1923 Rainmühle pod Martinovem), žije v Holzkirchen, mariánskolázeňská malíř, vystudoval uměleckou školu v Mnichově, od 1954 spolupracovník grafického nakladatelství v Mnichově, témata často vybírá z rodného kraje Pístovska. Zúčastnil se přípravy vlastivědy Marienbad Stadt und Land 1977.
 


Slavné osobnosti lázní v roce 1868 – 50 let města

      Když se slavilo 50. výročí vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými otevřenými lázněmi byly představeny v jubilejním albu nedávno vyhlášeného města Mariánských Lázní osobnosti, z nichž dnes jen některé se uvádějí v seznamu významných osobností Mariánských Lázní. Byli to tito muži (žádná žena):
      Uprostřed tabla byl zakladatel lázní opat Karel Kašpar REITENBERGER a za nejvýznamnější bylo pokládáno 1868 těchto osm osobností ve vnitřním kruhu:
      opat Marian HEINL, bývalý starosta Wenzl SKALNIK, doktor Johann Josef NEHR, doktor Emil KRATZMANN, doktor ABEL, doktor Adalbert DANZER, doktor Karl HEIDLER von Heilbronn, J.Albert KLINGER.
      Dále bylo 16 významných osobností ve vnějším kruhu:
      opat Max LIEBSCH, starosta Josef Dionys HALBMAYR, doktor OPITZ sen., doktor SCHNEIDER, doktor LUCKA, doktor DAVID, docent doktor KISCH, jeden doktor (s obrovskými licousy vpravo na tablu dole, jehož jméno jsme ani my ani němečtí autoři nerozluštili), docent doktor Adolf OTT, doktor SCHINDLER, doktor FORGES, doktor August HERZIG jun., doktor WOLFNER, doktor FRANKL, doktor HERZIG sen., Johann KROHA
      Podtržená jména ještě uváděl německý seznam osobností z roku 1977. Klášterní opaty Adolfa Koppmanna a Mahra se neuváděli už ani v roce 1868, krátce po jejich opatování! Do našeho seznamu jsme znovu přiřadili: Alberta Klingera, prof.Kische, dr.Frankla a připomenuli dr.Herziga sen.
 

Čestná medaile opata Reitenbergera

      U příležitosti 150.výročí vzniku Mariánských Lázní rozhodlo zastupitelstvo vysídlených Němců z města a okresu Mariánské Lázně dne 20.listopadu 1957 ve Würzburgu, že vyhlásí jako trvalou památku na Mariánské Lázně udělování Reitenbergerova medaile. Bylo rozhodnuto udělovat medaili jen výjimečně osobám, které se zaslouží o kulturu a tradici města a okresu Mariánské Lázně mezi žijícími odsunutými mariánskolázeňskými občany. Medaile s vyobrazením městského znaku je 5 cm velká, pozlacená, s nápisem v kruhu "Za zásluhy o vlast v letech 1808-1958". Do roku 1977 byli vyznamenáni touto medailí:
      Spolkový ministr Seebohm, mluvčí sudetských Němců, dále starosta Homburgu Horn, starosta doktor Klein, městský představitel Goers, ředitel muzea Bad Homburgu, kde je i část Mariánské Lázně . Dále to byl vládní prezident Dr.Zizler a z mariánskolázeňských okresní důvěrník Franz NITSCH, starosta dr.MANNER, Dr. Ernst ECKERT a paní Berta ECKERTOVÁ, vydavatelka Heimatbriefu, dále umělci Hans KUTTNER a Rudolf SCHWEINITZER, obchodní šéfové Josef BENKER a Josef NEUBAUER, a dále Dr. Josef MAY, Richard SCHWARZ, Josef DIENSTBÜHL, Ernst HARTL, kteří se podíleli na přípravě mariánskolázeňské vlastivědné knihy "MARIENBAD STADT UND LAND".
 
Abt Reitenberger - Ehrenmedaille der Kurstadt Marienbad, gestiftet vom Heimatverband Marienbad aus Anlaß der 150-Jahrfeier im Jahre 1958. Inschrift: "Hl. Maria Patronin Marienbads, laß' uns und unsere Kinder nicht zugrunde gehen" 1808-1958

Tepelský opat Petr Möhler          Profesor Karl Zörkendörfer patří mezi osobnosti města
 

Seznam osobností v historii Mariánských Lázní
 
A
ACHTNER Michael (učitel) 1832-1877- 9
ARIGI Julius (letec) 1895-1981 - 19
ARNOLD Friedrich (učitel) 1912-1969 - 22

B
BARTH Franz Xaver (umělec) 1912-1938 22
BARUCH Emil (hoteliér) 1854-1929 - 12
BASCH Siegfried Samuel (lékař) 1837-1905 – 9
BAYERL Bruno (opat-premonstrát ) 1831-1887 8
BENKER Josef (úředník) 1893-1970 - 18
BREM Karl (lékárník) 1782-1845 – 5
BUXBAUM Siegfried (hoteliér) 1874-1953 - 16

