Ročník XXV. (2001)
Pořadové číslo 315.

5.

Mariánské Lázně
30. června 2001
OBSAH 
 

Richard Švandrlík: Mlékařství v minulosti
Technické vynálezy a objevy v mlékařství l Získávání mléka do roku 1870 l Vznik prvních mlékárenl Vývoj mlékařství za první republiky l Mlékařství za druhé světové války l Mlékárny v západních Čechách po druhé světové válce l Vznik mamutího krajského mlékárenského podniku

Richard Švandrlík:
Schůdnost cest v okolí Kynžvartského průsmylu (Valy) a příštích Mariánských Lázní podle válečné mapy před 220 lety
PLZEŇSKÝ KRAJ: No 1 - Haslhof (Lískovec) l No 2 - Alte Schantz (Stará Šance, dnes Valy)l No 3 - Kislhof (Křemenný dvůr) l No 4 - Gross Sichdichfür (Velká Hleďsebe) l No 5 - Klein Sichdichfür (Malá Hleďsebe) l No 6 - Zech (Cech svatého Víta) l No 7 - Dürrmaul (Drmoul) l No 8 - Hammerhof (Hamrnický dvůr) l No 9 Säuerling und Stenker Baad (Kyselka a Smradlavé lázně)l No 10 - Schneidsäuerling (Kyselka) l No 11 - Auschowitz (Úšovice) l No 12 - Stanowitz (Stanoviště) l No 13 - Kuttnau (Chotěnov)

Jan Dolejš, Plzeň:
Lázně Kynžvart a folklor

Zdeněk Buchtele, Velká Hleďwebe:
Nález trosek letadla z června 2001 ve Sklářích

Poslední příležitost k osídlení (1948) - Výňatky z dobové brožury náboru do pohraničí k osídlování se seznamem obcí v širokém okolí okresu Mariánských Lázní (15. května 1948)
Jak se až dosud akce prováděla l Jak se akce bude provádět nyní l Co udělá náš budoucí osídlenec nejdříve
l Potom l Výpomoc na úhradu výloh spojených s cestovným, jízdným a stěhovacími náklady l Uvolnění vázaných vkladů l U popisného a bytového úřadu l Jak se získá národní správa domku l Směrnice pro národní správce l Jak se získá majetek zemědělský l Jak se dnes získá národní správa živnosti l Nájemné l Opravy a adaptace hradí se z výnosu nájemného l Nábytek, bytové zařízení a jiné konfiskované svršky dostane osídlenec do vlastnictví ihned l Kupní cenu za konfiskáty může osídlenec platit ve vázaných platidlech l Kdy dostane nový osídlenec do vlastnictví domek, jejž obývá, a za jakých podmínek - S cenou domku si náš uchazeč nemusí lámat hlavu l Seznam míst v pohraničí kam možno ještě přesídlit - vybrané okresy l Okres Aš l Okres Cheb l Okres Kraslice l Okres Loket l Okres Teplá l Okres Karlovy Vary l Okres Žlutice l Okres Mariánské Lázně

Richard Švandrlík:
Osobnosti Mariánských Lázní - I. doplněk

Objev druhého hřbitova v Boněnově a dalších památek

I
.DOPLNĚK SEZNAMU osobností v historii Mariánských Lázní

Marie ZICKLEROVÁ - obraz "Blick über die Wälder"

Co znamenají fachwerkové obrazce (na starých vesnických staveních ?


Ing. Richard Švandrlík

Mlékařství v minulosti
      Mléko je tekutý chléb člověka od pradávna. V krajích, kde se pěstoval dobytek, vznikaly přebytky mléka a z nich se vyrábělo máslo, tvaroh, sýr. To jsou počátky mlékaření. Znalosti zpracování mléka přinesly do našich krajů prastaré zemědělské kmeny, jejichž kolébka byla na jihovýchodě karpatské kotliny. Kmeny pronikaly pozvolna proti proudu Dunaje až na naše území a dál až za Rýn k Atlantickému oceánu.
      Časově zařazují archeologové tuto expanzi již do čtvrtého tisíciletí před Kristem. Od té doby u nás zakotvilo také mlékaření trvale. Znalosti zpracování mléka se přenášely z generace na generaci.
      V západních Čechách docházelo k přílivům i odlivům osídlování. Před dvěma tisíci lety se rozšířila na Plzeňsku kultura milavečská. Trvalé osídlení kraje se datuje z těchto časů, především v níže položených místech a v údolích řek. Většina území kraje zůstávala pokryta hlubokými lesy.
      První písemnou zprávu o mlékaření v tomto kraji uvádí Kamil WINTER v knize "Kuchyně a stůl našich předků" v roce 1584, kdy se v Praze prodávaly sýry v podobě kol, které sem přivážel jistý vorař z Pošumaví.
      Josef BROŽ v článku "Mléčné hospodářství na dvorcích Plzně v letech 1644-1650" popisoval výpočty výtěžnosti prodeje másla v "rudách" (hroudách) a letního a zimního sýra baleného "v plenách".
      Miloslav KAREL ve své knize o Plzeňsku (vydáno 1934) popisuje počátky mlékaření na Plzeňsku.
      Velmi dobré dojnice dojily přes deset litrů denně, 3 - 5 litrů na jedno podojení. Mléko buď se převařilo a spotřebovalo, nebo bylo určeno k prodeji a koupil ho kupec. Nebo se mléko ukládalo do sklepů v hrncích, v zimě "do vejpustku". Sklep se vypálil slámou, aby se zničil hmyz a plísně. Mléko se pak dále zpracovávalo.
      SMETANA se získávala ustáním mléka a sbíráním na povrchu sběračkou - v létě dva dny, v zimě tři dny.
      Ze smetany se vrtělo MÁSLO v různých typech máselnic. Nejstarším způsobem bylo otáčením větévky v hliněných nádobách, později v překlopných kolébkách, v bečkách, v tlukačkách..V zimě se bavilo máslo mrkví nebo šafránem tak, že se cedilo přes plátno. Máslo se měřilo na libry nebo půllibry, převařené na žejdlíky. POMÁSLÍ se buď pilo nebo se dávalo selatům.
      TVAROH se získával srážením ze sbíraného mléka v teplu, v kuchyni na kamnech. Do takového mléka se přidala chlebová kůrka nebo sýřidlo z telecích žaludků. Po dvou dnech se mléko ohřálo a vlilo do plátěných pytlíků, které se zatížily kameny. Až později se lisovalo v tzv. tvarohových lisech. Zbylou SYROVÁTKOU se krmila prasata.
      Někdy se mléko nechalo zkysnout v teplé místnosti a v tomto stavu se pak udrželo dlouho. Byl to první pradávný způsob uchovávání mléka.
Na Klatovsku a Plzeňsku se vyráběl SÝR , zvaný hermelík (hermelín, z německého Herbstmilch). Podle názvu vidíme, že se na podzim slévaly přebytky mléka do velkých dřevěných nádob a v nich se mléko nechalo samovolně zkysat. Syrovátka, shromážděná u dna, se vypouštěla dolem.
Mléčný sortiment zahrnoval ještě PEČENÝ TVAROH, který přicházel na stůl v podobě bábovek, dále SUŠENÝ TVAROH, který vydržel i dva roky, v podobě tenkých skýv, které se provlékly provazem a sušily se na slunci a polévaly pivem. Rokycansko bylo proslulé mazlavými sýry, v Dolanech se vyráběly tzv. MĚKKÉ A TVRDÉ HOMOLKY (málo i více sýřené).
      Na větších hospodářstvích v 19.století se mléko získávalo k prodeji. Vozilo se do nejbližších měst nebo se prodávalo mlékařům, kteří mléko rozváželi. Nabídka výrobců mléka byla vždy veliká. Hospodyně nosily na trh na zádech nůše se džbány s mlékem, máslo v hrudkách (někdejší "rudy"), tvaroh i sýry a prodávaly zboží v Plzni na náměstí.
      Tehdy velice rychle rostla síť překupníků mléka. Ti nakupovali mléko po vsích a vozili do města, kde rozváželi mléko svým stálým zákazníkům po domech. Podle vozíků tažených psy, se říkalo překupníkům "psíčkaři". V roce 1894 uvádějí plzeňské Hospodářské noviny, že do Plzně vozí denně asi 1 000 osob na 25 000 litrů mléka.

Vznik prvních mlékáren

      Koncem 19.století vznikají v Klatovech a 1890 v Plzni rolnické školy, kde se vyučuje také mlékařství. Je to doba velkých technických vynálezů i v mlékařství, které způsobily převrat domácké mlékařské výroby v tovární, hromadnou. V roce 1876 se již používá Lefeldtova strojní odstředivka, odstřeďující 100 litrů mléka za hodinu. Pracuje přetržitě se zůstatkem 0,6 % tuku v mléce. Již v roce 1878 přichází Laval s nepřetržitou odstředivkou a 1886 s parním pohonem. Od roku 1878 se vyrábí ve Vídni Alfa separátory se zastupitelstvím v Čechách.
      V Křimicích se konala roku 1886 První mlékařská výstava v Čechách. Hospodářsjk é noviny Plzeňska, které vycházely od roku 1897, s přílohou "Mlékařské rozhledy" široce informují o zakládání mlékařských družstev v zemi a o výstavbě prvních mlékáren.
      Je to doba bouřlivého vývoje mlékařství, v níž se rychle rozšiřují nové poznatky. Například v roce 1891 vychází příruční "Kniha mlékařská" od Berty Pichové-Polákové (232 stran).
      Stále častěji se ozývají hlasy po vlastní plzeňské mlékárně. Spotřebitelé poukazují na to, že často neznají původ mléka a nemají jistotu, zda je mléko zdravotně nezávadné. Do města Plzně prý chodí mléko "křídované, moučené či namydlené" a často prý trpí smetanovými "úbytěmi" a "vodnatelností úpícího lazara". Zatímco jinde platí, že pivem zkažený žaludek se léčí mlékem, pro Plzeň platí opak.
      První mlékařské družstvo bylo založeno v Útušicích u Plzně a jeho mlékárna zpracovala v březnu 1897 prvních 8 000 litrů mléka. Ale už předtím existovala sběrna v Dolanech, kde byl i výrobce smetanových syrečků - Vojtěch Chudáček. Útušická mlékárna patřila rolnické škole v Plzni a v prvním roce existence zpracovala 42 000 litrů mléka. Jejím správcem byl František Švaib. Výkon mlékárny rychle rostl: v roce 1903 zpracovala již 429000 litrů mléka, v roce 1904 již 500 000 litrů mléka a 1905 to bylo 537 000 litrů mléka s průměrnou tučností 3,67 %.
      S rozvojem mlékařství na Plzeňsku jsou spjata jména dvou ředitelů - Rudolfa TREJBALA, který byl ředitelem rolnické školy v Klatovech a přešel do Plzně jako ředitel školy, a druhý neúnavný a neznámější ředitel Antonín ROZAM, který byl zprvu na škole asistentem, pak profesorem a nakonec ředitelem.
      V roce 1898 byla založena mlékárna-sýrárna v Domažlicích se specializací na výrobu jemných sýrů cammembertů. Byla spjata se jménem Františka Dědiny. Ocitla se však v úpadku a jejímu zániku zabránil vznik nového družstva z iniciativy Rudolfa Trejbala. Předsedou družstva se stal Josef Lisý z Plzně. Důvodem úpadku prý bylo "nedbání místních poměrů". O výborných dodavatelích mléka hovoří údaje o dojivosti krav (4000 až 5000 litrů mléka při tučnosti mléka 6 %!).
      V celém kraji pokračovalo zakládání mlékařských družstev. v roce 1900 bylo v celých Čechách už 29 družstevních mlékáren, většinou ovšem na ruční pohon.
      V roce 1909 se sdružují klatovští dodavatelé mléka za účelem sjednocení cen mléka. V roce 1904 stoupá cena mléka z 5 na 6 krejcarů za litr a v roce 1911 stoupla až na 24 krejcarů. Malovýroba v mlékařství už není rentabilní a tisk neustále poukazoval na všeobecné výhody velkovýroby mléka - na průmyslové zpracování mléka.
      První světová válka znamenala pro mlékárny úpadek. Poklesl příjem mléka v českých zemích z 226,5 miliónů litrů před válkou na pouhých 66 miliónů litrů v roce 1921. V hlavní krajské aglomeraci je založena v roce 1921 Česká mlékařská společnost.

Vývoj mlékařství za první republiky

      Česká mlékařská společnost v Plzni sdružovala rolnictvo z Plzeňska a kromě odbytu mléka zajišťovala členům nákup plemenného a užitkového dobytka, nákup jadrných krmiv a pod. Již nevyhovující školní mlékárna je definitivně uzavřena. Přijímala v té době již 10 000 litrů mléka denně.
      V roce 1932 Rolnické mlékárenské družstvo (táž společnost ale s jiným názvem) slavnostně otevírá novou moderní mlékárnu s denní kapacitou 20 až 40 tisíc litrů mléka. Stavbu této mlékárny prosazoval s velkou energií ředitel Svazu mlékařských družstev Ing. František Dlabal. V té době byl v Plzni již značný počet soukromých mlékáren. Jde o známou plzeňskou mlékárnu, která měla ještě přede 20 lety ve špičce příjem přes 150 000 litrů mléka denně!
      Také v Klatovech došlo k ustavení mlékařského družstva v roce 1923. Družstvo otevřelo vlastní prodejnu, kde se prodávala i vejce a sýry. Zápis uváděl, že prvním sýrařem družstva v Randově ulici byl jistý Kazimír. V roce 1925 bylo rozhodnuto o stavbě družstevní mlékárny. Klatovské družstvo obdrželo státní podporu na zakoupení strojů ve výši 120 000 Kč. Stavba byla dokončena v listopadu 1926, tedy za pouhých deset měsíců. Prvním správcem mlékárny se stal Karel ŠOS. Zprvu mlékárna zpracovávala denně 4 až 7 000 litrů mléka. Mléko se proplácelo podle tučnosti, při čemž se ceny často měnily a zvláště za krize hluboko klesaly.
      V letech krize se rozvinul mezi zemědělci a mlékárnami těžký konkurenční boj. Mléko a mléčné výrobky se nabízely za ztrátové ceny a je zřejmé, že tato ztráta byla vždy těžší pro drobné zemědělce.
      Je pravdou, že stát v té době vydával jako pomoc mlékárnám v tomto konkurenčním boji proti malým zemědělcům, prodávajícím na trhu, zákon o zákazu prodeje mléka, pokud nebylo pasterováno, v určených městech a lázních. Tento zákon o výrobě mléka a mléčných výrobků a jejich prodeji - vyhláška čís. 75 z 28.dubna 1934 - byl na druhé straně velkým krokem vpřed z hlediska zdravotnického a z hlediska zavedení pořádku do obchodu s mlékem.
      Do té doby totiž platil nejstarší z předpisů v potravinářství, a sice zákon z roku 1876 o úpravě veřejného zdravotnictví. Zákon XLVI/1895 se pak týkal zákazu falšování zemědělských výrobků, plodin a potřeb. O obchodu s potravinami pojednával zákon č. 89/1897.
      Další zákon z 25.10.1901 v § 14 poprvé hovořil o obchodu s máslem, sýry a náhražkami. Tyto předpisy platily ještě za první republiky a to až do vydání vyhlášky čís. 75 a 76/1934 Sb.
      V té době byla cena mléka v Praze 1,15 Kč za litr mléka o tučnosti 3,6 %, cena 10 % smetany 4,60 Kč za litr, litr 35% smetany stál 11,50 Kč.
V roce 1934 byla dána do provozu v Karlových Varech mlékárna, patřící tamnímu německému družstvu. Tuto mlékárnu stavělo ministerstvo výživy. Pro ilustraci situace na trhu poslouží příklad z této aglomerace. Smetanu do Karlových Var dodávalo 36 mlékáren z celé republiky. S podbízením cen se sem dostávaly mlékárny až z Prostějovska. Každý hotel měl jiného dodavatele másla, mléka, smetany a sýrů. Denní nákup v nové karlovarské mlékárně činil 7 až tisíc litrů mléka. Ředitelem mlékárny byl Švýcar Bauer, který v mlékárně také zavedl výrobu ementálských sýrů. Nutno říci, že jen malá část z přijatého mléka šla na přímý konzum - ve formě konvového mléka. Svoz byl prováděn koňskými potahy od rolníků, jejichž dojnice měly tak kvalitní mléko, že byla vybráno pro dodávku do této mlékárny.
      V předválečném Československu fungovala v západních Čechách řada menších mlékáren, tvarůžkáren a sýráren, z nichž nejvýznamnější a hlavní byly mlékárny v Plzni, v Karlových Varech, v Klatovech a v Domažlicích.

Mlékárenství za druhé světové války

      Po 15.březnu 1939 - vzniku protektorátu Böhmen und Mähren - se rychle vyprazdňovaly dosud plné obchody a už v září 1939+ bylo převedeno hospodářství na lístkový systém, diametrálně odlišný od dosavadního chodu hospodářství v ČSR. Každý spotřebitel dostal potravinové lístky na určité potraviny na dobu 4 - 5 týdnů. Vyhláška 212 z 29. září 1939 o hospodaření s mlékem, mléčnými výrobky, tuky a vejci zavedla povinnou dodávku mléka od držitelů dojnic po uhrazení své (propočtené) spotřeby. Řízením hospodaření byl pověřen Českomoravskými svaz pro hospodaření s mlékem, tuky a vejci, který byl k tomu účelu zřízen,.
      Vyhláška čís. 215 z 29. září 1939 zavádí odběrní lístky na potraviny. Denní příděl na osobu tehdy činil 1/4 litru, v dalších letech jen 1/8 litru. U jedlých tuků činil týdenní prodej 21 dkg, pro děti od 6 do 14 let 10 dkg másla a 10 dkg tuku. Také tyto příděly byly později snižovány.
      Nařizoval-li stát povinnou dodávku mléka, musel zajistit i dostatečně velké sběrné kapacity a zpracovatelské mlékárenské kapacity - mohutnou síť mlékáren.. Období 1940-1942 je obdobím nevídané bouřlivé výstavby mlékáren na celém území protektorátu, jaká nemá srovnání. Výstavba byla urychlována státní finanční podporou. Nešlo však jen o výstavbu lékáren. Zpracování povinně vykupovaného mléka bylo nutno zajistit ihned. Proto byly použity prostory všech uzavíraných podniků, tj. takových, které nesloužily přímo válečné výrobě nebo zásobování.
      Takto vznikají adaptací bývalých pivovarů nové mlékárny v Plánici (1940), v Žichovicích (1943), v Kralovicích (1943). Z prostor staré tiskárny vznikla mlékárna ve Falknově (1943), adaptací ze skladů ovoce a zeleniny mlékárna v Aši (1941), z bývalé péřovny mlékárna v Domažlicích (1943), v Mariánských Lázních vznikla moderní mlékárna výstavbou v blízkosti moderně zemědělsky řízeného Hamrnického dvora.
      V Chebu byly v činnosti dvě mlékárny - družstevní a soukromá fy ZARTNER. První měla kapacitu 25 000 litrů mléka denně, druhá 5 000 litrů mléka denně. V Aši fungovala mlékárna jako pobočka mlékárny v Selbu. Vedle mlékáren veFalknově fungovala ještě mlékárna v Kraslicích. Kromě velké karlovarské centrální mlékárny byly v činnosti mlékárna v Kovářské (Schmiedeberg), tvarůžkárny v Bohaticích a Nejdku, mlékárna v Žalmanově v Brdech.
      Na Mariánskolázeňsku byla již před válkou zakládána německá družstva stejně jako v ostatních částech pohraničí vedle českých družstev. Německé mlékařské družstvo Westböhmische Molkereigenossenschaft Marienbad existovalo od roku 1932. Většinou se v menšinových oblastech nedařilo českým rolníkům vytvářet vlastní družstva a vstupovali do německých. V Mariánských Lázních stála stará družstevní mlékárnička v Úšovicích v ulici Na Průhonu. V roce 1943 byla dostavěna a uvedena do provozu velká moderní mlékárna s cílem zajistit výrobu mléka pro tehdy lazaretní město. V blízké Chodové Plané pracovala tvarůžkárna soukromé firmy RATZKA a v Lestkově mlékárna firmy Karl a Theodora WARTH. Mlékárna v Horšovském Týně byla v plném provozu od roku 1944, mlékárna v Tachově od roku 1943. Ještě starší je mlékárna ve Stříbře.
      Rolnické mlékařské družstvo v Plzni již roku 1939 rozhodlo o zřízení dvou filiálek velké plzeňské mlékárny, a TO VE Dvorci u Nepomuka a v Pteníně u Přeštic. Zatímco mlékárna v Pteníně byla zase brzy zrušena, mlékárnu ve Dvorci v majetku Rolnického mlékařského družstva čekala pestrá historie. Prvním správcem se stal Alois Tolar z Nezbavětic. Denní příjem mléka kolísal mezi šesti až dvanácti tisíci litry. Mlékárna byla postavena z bývalého obchodního skladu a po válce byla přestavěna. V roce 1943 se zde pod vedením Václava Skřivana začaly vyrábět romadúry a v roce 1944 bylo vyrobeno 154 tisíc kusů.
      V Kralovicích spravoval mlékárnu majitel Václav Vodička a příjem mléka se pohyboval k 15 tisícům litrů denně. Ke konci války převzala mlékárnu německá vojenská správa spolu s holandskou firmou. Václav Vodička zůstal až do roku 1948 majitelem mlékárny.
      V Klatovech po úmrtí prvního správce mlékárny v roce 1940 nastoupil Ing. Josef POŽIVIL. V roce 1943 byla zřízena odstřeďovna mléka v Plánici. Vedoucím se stal Jaroslav KNAP.
      Mlékárna v Žichovicích patřila k velkostatku hrabat Lamberkových a vyráběla mimo jiné romadúry, později holandskou cihlu a jiné druhy sýrů. Mlékárna na Krušci - majitel velkostatkář Fuchs - vyráběla dezertní sýry.
      Mlékárna v Nalžovských Horách vyráběla známé "Nalžovské sýry". Po válce byly mlékárny združstevněny, znárodněny a nakonec zrušeny.

Mlékárny v západních Čechách po druhé válce

      Po skončení druhé světové války je zachován lístkový potravinářský systém s povinnými dodávkami mléka. Pramenil z nutnosti zajistit výživu obyvatel v podmínkách válkou zničeného hospodářství.
      V pohraničí našeho státu, kam zasahoval značným dílem jak Plzeňský tak Karlovarský kraj, dochází k českému osídlování z vnitrozemí a současně k odsunu německého obyvatelstva. Doprovodnými jevy odsunu jsou hromadný úbytek skotu, zavírání malých mlékáren a snížení počtu obyvatel k zásobování.
      Ve vnitrozemí v kraji postupuje konsolidace mlékáren. Do této konsolidace zasahují poválečné politické změny.
      Pohraniční mlékárny dostávají hned v roce 1945 národní správy. Pokud se jednalo převod mlékáren do vlastnictví družstev (tzv. konfiskátů), bylo toto řešení oddalováno až do let 1949 - 1950.
      Mlékárny v té době čile podnikají, neboť zajišťují veškerý výkup mléka, jeho zpracování, ale i odbyt mlékárenských výrobků, dále výkup vajec, zakládají líhňařské a kachňařské farmy. Některé mlékárny dokonce pěstovaly plemenný skot a zajišťovaly v té době krmivo a další služby pro dodávající zemědělce.
      Proto také častým názvem mlékárny je "Mlékařské a drůbežářské závody". Proč byla činnost mlékáren tak široká, lze vidět v tom, že
      1. historicky patřily zemědělským družstvům, jejichž představenstva volila a platila si správce mlékárny. Představenstvo vyžadovalo od mlékárny další činnosti, které považovalo za užitečné pro členy družstva. Sami správci měli zájem i na zvyšování zisku a iniciativně se podíleli na rozšiřování vedlejších činností mlékárny.
      2. většina existujících mlékáren se rodila v době lístkového hospodářství. tedy v době deformování soukromého podnikání, nikdy nefungovala ve volných tržních vztazích, ale plnila povinnosti jako státní organizace. Vedlejší činnosti přijímala jako stejnou povinnost, jako direktivu, na jejímž základě byla zřízena.
      Po válce nebyly vydány v zásadě žádné odlišné předpisy, a ještě vyhláška čís. 162 z 23.září 1947 se odvolávala na vládní nařízení čís. 75/1934. Hovoří totiž o tom, že na omezenou dobu bude mít prodávané mléko tučnost místo 3,6 % pouze tučnost 2 %. Budiž dodáno, že tato "omezená doba" trvala dvacet let.
      Také výkup mléka byl nadále plánován a rozepisován podobně jako za protektorátního zřízení, tj. podle počtu dojnic, podle výměry a bonity půdy. Výkup a jeho plnění kontrolovali tzv,. výkupní inspektoři mlékárny. Měli významnou i obávanou funkci. Neplnění dodávek mléka mělo trestní důsledky.
      V pohraničních mlékárnách po odsunu Němců se značně ztížila situace. Nastal nedostatek pracovních sil, brzy na to nedostatek mléka, nedostatek dopravních prostředků pro svoz. Při zakládání mlékařských družstev, které zakládali národní správci mlékáren, nastaly velké potíže. A tak jsou rušeny malé mlékárny, aby vůbec mohla být využita kapacita nových velkých a modernějších mlékáren. Tak byly uzavřeny tvarůžkárny Bohatice, Chodová Planá, Nejdek, mlékárna v Lestkově, obě chebské mlékárny. Na Karlovarsku zůstává zachována pouze mlékárna v Aši, v Mariánských Lázních, V Kraslicích(do roku 1962), v Kovářské (1952), ve Falknově-Sokolově, v Karlových Varech a v Brodech.
      V Plzni fungují dvě mlékárny patřící rolnickému a konzumnímu družstvu. Po jednání dne 13. března 1948 se obě mlékárny slučují, ale direktivně a po nesmírných těžkostech. Dne 19.prosince 1950 je rozhodnuto o znárodnění mlékárny Rolnického družstva v Plzni.
Plzeňská filiálka ve Dvorci byla brzy po válce přestavována a přestavba se protáhla až do roku 1950, kdy se mlékárna přestěhovala do nové budovy a příjem mléka prudce rostl.
      V roce 1948 přebírá místní družstvo mlékárnu v Kralovicích. Dne 1. ledna 1951 byla kralovická mlékárna převedena pod podnik Plzeňské mlékárny. V letech 1951-1954 probíhala v Kralovicích rozsáhlá rekonstrukce.
Národními správci mlékárny byli Ing. Maxa, Kožušník, později jako ředitel Antonín Vít. 29. března 1955 je zapsán do podnikového rejstříku jako podnikový ředitel Josef Procházka.
      Také mlékárna v Klatovech procházela od roku 21945 rychlým vývojem pod vedením Ing. Poživila. Klatovská mlékárna rozšiřuje sféru své působnosti o tavírnu sýrů v Nýrsku, kam odchází i klatovský národní správce Bohumil Kouřík. Odstřeďovna mléka v Plánici byla přestavěna na sýrárnu. Žichovická mlékárna se stala filiálkou klatovské mlékárny, avšak brzy se osamostatnila jako samostatné družstvo OTAVA Z 8. ÚNORA 1948.
      Po Únoru 1948 dochází ke kádrovým přeměnám. Z mlékárny odchází Ing. Poživil a novým ředitelem je Jan B a l i h a r. Dne 17. října 1948 je přejmenováno družstvo v Klatovech na Mlékařské a drůbežářské družstvo ŠUMAVA se sídlem v Klatovech.