C
CHRISTL Peter (úředník) 1762-1834 - 3
ČÍŽEK Josef (premonstrát) 1855-1931 - 12
CLEMENTSO Ambros Alfred (opat-premonstrát) 1831-1900 - 8

D
DANZER Adalbert (lékař) 1794-1862 - 6
DENK Hans (malíř) 1888-1971 - 18
DIETL Michael (lékař) 1847-1887 - 11
DIETL Wenzl (právník) 1857-1907 - 13
DOBRÝ Heřman (děkan-premonstrát) - 13

E
ECKERT Ernst (politik) 1885-1952 - 17
ECKERT Ernst (právník) 1910-1990 - 22
ECKERT Georg (kino) 1877-1953 - 16
EGERER Gustav (učitel) 1872-1949 - 15
EGERER Hilarius ( premonstrát) 1873-1957 - 16

F
FELBINGER Johann Nepomuk (kronikář) 1768-1855 - 4
FISCHER Leopold (premonstrát) 1744-1819 - 3
FORBERICH Josef (stavitel) 1876-1928(?)- 24
FRANKL Josef Adam (lékař) 1803-1877 - 7
FRANKL von Seeborn Paul Ignaz (hoteliér) 1834-1921 - 9
FREY Paul (premonstrát) 1800-1879 - 6

G
GÖRGL Josef (učitel) 1873-1956 - 15
GRADL Wendelin (premonstrát) 1787-1825 - 5
GSCHIHAY Franz (nakladatel) 1857-1902 - 13
GUT Karl (stavitel) - 24

H
HABERMANN Franz (muzikant) 1706-1783 - 2
HABERMANN Rudolf (hoteliér) 1869-? - 15
HACKER Basilius (lázeňská mistr) - 9
HACKER Josef (malíř) 1832-1910 - 9
HALBMAYR Josef Dionys (hoteliér) 1813-1879 - 7
HAMMERSCHMID Josef 1849-1923 mimo seznam
HAMMERSCHMID Josef (hoteliér)1856-1928 - 13
HAMMERSCHMIDT Ernst (učitel) 1928 - 23
HEIDLER Karl Josef von Heilbronn (lékař) 1792-1866 - 6
HEINRICH Josef (učitel) - 23
HELMER Gilbert Johann Baptist (opat-premonstrát) 1864-1944 - 14
HERZIG August (lékař) 1839-1901 - 10
HEYMANN Arnold (architekt) 1870-1950 - 23
HIEDERER Max (muzikant) 1891 - 18
HOCHSIEDER Norbert (malíř) 1879-1958 - 17
HOFMANNOVÁ Liesl (básnířka) 1901 - 21
HROZNATA vladyka 1160-1217 - 1
HUBL Raymund (premonstrát) 1738-1801 - 2

J
JÄGER Alfred (lékař) 1904 - 21
JÄGER Anton (stavitel) - 24
JOBST von Einsiedl (politik) 1420-1476 - 2

K
KISCH Enoch Heinrich (lékař) 1841-1918 -10
KLINGER Albert (hoteliér) 1779-1855 - 5
KLINGER Thaddeus (ranhojič) 1788-1857 - 5
KNAUSCHNER Wendelin (muzikant) 1866-1935 14
KNAUSCHNER Ernst (muzikant) 1903-1948- 21
KÖNIG Ignac (stavitel) - 23
KÖNIG Johann (stavitel) - 23
KOHN Alois (novinář) 1860-1916 - 13
KÖHLER Adolf (učite) 1873- - 15
KÖHLER Ludwig (úředník) 1880-1967- 17
KRATZMANN Emil (lékař) 1814-1867 - 7
KRAUS Leonhard (lékař) 1895- - 19
KRAUS Heinrich (filozof) - 23
KROHA Johann (hoteliér) 1837-1913 - 10
KRÜTTNER Theodor (muzikant) 1814-1893 - 7
KÜHNL Hubert (vědec) 1926- - 23
KURZWEIL Josef C. (hoteliér) 1876-1963 - 16

L
LERCHL Wenzel (stavitel) 1828-1912 - 8
LIEBL Wilhelm (úředník) 1905- - 21
LUCCA Samuel Benedikt (lékař) 1803-1891 - 7

M
MANNER Otto (úředník) 1893-1977 - 18
MAY Josef (zvěrolékař)1900-1997 - 20
MEINLSCHMID Anton (politik) 1897-1968 - 20
METTERNICH Klement Wenzl kníže 1773-1859 - 4
MILDNER Anton (úředník) 1910-1976 - 22
MLADĚJOVSKÝ Vladislav (lékař) 1866-1935 - 14
MODL Franz (novinář) 1902-1973 - 21
MÖHLER Petr Karl (opat-premonstrát) 1897-1968 – 19