Léta reorganizací

      Léta 1950-1960 jsou léty neustálých reorganizací, jejichž podrobný výklad by vyžadoval hlubší archivní studium. Je možné ho postrádat, třebaže by lépe dokreslil nejistotu té doby.
      Dne 1. ledna 1951 byly zřízeny v každém kraji krajské mlékárenské podniky. Mlékárenství jako takové bylo uvolněno Ústředím pro hospodaření zemědělskými výrobky pro Československé tukové závody v Praze. Ale již od 1. října 1951 jsou mlékárny přeřazeny pod tzv. Hlavní správu ministerstva potravinářského průmyslu, pod oddělení "Mléko-tuky". V západních Čechách vznikly dva krajské mlékárenské podniky - Karlovarský a Plzeňský. Pod tyto podniky spadly spadla i všechna samostatná mlékařská družstva. Družstva byla direktivně znárodňována a 28. září 1952 byla zrušena družstevní forma mlékáren. Tato forma naráz zanikla.
      Byly zřízeny národní podniky a řízením celého mlékárenství byla pověřena Hlavní správa mlékáren se třinácti trusty - v kraji Karlovarském a Plzeňském. Jak uvádí kniha "Abeceda mlékárenství", poněvadž "trusty znemožňovaly přímé sledování hospodaření jednotlivých podniků a zbavovaly mlékárny samostatnosti a přímé odpovědnosti", došlo k nové reorganizaci a k 1. červenci 1954 byly sloučeny mlékárny do 75 podniků ve státě. Trusty byly zrušeny.
      Od roku 1954 řídí národní mlékárenské podniky přímo Hlavní správa ministerstva, později nazývané Sdružení, pak Oborové ředitelství mlékáren. TABULKA číslo 1. uvádí seznam mlékárenských podniků a jejich provozoven s počty pracovníků v roce 1955.
 

Podnik

 Závody:

Celkem
pracovníků

z toho

Dělníci

Inž.-tech.

Admin.

Ostatní

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY PLZEŇ

404

179

45

55

125

Plzeň

konzumní mlékárna, mrazírny

 

 

 

 

 

Kralovice

konzumní mlékárna, líhně

 

 

 

 

 

Křímice

třídírna vajec

 

 

 

 

 

Rokycany

líhně, třídírna vajec

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY STŘÍBRO

116

61

18

20

17

Stříbro

konzumní mlékárna a sýrárna

 

 

 

 

 

Tachov

konzumně-výrobní mlékárna

 

 

 

 

 

Černošín

líhně

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY  DVOREC

150

77

21

27

25

Dvorec

mlékárna,. sýrárna, líhně

 

 

 

 

 

Blatná

konzumně-výrobní mlékárna

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY HORŠOVSKÝ TÝN

164

78

21

25

40

Horš. Týn

sýrárna, mlékárna, porážka, líhně

 

 

 

 

 

Domažlice

konzumní mlékárna, třídírna

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY  KLATOVY

281

153

37

47

44

Klatovy

sýrárna,mlékárna, líhně,porážka, třídírna

 

 

 

 

 

Žichovice

sýrárna, mlékárna, oblastní sklepy

 

 

 

 

 

Nýrsko

sýrárna, mlékárna, tavírna

 

 

 

 

 

Plánice

sýrárna a mlékárna

 

 

 

 

 

Merklín

oblastní sklepy

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY KARLOVY VARY

203

77

24

32

70

Karlovy Vary

konzumní mlékárna, líhně, třídírna

 

 

 

 

 

Štědrá

konzumně-výrobní mlékárna

 

 

 

 

 

Bystřice

porážka drůbeže

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

218

100

25

40

53

Mar. Lázně

konzumní mlékárna, líhně, porážka

 

 

 

 

 

konzumní mlékárna

 

 

 

 

 

Kraslice

konzumní mlékárna

 

 

 

 

 

Sokolov

konzumní mlékárna

 

 

 

 

 

Planá

třídírna vajec

 

 

 

 

 

MLÉKAŘSKÉ ZÁVODY KADAŇ

107

60

17

21

11

Kadaň konzumní mlékárna, líhně          
Jesenice konzumně-výrobní mlékárna

 

 

 

 

 

Vojnín dokrmna skotu  

 

 

 

 

      Ve starém Plzeňském kraji pod Plzeňské mlékárny spadala už od 1.1.1951 také mlékárna v Kralovicích. Od 1.1.1957 pod Mlékařské závody PLZEŇ připadl podnik Mlékařské závody Stříbro s tachovskou mlékárnou. Zároveň dne 1. ledna 1957 vznikl nový podnik ŠUMAVSKÉ MLÉKÁRNY, n.p. KLATOVY, kam připadly závody Klatovy, Plánice, Merklín, Žichovice, Blatná, Dvorec, Horšovský Týn, Domažlice a Nýrsko.
      Také v Karlovarském kraji docházelo ke postupnému slučování mlékáren až vznikl národní podnik ZÁPADOČESKÉ MLÉKÁRNY, n.p. MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, který měl 1.dubna 1958 mlékárny Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Kadaň, Sokolov, Kraslice, Jesenice, Aš, Planá a Štědrá.
      Ředitelem Plzeňských mlékáren byl Josef PROCHÁZKA, Šumavských mlékáren Jan BALIHAR, Západočeských mlékáren Radovan PISKÁČEK.
      Při novém správním uspořádání v ČSSR došlo ke zřízení nových krajů a v každém kraji vznikl jediný mlékařský podnik. V Západočeském kraji došlo k vytvoření jediného krajského podniku. Těžký boj se odehrál o to, kde bude sídlo podniku. Největší naděje měl tehdy výborný mariánskolázeňský ředitel Radovan Piskáček se skvělými organizačními schopnostmi. Politické pletichy a praktiky však priorizovaly spíše stranickou poslušnost než odbornost a byl vybrán klatovský ředitel Jan BALIHAR za ředitele nového krajského podniku a tím určeno i sídlo nového podniku - Klatovy.
      Ze tří mlékařských podniků vznikl dne 1. července 1960 jediný výměrem MPP 722/54/60 ze 7. 6. 1960 - Západočeské mlékárny,n.p. KLATOVY. Nový podnik předal provozovnu v Kadani Severočeským mlékárnám, provozovnu Jesenici předal závodu Slaný ve Středočeském kraji, provozovnu v Blatné podniku Jihočeské mlékárny v Českých Budějovicích.
      Nový ředitel Balihar se ani neohřál a už je jmenován nový ředitel (6.7.1961) - Josef POLÍVKA ze Švihova. Ani ten nepobyl a přichází jako další ředitel technik Jaroslav LYER.
      Krajský podnikový kolos zajišťoval veškerý výkup mléka , veškerou výrobu mlékárenských výrobků a veškerý odbyt do obchodů, hotelů v kraji.. Pro představu uveďme příklad za rok 1966.
      Ředitel Jaroslav LYER prožíval pohnuté období roku 1968, kdy docházelo k velkým tlakům na podnikové ředitelství v Klatovech ve věci samostatnosti podřízených velkých mlékáren, což byly všechny konzumní (Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně), které zajišťovaly denní dodávky mléka a mléčných výrobků pro velký rayon obyvatelstva a vyžadovaly jiný, operativní způsob řízení při rychle se měnící situace na trhu, přizpůsobující se poptávce. Šlo o zcela jinou problematiku než mlékárny, produkující v klidu sýry s technologickými postupy v dlouhé době (Klatovy, Nýrsko aj.). Reorganizace mlékáren v kraji se zdála být hotovou věcí, konzumní mlékárny očekávaly ekonomickou samostatnost a rozběh trhem vyžadovaného podnikání v mlékárenství. Ale srpen 1968 učinil konec těmto nadějím a další vývoj se zaměřil z klatovského protidubčekovského centra především na kádrovou likvidaci neposlušných ředitelů.
      Mlékárenství musel opustit i mariánskolázeňský ředitel Radovan Piskáček, neschopnější z řídících odborníků v mlékárenství v ČSSR. Zásahy z klatovského centra po roce 1970 rozhodly už tehdy o budoucím osudu mlékárny v Mariánských Lázních. Byly to sice zásahy kádrové, ale ve svých důsledcích mířily k budoucí likvidaci schopného a tvrdého konkurenta z Mariánských Lázní na vnitřním trhu mlékárenských výrobků.
 
Pramen: Švandrlík Richard "Vývoj mlékárenství v Západočeském kraji", studie Zpč.mlékárny,Klatovy, 1966. (Kráceno.)

V příští Hamelice bude otištěn autorův příspěvek do lokální vlastivědy: "Historie mlékařství a mlékárny v Mariánských Lázních".
 


Schůdnost cest v okolí Kynžvartského
průsmyku (Valy) a příštích Mariánských
Lázní podle válečné mapy před 220 lety

Schůdnost cest v okolí Kynžvartského průsmyku (Valy) a příštích Mariánských Lázní podle válečné mapy před 220 lety
Textová příloha válečné rakouské mapy z roku 1782, která je uložena ve Válečném archivu ve Vídni (Kriegs-archiv Wien), uvádí popis schůdnosti a sjízdnosti cest pro armádu, charakteristiku kraje, možnosti zásobování vodou, vzdálenosti mezi obcemi aj. Uvádíme text přílohy z okolí Kynžvartského pasu (průsmyku), u kterého začíná Sectio CXVIII. Plzeňský kraj (S. 370-377).

Plzeňský kraj

No. 1 - HASLHOF (Lískovec)

      Dvůr HASLHOF je velký panský dvůr a jeden ovčín, ležící při jedné dominující výšině poblíž STARÉ ŠANCE, na (poštovní) silnici z Plané do Kynžvartu. Les CRAIMWALD je hustý se středními kmeny, má bažinaté luční grunty, a hraničí s hornatým CÍSAŘSKÝM LESEM s rovněž hustými lesíky se středními kmeny a s bažinatými lučními grunty. Les proti Třem Sekerám, též nazývaný KYNŽVARTSKÝ LES, je také hustý, se středními kmeny. Ve všech těchto lesích je nutné držet se pouze cest. Rybník pod panským dvorem (Haslhof), stejně jako rybníky proti Staré Vodě mají vodu, použitelnou pro lidi mužstvo a koně; v této krajině a také v Císařském lese, jsou různé kyselky (Sauerbrunnen). Kyselka pod cestou do Kynžvartu, při které stojí jedna chalupa (Chalupe), je nejlepší.
      HASLHOF je vzdálen 3/4 hod. od Kynžvartu, 3/4 hod. od Staré Vody, 1/4 hod. od Staré Šance. Cesty mají sice pevnou a kamenitou půdu, jsou však vodami velmi rozryty, pročež bez oprav (Reparatur) jsou pro těžké povozy (Fuhrwerk) obtížně sjízdné. Na cestách proti Kynžvartu jsou hluboké výmoly (Rackere), které se tu nacházejí, takže se tu nedá bez řádné cesty mašírovat.

No 2 - ALTE SCHANTZ (Stará Šance, dnes Valy)

      leží v jednom bažinatém gruntu mezi hustými lesnostmi se středními kmeny. Dva bažinaté potoky, skrze a kolem této vsi tekoucí, jsou opatřeny dřevěnými mosty, a jeden do druhého vtéká nade vsi. Tyto potoky pohánějí jeden dřevěný mlýn a na jaře jsou silně rozvodněny. Blízko vedle vsi na lesní výšině, se (dosud) nachází jedna stará ještě použitelná zemní šance. Krajina je plná hlubokých výmolů (Rackere), a příkopů vyplněných vodou, takže je nutné se držet cesty. Poštovní silnice z Plzně a Stříbra, přes Planou do Chebu, jde daleko okolo, skrze les a tyto dva potoky překračuje přes dva kamenné mosty.
      STARÁ ŠANCE je vzdálena 1 hodinu od Staré Vody, 1/4 hod. od dvora Haslhof, 1 hodinu od Kynžvartu. Cesta skrze vesnici je při mokrém počasí velmi rozmočená (morastig - marastovitá). Cesty skrze les do Haslhofu a Kynžvartu jsou pro těžké povozy i v létě obtížné. Jen poštovní silnice do Chebu je dobrá a po všechen čas i s těžkými povozy sjízdná (praktikabl).

No 3 - KISLHOF (Křemenný dvůr)

      je solidní panský dvůr, při jednom rybníce, způsobilém k napájení koní, mezi dvěma mokrými marastovými potoky, a bažinatými lukami, bez řádných cest a mostů, kdysi asi přebroditelných (traverfablen; ang. travel = cestovat) potoků, které se zde slévají a odtud tečou dolů nad kamenným mostem, přes který běží Chebská poštovní silnice; malé rybníky jsou napájeny potoční vodou. Okolo ležící lesnosti jsou nahoře zarovnány.
      KISLHOF je vzdálen 500 kroků od Velké Hledsebi, 1/2 hod. od Hamerského dvora. Tudy nevedou žádné průchody (pasáže) pro těžší vozy.

Válečná josefínská mapa z roku 1782

No 4 - Gross Sichdichfür (Velká Hleďsebe)

      je dlouhá ves mezi vícero hustými lesnostmi se starými i středními kmeny, protínané bažinatými grunty. Tudy prochází poštovní silnice z Plzně a Stříbra, přes Planou do Chebu. Dominující je polní výšina při lese. Rybníky pode vsí jsou použitelné jen pro napájení koní
      VELKÁ HLEĎSEBE je vzdálena 1/2 hodiny od Malé Hleďsebi, 1/4 hodiny od Staré Šance, 1/2 hodiny od Hamrnického dvora a jednu dobrou hodinu od Staré Vody. Silnice do Staré Vody je po všechen čas dobrá, do Drmoulu ale za mokrého počasí obtížná, přesto však sjízdná (praktikabl). Jde přes lesík (Holtz) a vedlejší cesty jsou slabě zhotoveny a jen za nouze v létě sjízdné pro těžší povozy.

No 5 - Klein Sichdichfür (Malá Hleďsebe)

      Jedna malá vesnice, při které jsou dvě výšiny, zalesněné hustě se středními kmeny - HERRNBERG a SCHMETTERY. Mezi oběma horami je veskrze luční grunt trvale bažinatý.
      MALÁ HLEĎSEBE je vzdálena 1/2 hodiny od dvora Herrnhof a 1 a 1/2 čtvrthodiny do Drmoulu. Tudy nevedou žádné průchody (pasáže) pro těžké povozy. Pěšiny do Hamerského dvora (Hammerhof) a do Horní Vsi (Oberdorf) lze projet na koni, do Tří Seker (Dreyhaken) jen pěšky.

No 6 - Zech (Cech svatého Víta)

      se sestává ze dvou solidních hospodářských domů, dvou vitriolových hutí a z jednoho solidního dvora HERRNHOF. Místu dominuje (vrch) HERRNBERG. Z Malé Hleďsebe je sem veden hluboký příkop přes pole, který není překročitelný (traversien) po cestě ze Tří Seker do Drmoulu.
      CECH je vzdálen 1/4 hodiny z Horní Vsi, 1/2 hodiny z Malé Hleďsebe, 1/2 hodiny z Trstěnic (Neudorf), 1 a 1/2 čtvrthodiny z Drmoulu. S těžkými povozy nelze zde ani v létě nijak, leda velmi obtížně projeti.

No 7 - Dürrmaul (Drmoul)

      je dlouhá ves, při které skrze poštovní silnici z Plané do Chebu lze projet mezi bažinatými příkopy a rybníky, v nichž je špatná voda, která není použitelná ani pro dobytek. Pod bažinatými grunty je, jednu čtvrthodinu odtud, ze dřeva postavený mlýn SLATTA MÜHL, a nad ním na polní cestě do dvora HERRNHOF je jedna rasovna (Schinderey). (Vrch) HERRNBERG dominuje z největší části této bažinaté krajině.
      DRMOUL je vzdálen 1/4 hodiny z Malé Hleďsebi, 1/2 hodiny z Velké Hleďsebi, 1/2 hodiny z Trstěnic, 3/4 hodiny z Hammerhofu, 1/4 hodiny z Cechu. Kromě toho, kdy při mokrém počasí v této krajině je velmi obtížné (projet), sjízdnou poštovní silnici mohou zde projet těžké povozy i v suchém počasí jen s nezbytnými opravami (Reparatur).

No 8 - Hammerhof (Hamerský dvůr)

      Je solidní velký panský dvůr s panskými obytnými budovami, obilní sýpkou a několika chalupami, na bažinatém pozemku; kdysi bez dřevěných mostů s potokem, který má brod pode dvorem, kolem kterého jsou cesty z Úšovic do Drmoulu a do Chodové Plané, jsou dva ze dřeva postavené mlýny, nazývané BAURER MÜHL (na mapě však Bauer M.) a RÖDEL MÜHL. 600 kroků od místa, na tamtéž dominující polní výšině stojí jeden solidní OVĆÍN (Schäferey), kolem kterého běží jedna špatná cesta přes Císařský les (Kayserwald) do Závišína. Z této výšiny běží několik pramenů, z nich malé rybníky a jejich voda je pro lidí a koně použitelná. Velké rybníky, ve kterých jsou houštiny, protínané bažinatými grunty, v Mnišském lese (Wald Münchholtz), jsou stejných vlastností, totiž že se z nich může píti a zajet k nim ze strany k napájení koní.
      HAMMERHOF je vzdálen 1/2 hodiny z Úšovic, 1 hodina z Chotěnova. Těžké vozy zde mohou projíždět jenom za suchého léta.

Válečná josefínská mapa z roku 1782

No 9 - Säuerling und Stenker Bad (Kyselka a Smradlavé lázně)

      Kyselka a Smradlavé lázně jsou jeden pramen, obehnaný kulatou zídkou, a 400 kroků odtud páchnoucí kalužina, obehnaná dřevěným zábradlím a nazývaná STENKER BAAD; kyselka se používá při lázeňské kúře k pití. Obojí leží v Císařském lese, 2000 kroků od Úšovic, na lučním pozemku trvale bažinatém. Sem nevedou žádné cesty pro těžké povozy.
      No 10 - Schneidsäuerling (Kyselka)
Kyselka SCHNEIDSÄUERLING, patřící klášteru Teplá, s dřevěným trámovým ohrazením, je pramen, obehnaný na tři stopy vysokou zdí, při cestách ze Závišína a Zádubu do Úšovic, při loukách po všechen čas bažinatých, na začátku Císařského lesa.
Je vzdálena 1/2 hodiny ze Zádubu a z Úšovic a slabou 3/4 hodinu ze Závišína. Vyjma řečených dvou cest, které jsou použitelné pro těžké vozy jen za suchého léta, není zde žádné jiné cesty (Passage) do Císařského lesa. Na této straně jsou trvale bažinaté grunty (pozemky).
(Naše poznámka: Zřejmě nejde o Lesní pramen (původní jeho název byl 1683 Schneidsäuerling), ale spíše o Křížový nebo dokonce Ambrožův pramen.)

No 11 - Auschowitz (Úšovice)
 
      Úšovice, na Müllerově mapě Huschovice (Huschowitz), leží na úpatí hornatého CÍSAŘSKÉHO LESA, hustě porostlého vysokým a středně vysokým stromovím a také houštinami, a protínaného trvale bažinatými grunty (pozemky). Přes Císařský les - mimo ty cesty, které vedou do Zádubu a Závišína - nevedou tudy žádné jiné cesty (Passagen), jenom u SMRADLAVÝCH LÁZNÍ (Stenker Baad) a kyselky SCHNEIDSÄUERLING běží špatné lesní cesty a potom také cesty do luk, takže z tohoto kraje nelze se dostat tímto lesem ani na koni ani povozem, jen po straně je jeden kout, kde běží lesem jedna špatná lesní cesta směrem do Rájova (Section CI.) a do Kynžvartu (Section C.) skrze les CRAIMWALD, ze kterého jde v létě koňmo sjízdná pěší stezka do Kynžvartu.
      Kolem (vsi) ležící bažinatý luční grunt (pozemek) je vedle potoka dole pode vsí (:tedy probíhá cesta:) a dá se přebrodit koňmo jen v suchém létě na několika místech. Tři rybníky ve a u vsi mají vodu použitelnou pro lidi i pro koně. Výšina mezi Stanovicemi a Vlkovicemi je v této krjaině dominující.
      Ves je vzdálena 3/4 hod. od Zádubu, 1/2 hod. z Vlkovic, 1/4 hod. ze Stanovic. Do Závišína, Zádubu, Stanovic, Chodové Plané a Drmoulu, dá se projet největší část jízdního času, do Hammerhofu, Haslhofu a Chotěnova mohou těžké vozy jen v létě.
 
No 12 - Stanowitz (Stanoviště)

      Je malá ves na vyvýšenině, při které je zčásti řídce zalesněný VLKOVICKÝ VRCH (WLKOWITZER BERG), který této krajině dominuje, a nahoře je výhled na okolo ležící vesnice. Malý rybník u vsi má vodu pitnou pro lidi a ze stran je možné napájení koní.
      Vzdálena je 1/2 hod. z Vlkovic a z Martinova. Největší část jízdního času se tudy může projet těžkými povozy.

No 13 - Kuttnau (Chotěnov)
 
      Má luční základ bažinatý. Potok od Hammerhofu je opatřen dřevěným mostem stejně jako potok přicházející z MNIŠSKÉHO LESA (MÜNCHHOLTZWALD), aniž by se nedalo oba přebrodit. Luční prosty jsou rozdírány při záplavách. Rybníky u Mnišského lesa mají dobrou pitnou vodu a v létě, když bažinaté louky poněkud vyschnou, jsou použitelné k napájení koní. Les při ležící výšině je řídký s poněkud vyšším borovým lesem a zčásti bažinatý.
      Ves je vzdálena 1/2 hod. ze Stanovic a z Dolního Kramolína. 1 a 1/2 čtvrthodiny z Martinova, slabou 1/4 hodinu z Holubína.
      Pokračuje popis vsí v tomto pořadí: No 14 NEUDORF (Trstěnice), No 15 OBERNDORF (Horní Ves), No 16 KOTTEN (Zadní Chodov), No 17 KOHA (Kyjov), No 19 Haber-, Laurentzi-, Koha-, Weiss-und Kieselmühle (Mlýny Haberův, Lorencův, Kyjovský, Bílý, Křemenný), No 20 UNTER KODRISCH (Dolní Jadruž), No 21 St. ANNA, No 22 KUTTENPLAN (Chodová Planá), No 23 UNTER GRAMLING (Dolní Kramolín), No 24 HOLLEWING (Holubín), No MARTNAU (Martinov), No 26 WLKOWITZ (Vlkovice), No 27 HOHENDORF (Zádub), No 28 ABASCHIN(Závišín), No 29 MILLESCHTAU (Milhostov), No 30 HABAKLADRAU (Ovesné Kladruby), No 31 WEISCHKOWITZ (Výškovice), No 32 WISCHEZABE vulgo WISCHECŽAN (Vysočany), No 33 PISTA (Pístov) mit Drahen-, Burg-, Tabak-, Schartel-, Brettmühle (mlýny Drahen, Hradní, Tabákový, Schartelův, Prkenný).
 

Lázně Kynžvart a folklór

      Jistě si málokdo v Kynžvartu vzpomene, že v městě existoval vynikající folklorní soubor, ovšem jen pouhé dva roky. Soubor vznikl v roce 1954, kdy se na neoficiální schůzce sešly vojáci základní služby zdejší posádky a zdravotní sestry zdejší lázeňské dětské léčebny Čs.státních lázní. V lázních Kynžvartu se tehdy léčil černý kašel. Všichni tito mladí lidé měli vřelý vztah k lidovým tancům, jelikož pocházeli z krajů, kde měl folklór hluboké kořeny. Hlavním iniciátorem byla zdravotní sestra Zdena Vanišová. V místní posádce byli i vynikající muzikanti, někteří tehdá hráli i v symfonických orchestrech. Proto nic nestálo v cestě založení souboru. Bohužel šlo jen o dva roky existence souboru.
      Velitelství vojenské posádky mělo také kladný vztah k založení souboru, a pokud to bylo možné, vojáky-muzikanty a tanečníky pro zkoušky a vystoupení vždy uvolnilo.
      Tento folklorní soubor vystupoval pod hlavičkou Čs.státních lázní-Lázně Kynžvart. Protože všichni účinkující měli zkušenosti ve folklóru, nebylo zapotřebí žádných dlouhých zkoušek. Obtíže nečinilo ani opatření si potřebných not. Soubor secvičil lidové tance z jižních Čech a z kraje okolo Humpolce. Vystupoval při různých příležitostech, předně pro místní občany a pro lázeňské hosty v Mariánských Lázních. Vystoupil také na filmovém festivalu v Karlových Varech.
      Jeden z herců tehdejšího Realistického divadla (František Doubrava) měl v Lázních Kynžvartu na léčení svého syna a přislíbil, že až sem přijede podívat se na svého syna, že uspořádá pro zaměstnance lázní kulturní večer, a že s ním přijedou i populární herci Jana Dítětová a Josef Vinklář. Jak bylo slíbeno, tak bylo splněno. První vystoupení se konalo v městě v kulturním sále v místním hostinci, a druhé v divadle N.V.Gogola v Mariánských Lázních. Současně s těmito umělci vystupoval i Folklorní soubor písní a tanců Čs.státních lázní Lázně Kynžvart. Obě představení byla zcela vyprodána a slavila velký úspěch. I pražským hercům se oba večery líbily a herci ocenili i vysokou úroveň místního souboru. To bylo také vyvrcholením činnosti tohoto souboru. Vojákům totiž pak končila základní vojenská služba a dalšímu ročníku vojáků se už nepodařilo dát dohromady tak vynikající kolektiv. V brzké době byla pak vojenská posádka v Kynžvartu zrušena a převelena pryč (pravděpodobně do kasáren v Klimentově. Po souboru nezůstala žádná fotodokumentace ani jiné vzpomínky.
      Před mým odchodem do Plzně (1957) jsme uspořádali dva estrádní večery s členkami folklorního souboru a ve spolupráci s orchestrem hudební školy v Mariánských Lázních. Toto je částečné byť zpožděné poděkování všem zaměstnancům lázní za jejich dobrou spolupráci.
Jan Dolejš, Plzeň
 