N
NADLER Franz (právník) 1856-1935 – 12
NADLER Eduard (právník) 1894- - 18
NEHR Johann Josef (lékař) 1752-1820 - 3
NENTWICH Milo (premonstrát) 1873-1949 - 16
NEUBAUER Josef (historik) 1897-1973 - 19

O
OPITZ Eduard (lékař) 1851-1926 - 12
OTT Adolf (lékař) 1835-1920 - 9
OTT Caspar (hoteliér) 1851-1923 - 12

P
PANY Franz Theo (učitel) 1899-1966 - 20
PANY Franz Arno (učitel) 1930-1991 - 23
PFROGNER Lorenz Chrisostomus (opat-premonstrát) 1751-1812 - 3

R
REINIGER Heinrich (právník) 1860-1915 -13
REINIGEROVÁ Elisabeth (profesorka) 1891- - 18
REITENBERGER Karl Kašpar (opat-premonstrát) 1779-1860 - 4
REITZNER Richard (učitel) 1893-1962 – 18
ROTT Hans (politik) 1896- - 19
RUBRITIUS Johann (hoteliér) 1861-1922 - 13
RUPPERT Karl (stavitel) 1873-1937 - 16

S
SABATHIL Rudolf (učitel) 1875-1942 - 16
SCHAFFER Josef (architekt) 1862-1938 -13
SCHEU Fidelis (lékař) 1790-1830 - 5
SCHILDBACHOVÁ Julie (geolog-mineralog) 1880-1962 - 17
SCHLESINGER Johann (učitel) 1819-1890- 8
SCHMIDT Rudolf (muzikant) 1925-1976 - 22
SCHNEIDER Alois (lékař) 1808-1879 - 7
SCHNEIDER Ernst (inženýr) 1902-1971 - 21
SCHWEINITZER Rudolf (malíř) 1923- - 24
SIEGL Richard (učitel) 1882-1942 - 17
SKALNÍK Václav (zahradník) 1776-1861 - 4
SKALNÍK Karel (zahradník) 1802-1880 - 6
SOMMERT Johann (učitel) 1847-1923 - 11
STAAB Ludolf (premonstrát) 1819-1890 - 7
STARK Werner (advokát) 1909- - 21
STRÖHER Hans (úředník) 1910- - 21

T
THURNER Anton (stavitel) 1778-1855 - 4
TRAUTMANNSDORF von Kryštof Heřman (opat-premonstrát) 1726-1789 - 2
TURBA Hans (lékař) 1866-1939 - 15
TURBA Josef (cukrářský mistr) 1897-1948 - 19

U
URBAN Josef (učitel) 1891-1961 - 18
URBAN Josef (lékař) 1844-1907 - 10
URBAN Michael (lékař) 1847-1936 - 11

W
WALLER Anton (malíř) 1861-1934 - 13
WANKA Karl (učitel) 1914-- 22
WATZKA Maxmilian (lékař) 1905-- 21
WEISOVÁ Therese (hoteliérka) 1850-1935 - 11
WEIS Ernst (hoteliér) 1885-1954- 17
WENZEL Helmut (přírodovědec) 1934 -23
WINTER Benno (mineralog) 1888-1940 - 17
WÜRFEL Severin (premonstrát) 1832-1915 - 9

Z
ZEIDLER Gustav (politik) 1839-1905- 10
ZICKLEROVÁ Marie (malířka) - 23
ZIKMUND HAUSMAN (opat-premonstrát) - 2
ZISCHKA Georg (hoteliér) 1854-1923- 12
ZICKLER Hans (lékař) 1872-1942- 15
ZÖRKENDÖRFER Karl (lékař) 1864-1944- 14


Mimo seznam: HAMMERSCHMID Josef (*13.1.1849 Chlum Svaté Máří, +11.6.1923 Mariánské Lázně ), velkoobchodník s delikatesami, vínem, zakoupil od Preissů lázeňský dům čp. 68 a přestavěl ho na slavný hotel ZVON do dnešní podoby. V domě byla stále prodejna lahůdkářství. Hammer-schmid byl mnoho let městským radním a blízkým přítelem starosty dr.Augusta Herziga. kterého hájil v politických bojích proti jeho nepřátelům. Po Herzigově smrti byl z Hammerschmidovy iniciativy v roce 1913 postaven a odhalen Herzigův pomník . Hammerschmidův syn Karel padl hned na počátku první světové války na srbské frontě (1914). Vnuk Karel Hammerschmid (*1914, +1998) bYl velkým příznivcem a milovníkem svého rodného města a zabýval se jeho historií. Vnučka Františka byla provdána za slavného letce Julia Arigiho. Hammerschmidovi ze Zvonu byli spřízněni s rodinou Skalníků. Karlova babička byla rozená Skalníková.
 

HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska. Připravuje Ing. Richard Švandrlík, telefon 0165-626048, E-mail: hamelika.svandrlik@worldonline.cz Číslo 1. XXV. ročníku HAMELIKY (pořadové číslo 311. od roku 1973). Mariánské Lázně vyšlo 31. ledna 2001.