Nález trosek letadel z června 2001 ve Sklářích

      Za druhé války sloužila část letiště a baráků německé firmě TELEFUNKEN k výrobě nejmodernějších odposlouchávacích zařízení a signalizačních přístrojů pro nacistickou armádu. Jednalo se o speciální přístroje, vysílačky, měřící aparáty, radary. Montážní haly a sklady se nacházely přímo v prostorách letiště. V dubnu a květnu 1945, při náletech spojeneckých letadel, bylo nutno ukrýt letadla v blízkých lesích. Němci dopravovali letadla do vysokého porostu přes silnici, mezi rybníky Janek a Mestl do vysokého lesa, který měl letouny skrýt. Zdá se, že úkryt nebyl tak bezpečný, neboť jsme po více než 55 letech našli trosky nejméně devíti letounů, evidentně zasažených pumou.
      Na nález kovových součástí letadla jsem byl koncem roku 2000 upozorněn p.Floriánem Šimůnkem z Mariánských Lázní, který na zbytky narazil při houbaření. V červnu bylo místo prozkoumáno a zjištěno:
      Na místě se nachází části podvozků, vrtulových hlavic a válce motorů ze dvou typů letadel. Dále jsou zde různé vzpěry, potrubí, výztuže, krytování motoru a mnoho dalších kovových částí, které se dochovaly ve stavu úměrném jejích stáří. Většina motorových válců má vrtání cca 100 mm a pochází z hvězdicového motoru. Vrtulové hlavice jsou dvoulisté, vybavené zařízením na natáčení vrtulových listů. Sedm kusů vrtulových hlavic je z větších letadel, snad Fokkerů (starších, jednomotorových, délka 8,5 m, rozpětí cca 11 m), stejně jako masivnější podvozkové části. Drobnější podvozky a dvě menší vrtulové hlavice (dvoulisté, s možností natáčení vrtulových listů) jsou z menších průzkumných letadel Fieseler Fi 156 STORCH, používaných za války právě zde ve Sklářích k výcviku nových pilotů.
      Detektorem kovů bylo dohledáno několik dalších součástí podvozků, hlav válců, nábojnic a žárem roztaveného duralu a hliníku. Našla se i bubnová nábojová schránka palubního kulometu ráže cca 15 mm. Intenzitu bojů zde podtrhují všude přítomné zákopy, nerovnosti po bombardování, stovky vystřílených nábojnic. Část nalezených věci jsem převezl do svého bydliště k očištění a základní konzervaci, ostatní zůstalo na místě nálezu. Plánek s někdejším táborem ukazuje místo nálezu.
Zdeněk Buchtele, 23.6.2001,Velká Hleďsebe, Bezručova 143

 

Poslední příležitost k osídlení

      Osidlovací plán je v podstatě splněn. Němci až na několik výjimek, ponechaných ve státě dosud už jen z důvodů národohospodářských, jsou na věky odsunuti a na jejich místech jsou trvale usazeni Češi a Slováci. A těm se dnes již plynule přidělují do vlastnictví zemědělské usedlosti, drobné živnosti a rodinné domky i s movitostmi v nich.
      S postupující a téměř již úplnou konsolidací poměrů splývá pak naše pohraničí v jediný nerozlišitelný a nerozdělitelný celek s ostatním územím a už se mu pomalu ani neříká pohraničí, ale prostě jen naše republika.
Osidlovací plán je splněn a zdálo by se že dnes již není volných bytů a domků pro další osídlence, že není dalších úživných možností v pohraničí a       že stěhování Čechů a Slováků do kdysi poněmčených krajin země České a Moravskoslezské patří již jen minulosti. A přece tornu tak není. V pohraničí jsou dosud úživné možnosti, jsou tam dosud i volné byty, ba dokonce i prázdné domky, které jsou kdykoliv k disposici dalším českým a slovenským rodinám
      Povíme Vám proč. Pohraničí bylo okupováno asi 3,200.000 Němci. Dnes tam však žije a pracuje na jejich místě jen 2,625.000 Čechů a Slováků. To je tedy o 575.000 osob méně. Tento úbytek není však rozdělen rovnoměrně. V krajích s nižší bonitou půdy a při tom vzdálenějších od průmyslových středisek je poměrná hustota obyvatelstva podstatně menší než dříve, zatím co průmyslová města a zemědělsky úrodné kraje jsou téměř přesídleny
      Osidlovací úřad a Fond národní obnovy předvídal ovšem tento přirozený důsledek lidských snah po zlepšení životní úrovně a již ve svém osidlovacím plánu počítal proto s menším osídlením takových míst. Přesto se však neuzavírá a nikdy se neuzavřel možnostem osidlování míst ne průmyslových i komunikačně vzdálenějších, naopak podporoval tyto snahy jednak svoji známou úspěšnou akcí přesídlování pensistů, důchodců a provisionistů a jiných osob méně produktivních nebo těch, jejichž zaměstnání není na městech závislé, jednak tím, že umožňoval získání objektů v těchto krajích pro účely rekreační, zakládání tak zv. školních měst, lesních škol a pod.
      Pastvinářské i jiné pohraniční neprůmyslové oblasti s menší kvalitou půdy, vynikající však nad jiné svými krajinnými půvaby a zdravou polohou, staly se tak nejen středisky rekreace a klidným pracovištěm umělců, ale především též místy zaslouženého odpočinku a spokojeného stáří tisíců pensistů.

Jak se až dosud akce prováděla

      Z počátku měl úřad k disposici celé stovky nedosídlených obcí, takže mohl volně doporučovati jednotlivým uchazečům kraje a místa, jaká měli zájem. Zprvu téměř vždy našel vážný zájemce vhodný domek či usedlost v obci, do které jej osidlovací úřad doporučil. S postupujícím osidlováním se však počet těchto obcí i volných domků v nich zmenšoval, takže uchazeči nenalezli již tak často v doporučeném místě takový objekt, který by jejich potřebám plně vyhovoval a museli se proto znovu obraceti na osidlovací úřad o další informace. To se někdy opakovalo i několikrát za sebou. Tento postup zatěžoval ovšem jak úřad, který informace podával, tak především uchazeče samotného.

Jak se akce bude provádět nyní

      Vzhledem k tomu, že se s postupujícím osídlením podstatně zmenšil počet obcí dosud podsídlených či neosídlených, rozhodl se osidlovací úřad, že tento svůj dosavadní postup změní a že vydá souhrnný seznam obcí, které přicházejí ještě při osidlování v úvahu a to pokud možno s uvedením všech stávajících úživných možností i všeobecných životních podmínek v nich
      Seznam tvoří součást této brožurky a osidlovací úřad bude jej čas od času podle stávajícího stavu a potřeb obyvatelstva v pohraničí doplňovati a znovu vydávati tak dlouho, dokud bude zájem z řad vnitrozemského obyvatelstva o stěhování do pohraničí a současně dokud ne bude osídlena i poslední vesnička pod hraničními horami Čech, Moravy a Slezska
      Abychom našemu budoucímu osídlenci usnadnili jeho cestu do pohra ničí a případně i život v něm, chceme mu dnes v této brožurce naznačit postup, kterým by se měl nadále brát, a stručně ho seznámit s několika základním.i pravidly, při jejichž znalosti bude se mu žít v pohra ničí určitě lépe než kdyby jich neznal, nebo kdyby je opomíjel.

Co udělá náš budoucí osídlenec nejdříve

      Zájemce o přesídlení do pohraničí, podívá se nejprve do seznamu dosud nedosídlených obcí a podle vyznačených životních podmínek a úživných možností najde si v něm obec, jež by mu vyhovovala.

Potom

      napíše dopis místnímu národnímu výboru, při čemž může použíti vzoru "A" uvedeného v této brožurce. K dopisům přiloží přílohu podle vzoru "B" a odešle vše místnímu národnímu výboru obce, o níž má zájem. Doporučujeme, aby ke svému dopisu přiložil známku na odpověď, nebo ještě lépe frankovanou obálku s jeho vlastní adresou.
      Zatím co čeká na odpověď (8-14 dnů), může napsati případně i dalším místním národním výborům obcí, o které by měl zájem. Místní národní výbory nescházejí se příliš často a o každém jednotlivém případu musejí se předem usnést. Proto se doporučuje trpělivost.
      Nedojde-li však od ani do 14 dnů, pošle zájemce urgenci místnímu národnímu výboru, při čemž může použíti vzoru "C". Věříme, že nebude této urgence zapotřebí, neboť místní národní výbor jistě mu mezitím sdělí, že je pro něho v obci k disposici slušný domek, kam se konečně náš nový osídlenec šťastně odstěhuje.

Výpomoc na úhradu výloh spojených s cestovným, jízdným a stěhovacími náklady

      Před odstěhováním resp. před odjezdem do pohraničí přezkoumá především budoucí osídlenec, zda se naň nevztahují výhody vládního nařízení č. 250/43 Sbírky zákonů a nařízení, tj. zda by neměl nárok na úhradu cestovného, jízdného a stěhovacích nákladů.
      Tyto podpory povoluje úřad ochrany práce v místě, odkud se žadatel stěhuje. Podpory udělují se ovšem jen v případech naléhavých a sociálně odůvodněných, a to zpravidla jen tehdy, jde-li o nastoupení zaměstnání, které bylo zprostředkováno nebo alespoň schváleno úřadem ochrany práce, ale možná, že právě náš budoucí osídlenec je jedním z takových. případů. Není důvodů, proč by si měl dát ujít tyto výhody. Ať jen se obrátí na úřad ochrany práce, kde dostane další podrobné informace.
      I když však osídlenec by neměl nároku na tyto výhody, není vyloučeno, že má nárok aspoň na slevu jízdného, která činí jednu třetinu. Nárok na tuto slevu mají průmyslové pracovní síly, kterým byla práce u průmyslových podniků v pohraničí zprostředkována okresním úřadem ochrany práce. V takovém případě vydá úřad ochrany práce žadateli na ústní žádost poukázku Kom 119, kterou osídlenec předloží v nástupní stanici k orazítkování a po ukončení jízdy odevzdá spolu s jízdenkou. Tuto výhodu může osídlenec obdržeti až do 31.XII.1948.

Uvolnění vázaných vkladů

      Ať tak či onak, při stěhování nebývá nouze o vydání, na která nestačí pravidelný příjem, a proto bude našeho osídlence jistě zajímat, pokud má nějaké vázané peníze, zda může žádat a jakou má naději na uvolnění svých vázaných vkladů. Povíme mu to:
      Podle pokynů Národní banky československé k zásadám o uvolňování vázaných vkladů mohou být uvolňovány na úhradu stěhovacích nákladů spojených s přesídlením do pohraničí vázané vklady jednak osobám, jimž stěhovací výlohy nehradí jejich zaměstnavatel, jednak těm osobám, které nemají nároku na osidlovací příspěvek.
      Protože na osidlovací příspěvek měly nárok jen ty osoby, které se přestěhovaly do pohraničí do 30. dubna 1947 mohou být nyní uvolněný vázané vklady všem dalším osídlencům, jimž stěhovací náklady ne hradí jejich zaměstnavatel, splňují-li I jinak ostatní všeobecně platné podmínky. Tyto podmínky jsou uvedeny ve směrnicích ministerstva financí uveřejněných v Úředním listě I., částka 218, ze dne 12. prosince 1946, běžné číslo 2135.
      Našeho osídlence bude z nich zajímati zejména ustanovení, podle něhož poštovní spořitelny a peněžní ústavy (peněžní podniky) jsou dále oprávněny uvolniti z vázaných vkladů přiměřenou částku, k částečnému krytí mimořádných výdajů, které vkladatelům vzešly v mimořádných případech, jako je na příklad svatba, narození dítěte, nemoc, úraz, úmrtí a ovšem i stěhování do pohraničí.
      Je samozřejmé, že musí jíti o případ, kdy nelze tyto mimořádné nevyhnutelné platební závazky uhraditi z pravidelných příjmů žadatelových, a že takový případ musí byt hodnověrně prokázán a výše výdajů doložena. Žadateli může spořitelna resp, ústav bez předchozího souhlasu Národní banky uvolniti nejvýše Kčs 3000.— pro jednotlivý mimořádný případ, avšak jen tehdy, ne překročí-li uvolňovaná částka s částkami již uvolňovanými pro jednu osobu celkem částku Kčs 20.000.—.
      V případě živelních pohrom nebo jiných nepředvídaných a značných škod na majetku, které vyžadují bezodkladné nápravy, může býti uvolněna celá částka nutných nákladů jen s předchozím souhlasem Národní banky československé. Samozřejmě i zde nutno případ hodnověrně osvědčiti. Dále je možno uvolňovati vázané vklady osobám výdělečné činnosti neschopným, nebo jen zčásti schopným, k úhradě nájemného z bytu.
      Všeobecnou podmínkou pro uvolňování vázaných vkladů je, že žadatelům, kteří byli povinni podat přihlášku z majetku podle zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, co do vázaného vkladu, z něhož má býti uvolněná částka vyplacena, lze tuto částku vyplatiti jen tehdy, jestliže byl zmíněny vázány vklad k majetkovým dávkám řádně přihlášen

U popisného a bytového úřadu

      svého dosavadního bydliště musí ovšem budoucí osídlenec také ještě učiniti malou návštěvu dříve, než se definitivně odstěhuje do svého nového domova. Anebo jim musí alespoň napsat. V Praze oznámí své přesídlení především Ústřednímu bytovému úřadu, Praha I, Dlouhá tř. 16. Za všech okolností se vystříhá nedovolené manipulace s bytem, zvláště pak samovolného obsazení dosavadního bytu novým nájemníkem, bez výslovného svolení bytového úřadu, neboť je si dobře vědom toho, že by se mu to nakonec nevyplatilo.
      Osidlovacímu úřadu v Praze X, Na invalidovně, odd. IV/3, sociálně-politickému rovněž krátce sdělí, kdy a kam se stěhuje.

Jak se získá národní správa domku:

      Konečně je tedy náš osídlenec v pohraničí, kde má ovšem plné ruce práce. Jistě se bude nejdřív zajímat o byt, resp. o domek, v němž by rád by dlel a který by rád získal. Navštíví proto místní národní výbor, s nímž celou věc již dříve vykorespondoval a požádá o udělení domku, který si vyhlédl, do národní správy. Domky do národní správy nedává nikdy osidlovací úřad, ale vždycky míst. nár. výbor. Se žádostí o národní správu na domek obrátí se tedy osídlenec vždy jen na místní národní výbor.
      Místní národní výbor odevzdá mu domek do národní správy. Do vlastnictví jej dostane teprve později. Náš osídlenec stane se tedy národním správcem a pak si klidně žije a sem tam se dívá, jak to dělají ti druzí.

Směrnice pro národní správce.

      Náš osídlenec nemusí však být odkázán jen na to, co náhodou někde pochytí. Aby mu bylo jasno, jak si počínat ve své nové funkci národního správce, jaká má práva a povinnosti (i když ví, že národním správcem již dlouho nebude, poněvadž domky i drobné živnosti přidělují se již také do soukromého vlastnictví), přečte si vyhlášku osidlovacího úřadu a Fondu n. o. č. 2144 ze dne 6.XII.1946 (Úřední list I. č. 220/46) o národní správě konfiskovaných obytných domů a domků a je-li živnostníkem, tedy i vyhlášku číslo 133 ze dne 29.I.1947 (Úřední list I. částka 19/1947) obsahující směrnice o tom, jak má národní správce živnostenského podniku zachovávat péči řádného hospodáře. Vyplatí se mu to, neboť zachování péče řádného hospodáře je základní podmínkou přídělu do vlastnictví, ať živnosti nebo domku.

Jak se získá majetek zemědělský:

      Má-li uchazeč zájem o půdu, zemědělskou usedlost nebo o jiný majetek zemědělský (konfiskovaný podle dekretu číslo 12 z roku 1945 Sbírky) je celá věc o to jednodušší, že zemědělský majetek odevzdává se již nyní do soukromého vlastnictví. Žádost. o zemědělský majetek nepodává se však u národních výborů, nýbrž u okresní rolnické komise prostřednictvím místní rolnické komise, kde také dostane uchazeč tiskopisy k podání žádosti o takový majetek.

Jak se dnes získá národní správa živnosti:

      Náš nový osídlenec, který je na příklad kovářem nebo krejčím či jiným živnostníkem dověděl se ze seznamu, anebo mu to bylo přímo sděleno národním výborem, že v obci je zapotřebí živnostníka toho druhu. Co udělá, chce-li získat takovouto konfiskovanou živnost? Obrátí se opět na místní národní výbor. Tam mu vydají písemné potvrzení (doporučení), že ta a ta živnost v obci, je skutečně dosud neobsazená a že je ve veřejném zájmu, aby byla obsazena, neboť potřeba obyvatelstva toho vyžaduje, a dále, že se doporučuje, aby živnost byla odevzdána jemu, tj. našemu novému osídlenci.
      Toto potvrzení (doporučení) pošle buď sám uchazeč anebo přímo místní národní výbor osidlovacímu úřadu v Praze - odd. IV/5 - živnostenskému.
      Osídlovací úřad doporučení přezkoumá a vrátí je místnímu národnímu výboru s návrhem na odevzdání živnosti navrhované mu uchazeči.
      Osídlovací úřad mohl by též navrhnouti jiného uchazeče, ze jména z řad přednostních uchazečů, ale jde-li o živnost v místě uvedeném v přiloženém seznamu, pak to zpravidla neudělá. Zde konkurence přednostních uchazečů nepadá totiž tak v úvahu, zejména jde-li o živnosti řemeslné jako: kolářství, kovářství, podkovářství, truhlářství, tesařství, pokrývačství, obuvnictví, krejčovství, pekařství a pod.

Nájemné:

      Pokud je osídlenec národním správcem domku nebo vůbec uživatelem bytu, musí ovšem platit nájemné. Vždyť ani domácí pán nebydlí konec konců zadarmo. Jsou zde daně a dávky a opravy domů, které také občas něco stojí a u konfiskátů se tohle všechno musí platit z nájemného. A proto i v pohraničí se vybírá z bytu nájemné. Je však nižší o 25% proti normální hladině ve vnitrozemí. Ba v sociálních případech je ještě nižší. V pohraničí nesmí nájemné z bytu činit více než 15% celkového příjmu rodiny, při čemž se při každém nezaopatřeném dítěti snižuje nájemné o další 1 % až na 10% celkového příjmu rodiny.
      A jsou to opět místní národní výbory, které nájemné vyměřují a slevy poskytují, a to se zpětnou platností ode dne, kdy nastal na slevu nárok. Osídlenec může si ostatně výši nájemného vypočítat sám, a to podle vyhlášek č. 224 a 2127 Úředního listu z r. 1946. Pozor! Správné zaplacení nájemného je podmínkou přídělu domku do vlastnictví.

Opravy a adaptace hradí se z výnosu nájemného:

      V pohraničí je ještě mnoho prázdných domků, které by se daly po menších opravách docela dobře obydlit. Osídlencům se však namnoze do nich nechce, a to jen proto, že nemají peněz na opravy těchto domků a samí nejsou dobře informováni o možnostech, jak provádět opravy na konfiskátech bez vlastních investic. A přece jde o věc velmi jednoduchou.
      Poradíme Vám:
      Ať už je národním správcem anebo jen prozatímním uživatelem domku, napíše si osídlenec krátkou žádost o povolení oprav konfiskátu, v němž bydlí, nebo který by chtěl získat. V žádosti uvede‚ o jaké opravy se jedná, odůvodní provedení oprav, přiloží k žádosti rozpočet podnikatele a žádost podá u místního národního výboru. Pak už jen počká na vyřízení. Na základě posudku odborníka schválí pak místní národní výbor žádané opravy jsou-li nezbytné, účelné a hospodárné, a sám je také pro vede. Opravy a adaptace hradí se zásadně z výnosu nájemného. Osídlenec je nehradí a hradit nemusí, i když neváhá přikročit ke svépomoci, je-li to nutné. Nábytek, bytové zařízení a jiné konfiskované svršky dostane osídlenec do vlastnictví ihned.
      Vše, co je v domácnosti, do které se osídlenec nastěhoval a co snad není výslovně vyhláškou č. 2141/46 Úředního listu z prodeje vyňato, může si dnes osídlenec již koupit do svého vlastnictví.
      Bude ho jistě zajímat, co má dělat, aby tyto věci získal, na který úřad má jít, kam si má poslat žádost a podobně.
      Náš nový osídlenec, který samozřejmě přihlásil již řádně místnímu národnímu výboru konfiskovaný movitý majetek, který spravuje, nemusí však v té věci dělat zhola nic. Odhadní a prodejová komise sama přijde do jeho bytu i se znalcem a prodá osídlenci nábytek a všechno ostatní, co k normálnímu živobytí potřebuje, a to za ceny z roku 1938. Při tom z těchto cen ještě odečte příslušné procento za opotřebováni.
      Osídlenec musí jen prokázat svou státní spolehlivost. Proto nechť si včas opatří osvědčení o státní spolehlivosti pokud je již nemá. Současně musí osvědčiti, že je české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, což se stane výpisem se sčítacího archu z r. 1930, který mu, vydá archiv ministerstva vnitra v Praze, event. výpisem z posledního válečného kmen, listu anebo výjimečně i jinými doklady (školními vysvěd. a pod.).

Kupní cenu za konfiskáty může osídlenec platit ve vázaných platidlech

      K tomu účelu připraví si vkladní knížku, dále výplatní list, který obdržel při výměně starých platidel za nové a přihlášku (I. díl) oné vkladní knížky nebo běžného účtu, kterého chce k placení použit To je ta přihláška, kterou podal koncem roku 1945 na úředním formuláři peněžnímu ústavu, kde měl uloženy peníze Peněžní ústav mu pak potvrzení přihlášky vrátí, z nichž dvě se přiložily k dávce z majetku a jedna zůstala vlastníkovi vázaného vkladu. Tuto přihlášku si musí nyní uchazeč opatřit, neboť ji bude potřebovat k placení starými penězi.

Kdy dostane nový osídlenec do vlastnictví domek, jejž obývá a za jakých podmínek

      Příděl rodinných domků do vlastnictví podle zákona č. 31 a vládního nařízení č. 163/47 Sb. se v pohraničí již započal. Přesto však musí mít náš nový osídlenec ještě trochu trpělivosti, neboť v první řadě přidělují se domky do vlastnictví, pokud nejde o přednostní uchazeče, těm uživatelům domků, kteří v nich bydlí nejpozději ode dne 1. dubna 1947 a mají v místě, kde domek leží, anebo v okolí stálé a řádně zaměstnání.
      Ti, kdo se nastěhovali do pohraničí až po této době a mezi ty právě patří náš nový osídlenec - anebo ti, kteří nemají v místě a okolí stálého řádného zaměstnání, budou uspokojeni až v takzvané druhé etapě. I na ně se však zcela jistě dostane, budou-li u nich splněny alespoň základní podmínky. A ty jsou:
      Každý uchazeč musí prokázati, že
      1. jest československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §1 nebo §2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946 č. 74 o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
      2. jest české, slovenské anebo jiné slovanské národnosti, pokud §24, odst. 2 nestanoví jinak (pakliže by byl přednostním uchazečem),
      3. jest národně a státně spolehlivý,
      4. jest soudně bezúhonný,
      5. jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti nejsou národnosti německé nebo maďarské a jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví; výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, může povoliti ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem národní obrany.
      To všechno platí i o uchazečích o domky pro rekreaci, letní pobyt a pod.

S cenou domku si náš uchazeč nemusí lámat hlavu.

      Právě v krajích v seznamu uvedených je cena domků neobyčejně nízká. Náš osídlenec může si ji ostatně sám vypočítati, platí-li řádně stanovené nájemné, neboť cena domku určí se násobkem ročního nájemného, a to podle tabulky uvedené ve vládním nařízení č. 163 z r. 1947 Sb. Dá-li si dnes již tu práci, bude mile překvapen cenou, o jaké se tnu nikdy ani nezdálo.
      Před odevzdáním domku do vlastnictví musí sice zaplatiti v hotovosti nejméně 10% přejímací ceny, zbytek přejímací ceny, neuhradí-li ho rovněž v hotovosti, může však přídělce uhradit převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) nebo nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku majetku (§ 34, odst. 2, zák. č. 134/1946 Sb.).
Fond může osídlenci zprostředkovati i úvěr a povoliti splátky.
      Tak získá náš nový osídlenec slušné živobytí a vlastní střechu nad hlavou a položí základ k svému štěstí i štěstí svých drahých v novém lepším domově.
      V našem krásném pohraničí přejeme mu hodně zdaru a spokojenosti.
Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze.

Seznam míst v pohraničí kam ještě možno přesídlit.
Stav k 15. květnu 1948
Okres Aš

Neuberg - Podhradí u Aše
Má 31 č.p. s 604 obyv. Obydleno 87, zčásti 16, dalších 33 obyvatelných po menších, 36 po větších opravách. Uživilo by se ještě: 50 zemědělských a lesních dělníků, 50 průmyslových dělníků, 1 obuvník.
Železnice, lékař, ob.škola, pošta, telefon, elektřina, částečně vodovod. Krajina lesnatá, výška 600 m, rybník, potok, koupaliště, zimní sporty.
Hazlov
Má 401 č.p. s 1120 obyv. Obydleno 180, zčásti 50, dalších 20 obyvatelných po menších, 30 po větších opravách. Uživilo by se ještě: 30 průmyslových dělníků, 10 v domácí práci (v čištění látek). Železnice, autobus, lékař, ob.škola, pošta, telefon, elektřina. Krajina lesnatá, výška 558 m, rybník, potok, lyžování.
Schönbach - Krásná u Aše
Má 309 č.p. s 830 obyv. Obydleno 157, zčásti 30, dalších 157 obyvatelných po menší, 122 po větší opravě Uživilo by se ještě: 30 průmyslových dělníků, 4 úředníci v továrně. Ob. škola, pošta, telefon, elektřina. Železnice, lékař Aš 1 km. Výška 700 m, rybník, potok, zimní sporty.
Krugsreuth - Kopaniny u Aše
Má 165 č.p. s 266 obyv. Obydleno 73, dalších 50 obyvatelných po menší, 50 po větší opravě. Uživilo by se ještě: 40 průmyslových dělníků, obuvník, krejčí. Ob.škola, telefon, elektřina. Železnice Aš (7 km), lékař Neuberg 2 km. Krajina lesnatá, výška 678 m, zimní sporty.
Neuenbrand - Nový Žďár
Má 49 č.p. s 84 obyv. Obydleno 12, zčásti 2, další 4 obyvatelné po menších, 2 po větších opravách. Uživil by se ještě 1 samostatný zemědělec (16 ha bez živého i mrtvého inventáře), 8 průmyslových dělníků, 5 lesních dělníků. Telefon, elektřina. Železnice, autobus, lékař, lékárna, měšť. škola, pošta Aš 2 km, obec. škola Nassengrub 2 km, krajina lesnatá, zimní sporty, výška 660 m.
Friedersreuth - Pastviny
Má 164 č.p. s 201 obyv. Obydleno 55, neobydleno 109, obyvatelných po menší opravě 15, po větší 22. Uživilo by se 15 průmysl. dělníků, 1 obuvník, 1 obchodník, 3 úředníci v továrnách. Telefon, elektřina. Železnice a obec. škola Thonbrunn 1 km, lékař, měšť. škola a pošta Rossbach 3,5 km, lékárna Aš 8 km. Krajina lesnatá, výška 630 m, rybník, potok, koupaliště.
Gottmannsgrün - Trojmezí
Má 172 č.p. s 152 obyv. Obydleno 55, neobydleno 117, obyvatelných po menší opravě 50, po větší 9. Uživilo by se 5 samostatných zemědělců, 5 zeměděl. dělníků, 30 průmysl. dělníků, 2 úředníci v továrnách, 2 zřízenci, 4 pensisté. Telefon, elektřina. Železnice, lékař, lékárna, škola obec. a měšť., pošta Rossbach 2 km, autobus a střední škola Aš 11 km. Krajina lesnatá, výška 601 m.
Nebesa
Má 26 č.p. se 70 obyv. Obydleno 14, obyvatelných po menší opravě 6 Uživil by se jeden samostatný zemědělec. Telefon, elektřina. Železnice, lékař, lékárna, pošta Aš 2 kin. Autobus Neubrand 0,3 km, obec. škola Nassengrub 2 km. Krajin lesnatá, zimní sporty, výška 760 m.
Horní Reuth
Má 49 č.p. se 64 obyv. Obydleno 16, neobydleno 33. Obyvatelných po menší opravě 6, po větší 2. Uživili by se 4 samostatní zemědělci, 4 průmysloví dělníci, 1 pensista. telefon, elektřina. Železnice, lékař, lékárna, školy, pošta Aš 7 km Krajina lesnatá, rybník, potok, zimní sporty, výška 700 m.
Nassengrub - Mokřiny
Má 214 č.p. s 940 obyv. Obydleno 189, neobydleno 25. Obyvatelných po menší opravě 10. Uživil by se 1 zámečník. Autobus, obec. škola, telefon, elektřina. Železnice, lékař, lékárna, měšť. a střední škola Aš 2 km. Krajina lesnatá, rybník, zimní sporty, výška 700 m.
Vernéřov
Má 226 č.p. s 350 obyv. Obydleno 82, neobydleno 144. Obyvatelných po menší opravě 35, po větší 65. Uživil by se 1 samostat. zemědělec, 20 pensistů. Obec. škola, elektřina. Železnice, lékař, lékárna, pošta měšť. a střední škola Aš 3 km. Krajina lesnatá, potok, výška 600 m.

Okres Duchcov

Fláje
Má 120 č.p s 230 obyv. Obydleno 45, dalších 10 obyvatelných po menších, 10 po větších opravách. Uživilo by se ještě: 10 samostatných zemědělců, 20-30 průmyslových dělníků, 1 kolář, 1 holič, 5 pensistů. Pro dočasné obývání 10 č.p. Železnice Moldava 12 km. Autobus, lékař, ob.škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Krajina lesnatá, výška 750 m, potok, zimní sporty.

Okres Cheb

Luby u Chebu
Celkem 700 č.p., z toho 500 obývaných s 2300 obyv. (z nich 1000 Němců). Zčásti obydlených 150 čísel, obyvatelných po menší opravě 5, po větší 10, neobydleno 50. Uživili by se ještě 3 samostatní zemědělci, 5 zemědělských a 200 průmyslových dělníků, 1 kamnář, 1 sklenář, 5 úředníků v továrnách, 20 rodin v domácké výrobě (rukavice, hud. nástroje). Železnice, autobus, lékař, obecná a měšť. škola, elektřina, vodovod. Továrna na hudeb. nástroje, na ozdobné peří, na pytle a plachty, na elektr. ofsetové rozmnožovací stroje. Lesnatá krajina, výška 550-600 m, rybník, potok, koupaliště, zimní sporty.
Starý Hroznatov
Celkem 180 č.p., z toho 80 obydlených se 450 obyv. Zčásti obydlených 80, obyvatelných po menši opravě 10, po větší 20. Uživilo by se ještě 5 samostatných zemědělců, 100 průmyslových dělníků, kovář a kolář, 2 úředníci v továrnách, 1 zřízenec. Telefon, obecná škola, zčásti vodovod, ozdravovna. Lesnatá krajina, výška 500 m, rybník, potok, koupaliště, zimní sporty.
Nový Kostel
Celkem 187 č.p. se 422 obyv. Obydleno 83, zčásti 2, obyvatelno 30 po menších a 30 po větších opravách. Uživilo by se ještě 10 zemědělských a 20 průmyslových dělníků, 50 žen v domácí výrobě (šití rukavic). Železnice, autobus, lékař, obecná škola, pošta, telefon, elektřina a vodovod. Lesnatá krajina, výška 500 m, zimní sporty.
Plesná
Celkem 445 č.p. s 1450 obyv. Obydleno 333, zčásti 20, obyv 20 po menších, 15 po větších opravách. Uživilo by se ještě 100 žen v průmyslu, I kolář, 1 klempíř, 1 pokrývač. Železnice, autobus, lékař, lékárna, pošta, telefon, obecná a měšť. škola, elektřina. Lesnatá krajina, výška 450 m, rybník, potok, zimní sporty.
Vlastislav
Celkem 29 č.p. se 74 obyv. Obydleno 19, obyvatelno 2 po menších a 2 po větších opravách. Uživilo by se ještě 5 zemědělských a 4 průmysloví dělníci, 2 pensisté. Nejbližší železniční a autobusová stanice v Házlově (2 km), telefon, elektřina, vodovod. Lesnatá krajina, výška 550 m, rybník, potok, zimní sporty. Vítáni pensisté, kteří by ve volném čase mohli vypomoci místním zemědělcům (2 pěkné domky).
Milhostov
Celkem 53 č.p. se 120 obyv. Obydleno 35, zčásti 2, obyvatelných po větších opravách 7. Uživilo by se ještě 10 zemědělských a 10 průmyslových dělníků, 1 kolář, I kovář, 1 sedlář, 1 holič. Autobus, ob. škola, telefon, elektřina. Rovina bez lesů, výška 400 m, potok.
Božetín
Celkem 72 č.p. se 170 obyv. Obydleno 34, zčásti 10, obyvatelných 5 po menších a 6 po větších opravách. Uživil by se: 1 hostinský, 1 obchodník smíš. zboží. Telefon, elektřina. Lesnatá krajina.
Mostov
Celkem 42 č.p. se 180 obyv. Obydleno 28. Neobydlena 3 č.p. Uživili by se ještě 3 pensisté. Ob. škola, elektřina, vodovod. Krajina mírně lesnatá, výška 400 m, řeka, koupaliště.
Poustka
Má 30 č.p. Obyvatelné 3 po menší opravě. Uživil by se ještě: 1 samostatný zemědělec, 2 zem. dělníci. Obecná škola, telefon, elektřina. Kraj mírný lesnatý svah, výška 500 m, rybník, potok, zimní sporty.
Hor. Pelhřimov
Má 53 č.p. s 220 obyv. Obydleno 48, obyvatelné 3 po menších opravách. Uživilo by se ještě několik zeměděl. dělníků, 1 samosprávní úředník, 1 zřízenec. Ob. škola, telefon, elektřina. Lesnatá krajina, výška 450 m, rybník, zimní sporty.
Thurn - Tuřany
Má 85 č.p. se 115 obyv. Obydleno 21, obyvatelných 5 po menších a 8 po větších opravách. Uživil by se 1 samostatný zemědělec, 4 zemědělští a 2 průmysloví dělníci, obchodník smíš. zbož., 1 pensista. Pro dočasný pobyt I domek. Autobusové spojeňí Karl. Vary - Cheb, telefon, elektřina a vodovod. Lesnatá rovina, výška 450 m, potok, koupaliště.
Háje
Má 177 č.p. s 635 obyv. Obydleno 126, zčásti, 12, obyvatelných 6 po menší a 14 po větší opravě. Uživili by se ještě: 3 samostatní zemědělci (budovy však ve špatném stavu, prázdné), 17 zemědělských a 10 průmyslových dělníků, 1 holič, 1 kovář, 1 řezník. Škola mimo provoz, elektřina. Krajina lesnatá, výška 450 m, lyžování.
Hor. Lomany
Má 209 č.p. s 900 obyv. Obydleno 186, obyvatelných dalších 3 po menší a 1 po větší opravě. Uživilo by se ještě 15 průmyslových dělníků a 1 holič. Želez nice, autobus, telefon. Krajina lesnatá, výška 450 m, rybník, koupaliště.
Nebanice
Celkem 69 č.p. s 255 obyv. Obydleno 37, zčásti 2, obyvatelných 4 po menší a 1 po větší opravě. Uživil by se ještě 1 sam. zemědělec, 10 zeměděl. a 3 průmysloví dělníci. Železnice, obecná škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Lesní rovina, řeka, rybník, potok, zimní sporty.
Dubina
Celkem 112 č.p. se 125 obyv. Obydleno 24, obyvatelných 10 po menších a 15 po větších opravách. Uživili by se ještě 2 samostatní zemědělci, 5 zemědělských dělníků, 15 pensistů. Autobus, telefon, elektřina. Krajina lesnatá, výška 400 m.
Olšovka (Markhausen) - Pomezná
Celkem 30 č.p. s 56 obyv. Obydleno 10, obyvatelných dalších 18 po menší opravě (v tom 5 rodinných domků). Uživilo by se ještě 13 samostatných zemědělců, 1 kovář, 1 kolář, 1 obchodník smíšeným zbožím. Obecná škola, telefon, elektřina, vodovod. Kraj lesnatý, řeka.
Ostroh
Má 73 č.p. se 127 obyv. Obydleno 35, zčásti 2, dalších 7 obyvatelných po menších, 3 po větších opravách. Uživilo by se 10 zeměd. dělníků. Telefon, elektřina. Železnice, pošta Házlov 3 km, lékař Libá 3 km. Romantická krajina, výška 400 m, zimní sporty.
Třebeň
Má 105 č.p. se 428 obyv. Obydleno 70, dalších 18 obyvatelných po menších opravách. Uživil by se ještě: 1 samostatný zemědělec, holič, strojník, obuvník. Železnice, autobus, škola, elektřina, telefon, vodovod. Lékař Frant. Lázně 4 km. Řeka, rybník, koupaliště.
Frant. Lázně (osady D. Lom, SIat.)
Má 432 č.p. s 2223 obyv. Obydleno 326, zčásti 97, dalších 33 obyvatelných po menších, 64 po větších opravách. Uživilo by se ještě: 15, zeměd. dělníků, pokrývač, železář. Železnice, autobus, lékař, lékárna, ob. a měšť. škola, pošta, telefon, vodovod, elektřina, plyn. Krajina lesnatá, výška 450 m, rybník, koupaliště, zimní sporty.

Okres Kraslice

Altengrün - Stará
Má 27 č.p. s 5 obyv. Obydlena 2 čísla, obyvatelných dalších 20 po menších, 5 po větších opravách. Uživilo by se: 7 samostatných zemědělců, 5 zemědělských dělníků, hostinec, smíšený obchod, 1 samosprávný úředník, 3 pensisté. Obecná škola, elektřina. Kraj lesnatý, výška 600 m, zimní sporty. Lékař Jindřichovice 4 km.
Frankenhammer - Liboc
Má 101 č.p. s 64 obyv. Obydleno 4, obyvatelných dalších 30 po menší opravě. Uživilo by se: 30 samostatných zemědělců, koloniální obchod. Obecná škola, elektřina. Lékař Kraslice 5 km. Lesnatý kraj, výška 700 m, zimní sporty.
Hochgart
Má 150 č.p. s 230 obyv. Obydleno 50, obyvatelných dalších 20 po menší, 10 po větší opravě. Uživilo by se: 20 průmyslových dělníků, řezník, pekař, elektrotechnik. Autobus, telefon, vodovod. Lesnatý kraj, výška 750 m, potok, lyžaření.
Jindřichovlce
Má 355 č.p. se 481 obyv. Obydleno 127, obyvatelných dalších 37 po menší, 105 po větší opravě. Uživilo by se: 45 samostatných zemědělců, 70 zemědělských, 50 průmyslových dělníků, obuvník, kolář, řezník, pekař, holič, hostinský, koloniální obchod, 4 úředníci v továrnách, 1 samosprávní; 14 čísel pro přechodný pobyt. Autobus, lékař, obecná škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Lesnatý kraj, výška 650 m, zimní sporty.
Kirchberk
Má 68 č.p. se 75 obyv. Obydleno 22, obyvatelných dalších 8 po menší, 34 po větší opravě. Uživil by se 1 kovář, 1 kolář. Obecná škola, elektřina. Kraj lesnatý, výška 700 m, potok, zimní sporty. Lékař Kraslice 9 km.
Kunštát
Má 61 č.p. Obydleno 16, obyvatelných dalších 9 po menších, 5 po větších opravách. Uživili by se: 2 samostatní zemědělci, 10 průmyslových dělníků, koloniální obchod. Obecná škola, elektřina. Lesnatý kraj, výška 700 m, zimní sporty. Lékař Kraslice 5 km.
Kámen
Má 56 č.p. se 40 obyv. Obydleno 12, obyvatelných dalších 8 po menši opravě. Kraj lesnatý, výška 750 m, potok, zimní sporty. Elektřina, telefon. Lékař Kraslice 9 km.
Literbachy
Má 28 č.p. s 20 obyv. Obydleno 8, obyvatelných dalších 20 po větší opravě. Uživili by se 4 samostatní zemědělci.. Elektřina. Kraj lesnatý, výška 600 m, zimní sporty. Lékař Kraslice 6 km.
Markhausen - Pomezná
Má 152 č.p. s 242 obyv. Obydleno 72, obyvatelných dalších 20 po menší, 15 po větší opravě. Uživilo by se: 20 průmyslových dělníků, řezník, holič, tabáčník. 20 pensistů. Železnice, ob. škola, telefon, elektřina, vodovod. Lesnatý kraj, výška 600 m, koupaliště, zimní sporty.
Pechbach
Má 134 č.p. s 271 obyv. Obydleno 65, zčásti 15, obyvatelných dalších 20 p menší, 10 po větší opravě. Uživili by se: 3 samostatní zemědělci, 30 prům. dělníků, řezník, obuvník, 6 pensistů. Telefon, elektřina. Lékař Rotava 3 km. Lesnatý kraj, výška 700 m, zimní sporty.
Počátky
Má 67 č.p. se 73 obyv. Obydleno 17, obyvatelných dalších 8 po menší opravě. Elektřina. Lesnatý kraj, výška 700 m, zimní sporty. Lékař Luby 8 km.
Rotava
Má 511 č.p. s 1480 obyv. Obydleno 310, obyvatelných dalších 50 po menší, 31 po větší opravě. Uživili by se ještě 3 samostatní zemědělci. Železnice, autobus lékař, lékárna, ob. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Bude dosídleno firmou Baťa.
Silberbach
Má 675 č.p. s 1044 obyv. Obydleno 285, zčásti 20, obyvatelných dalších 115 po menší, 131 po větší opravě. Uživilo by se 10 samost. zemědělců, 25 zemědělských, 80 průmyslových (pily, truhláři) dělníků, drogerie, cukrář, kolář, 5 továrních a 1 samosprávní úředník, několik šiček a nástrojařských dělníků, 10 pensistů. Autobus, lékař, ob. škola, telefon, elektřina. Kraj lesnatý, výška 65 m, voda, zimní sporty.
Silbergrün - Háj
Má 72 č.p. s 23 obyv. Obydleno zčásti 12, obyvatelných dalších 45 po menší a 15 po větší opravě. Uživilo by se: 40 samostatných zemědělců, 15 zemědělských dělníků, obuvník, kupec, kovář, truhlář, hostinský, 1 správní úředník, 7 pensistů. Ob. škola, telefon. Lékař Jindřichovice 3 km. Lesnatý kraj, výška 600 m, zimní sporty.
Šenava
Má 115 č.p. se 181 obyv. Obydleno 57, obyvatelných dalších 10 po menší a 10 po větší opravě. Uživilo by se: 10 zeměd. dělníků, 20 v domácí výrobě (ruční výšivky), 20 pensistů. Obecná škola, lesnatý kraj, výška 650 m, zimní sporty. Lékař Kraslice 4 km.
Bublava
Má 785 č.p. se 727 obv. Obydleno 250, obyvatelných dalších 20 po menší opravě. Uživilo by se: 20 zemědělských a 50 průmyslových dělníků, kupectví, drogerie, obchod textilní. Autobus, pošta, telefon, ob. škola, elektřina. Lesnatý kraj, výška 800 m, zimní sporty.
Schwarzenbach - Černá
Má 24 č.p. se 44 obyv. Obydleno 6, obyvatelných dalších 18 po větší opravě. Uživilo by se 10 samostatných zemědělců, obchod. Obecná škola, elektřina, vodovod. Lesnatý kraj, výška 700 m, zimní sporty. Lékař Kraslice 11 km.
Tisová
Má 280 č.p. s 260 obyv. Obydleno 130, obyvatelných dalších 100 po menší, 10 po větší opravě. Uživilo by se: 100 průmyslových dělníků, holič, obchod se zeleninou, 30 v domácí výrobě, 40 pensistů. Autobus, ob. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. V místě a okolí továrny. Lesnatý kraj, výška 750 m, zimní sporty.
Valtéřov
Má 41 č.p. se 40 obyv. Obydleno 10, obyvatelných dalších 20 po menší, 2 po větší opravě. Uživilo by se 5 samostatných zemědělců, 4 pensisté. Lesnatý kraj, výška 700 m, potok. Lékař Kraslice 5 km.
Waitzengrün - Loučná
Má 46 č.p. s 22 obyv. Obydleno 6, obyvatelných dalších 30 po menší, 9 po větší opravě. Uživilo by se: 10 samostatných zemědělců, 10 zeměd., 14 průmyslových dělníků, koloniál, strojník, trafika, hostinec, 1 samosprávní úředník, 7 pensistů. Ob. škola, elektřina. Lékař Jindřichovice 2 km. Lesnatý kraj, výška 600 m, řeka, rybník.
Zelená Hora
Má 202 č.p. s 255 obyv. Obydleno 55, obyvatelných dalších 40 po menší, 87 po větší opravě. Uživilo by se: 100 průmyslových dělníků, koloniální obchod, 5 továrních, 1 samosprávní úředník, zřízenec, 20 v domácí výrobě (hračky, prádlo), 10 pensistů. Autobus, pošta, telefon, elektřina, vodovod zčásti. Lesy, výška 500 m, koupaliště, zimní sporty. Lékař Kraslice.

Okres Loket

Cihelny
Má 16 č.p. s 13 obyv. Obydlena 4 Čísla, zčásti 4, obyvatelných po menších opravách další 4, po větších 2. Uživilo by se 6 pensistů; 1 číslo pro přechodný pobyt. Železnice, autobus, telefon, elektřina, vodovod. Kraj lesnatý, výletní místo, výška 450 m, řeka. Lékař Karl. Vary 8 km.
ÚdoIí
Má 61 č.p. se 158 obyv. Obydleno 35, zčásti 2, obyvatelných dalších 10 po menších, 6 po větších opravách. Uživil by se 1 úředník v továrně, 1 v samosprávě, 15 průmyslových dělníků. Železnice, autobus, obecná škola, telefon, elektřina. Lesnatý kraj, výška 350 m. Lékař Loket 3 km.
Hory
Má 150 č.p. se 441 obyv. Obydleno 102, zčásti 4, obyvatelných dalŠích 7 po většÍ opravě. Autobus, ob. škola, ‚telefon, elektřina, vodovod. Mírně zvlněný lesnatý kraj, výška 500 m, řeka, rybník. Lékař Nové Sedlo 5 km.
Lipnice
Má 140 č.p. se 700 obyv. Obydlených 150, obyvatelných dalších 15 po menší, 5 po větší opravě. Uživilo by se několik samostatných zemědělců, 1 kovář. Autobus, obecná škola, telefon, elektřina: Lesnatý kraj, výška 400 m, lyžování. Lékař Chodov 6 km.
Stará Chodovská
Má 197 č.p. s 677 obyv. Obydlených 150, obyvatelných dalších 15 po menší, 5 po větší opravě. Uživilo by se několik průmyslových dělníků, dámská a pánská konfekce. Autobus, obecná škola, telefon, elektřina. Lesnatý kraj, výška 800 rn, Lékař Chodov 3 km.
Háje
Má 41 č.p. s 12 obyv. Obydleno 3, obyvatelných dalších 20 po menší, 15 po větší opravě. Pastvinářská oblast. Elektřina. Železnice, lékař, pošta Hor. Slavkov 4 km, autobus Krásno 2 km. Výška 700 m.
Hor. Slavkov
Má 600 č.p. s 1800 obyv. Obydleno 300, dalších 100 obyvatelných po větší opravě. Uživili by se: 2 samostatní zemědělci, 4 lesní, 4 zemědělští, 500 průmyslových dělníků, 1 klempíř, zahradník, 1 úředník v samosprávě, 1 vodák, 6 pensistů. Železnice, autobus, lékař a porod. asistentka, lékárna, ob. a měšť. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Krajina lesnatá, výška 680 m, rybník, potok, koupaliště, lyžování.
Lesnice
Má 33 č.p. s 41 obyv. Obydleno 9, dalších 18 obyvatelných po menší, 6 po větší opravě. Uživilo by se 45 rodin u HPD. Železnice, telefon, elektřina. Autobus, lékař Horní Slavkov 2 km. Krajina lesnatá, výška 700 m.
Kfely
Má 30 č.p. se 72 obyv. Obydleno 15, další 3 obyvatelné po menší, 7 po větší opravě. Uživili by se: 2 samostatní zemědělci, hostinec, 2 pensisté. Železnice, elektřina. Autobus, lékař, pošta Hor. Slavkov 2 km. Lesnatá krajina, výška 700 m.
Smolnice
Má 127 č.p. Obydleno 97, dalších 10 obyvatelných po menší, 12 po větší opravě. Uživili by se: 2 samostatní zemědělci, 22 průmyslových dělníků (po opravě domků), 1 obuvník, truhlář, švadlena, 2 úředníci v samosprávě, 1 v domácí výrobě (látkové knof.), 1 pensista. Ob. škola, Částečně elektřina. Železnice, autobus, pošta, lékař 4,5 km. Krajina lesnatá, rovina, svahy, výška 450 m.
Nallesgrün Nadlesí
Má 80 č.p. se 173 obyv. Obydleno 45, dalších 25 obyvatelných po větší opravě. Ob. škola, telefon, elektřina. Železnice Hor. Slavkov 2 km, lékař, pošta 6 km. Krajina lesnatá, rybník.
Chodov
Má 587 č.p. s 2954 obyv. Obydleno 396, zčásti 108, dalších 48 obyvatelných po větší opravě. Železnice, autobus, lékař, lékárna, ob. a měšť. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Krajina lesnatá výška 400 m, rybníky.
Tatrovice
Má 119 č.p. se 143 obyv. Obydleno 41. Uživili by se ještě: 2 samostatní zemědělci, 30 průmyslových dělníků, 1 obuvník, 1 úředník v . samosprávě, 5 pensistů. Autobus, škola, telefon, elektřina. Krajina lesnatá.
Rájec
Má 105 č.p. s. 215 obyv. Obydleno 55, dalších 10 obyvatelných po větší opravě. Uživilo by se: 22 průmyslových dělníků, 1 pekař, obuvník. 60 Č. p. pro dočasně obývání. Ob. škola, telefon, elektřina. Železnice, pošta Nejdek 4 km, autobus Tatrovice 2 km, lékař Chodov 8 km. Lesnatá, krajina, výška 700 m, lyžování.
Čelin
Má 24 č.p. se 17 obyv. Obydleno 3, dalších 20 obyvatelných po menší opravě. Uživili by se ještě: 4 samostatní zemědělci, zeměd. dělníci u HPD. Železnice Lesnice 1 km, lékař Hor. Slavkov 3 km. Elektřina. Výška 700 m.
Mnichov
Má 137 č.p. s 500 obyv. Obydleno 72, zčásti 15, další 4 obyvatelné po větší opravě. Uživilo by se: 1 průmyslových dělníků, 1 obuvník. Autobus, telefon, elektřina. Železnice, lékař, pošta 1 km. Výška 400 m.
Vintířov
Má 145 č.p. s 610 obyv. Obydleno 111, zčásti 5. Další 3 obyvatelné po menší 2 po větší opravě. Uživilo by se: 10 průmyslových dělníků, 1 zeměd. dělník. Autobus, mateřská a ob. škola, telefon, elektřina. Lékař, železnice, pošta Chodov 3 km. Údolí, výška 450 m, rybník, potok, zimní sporty.
Nové Sedlo
Má 474 č.p. s 2960 obyv. Obydleno 310, zčásti 114, dalších 114 obyvatelných po větší opravě. Uživilo by se: 250 průmyslových dělníků (v náhradu za Němce), 1 kovář, kolář, sklenář. Železnice, lékař, lékárna, ob. a měšť. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Výška 400 m, řeka Ohře.
Křemenitá a Spomyšl
Má 27 č.p. s 18 obyv. Obydleno 6, dalších 9 obyvatelných po menší opravě. Uživilo by se ještě 9 samostatných zemědělců. Lékař, železnice, pošta Chodov 8 km, autobus Tatrovice 1,5 km. Krajina lesnatá, výška 700 m, koupání, lyžařský terén.
Hor. a Dolní Rozmyšl.
Má 83 č.p. se 182 obyv. Obydleno 55, dalších 13 obyvatelných po menší opravě. Uživilo by se ještě: 5 samostatných zemědělců, 7 průmyslových dělníků, obchod smíš. zbožím. Ob. škola, autobus. Železnice, lékař Chodov 8 km, pošta Lomnice u Sok. 5 km. Krajina lesnatá, výška 700 m, rybník, lyžařský terén.
Bošířany
Má 68 č.p. s 84 obyv. Obydleno 14, zčásti 14, dalších 40 obyvatelných po menší, 54 po větší opravě. Uživilo by se 40 průmyslových dělníků, obchod smíš. zbožím. 15 č.p. pro dočasné obývání. ŽeleznIce, lékař, pošta Hor. Slavkov 4 km. Krajina lesnatá.

Okres Teplá

Milešov
Má 32 č.p. s 53 obyv. Obydleno 16 č.p., 3 č.p. po menší opravě obyvatelná. V obci by se uživili 3 samostatní zemědělci, 4 zemědělští dělníci, 4 průmysloví dělníci, 4-5 pensistů. Pro dočasné obývání místní školní budova (4 místnosti). Elektřina. Žel. St. 1 km. Lékař, pošta v Bečově 3 km. Krajina lesnatá, řeka, zim. sporty.
Popovice
Má 60 č.p. s 130 obyv. Zčásti obydlena 3, neobydleno 10, po menši opravě 6, po větší opravě 4 obyvatelné. Uživilo by se 6 samostatných zemědělců, 7 zeměd. dělníků, 3 prům. dělníci a 1 živnostník, 2 pensisté. Žel. st., elektřina, vodovod, obecná škola. Lékař je v Teplé 6 km. Krajina lesnatá, rybník, řeka, 700 m výška.
Český Chloumek
Má 50 č.p. Obydleno 21 a neobydleno 29. V obci je obchod se smíšeným zbožím. Elektřina. Obecná škola. Žel. st., lékař Toužim 9 km. Pošta Útvina 6 km. V obci je nevyužit hostinec. 650 m nadm. výška.
Nové Kounice
Má 42 č.p. s 33 obyv. Zčásti obydl. 2 po menší opravě obyvat. 2 po větší opravě 1. Uživilo by se 29 průmyslových dělníků, obuvník, krejčí, obchod smíšeným zbožím a hostinec. Škola, elektřina. Žel. st., lékárna, pošta Bochov 9 km. Autob. spojení, telefon Javorná 1 km. Lékař Pila 7 km. Celá obec hodila by se pro rekreaci. Krajina lesnatá, 700 m nadm. výška.
Rybničná
Má 98 č.p. s 212 obyv., po menší opravě 1 obyvat., po větších opravách 11 obyvat. Uživil by se 1 samostatný zemědělec, 1 zeměd. dělník, 1 prům. dělnÍk, obuvník, holič. Autobusové spojení, elektřina. Krajina lesnatá, 670 m nadm. výška.
Krásné Údolí
Má 125 č.p. s 192 obyv. Zcela obydleno 52 č.p. Po menší opravě 6 obyvat. a po větší opravě 1 obyvat. Uživil by se 1 samostatný zemědělec, 6 zeměd. dělníků, 1 obuvník. Autobus. spojení, škola, telefon, elektřina, vodovod. Žel. st., lékař Toužim 5 km. Krajina lesnatá, rybník, 600 m nadm. výška.
Město Teplá
Má 457 č.p. s 1370 obyv. Zcela obydleno 220 č.p., zčásti 60 obydleno. Po menší opravě 40 obyvat. a 35 po větší opravě obyvat. Uživilo by se 10 samostatných zemědělců, 20 zeměd. dělníků, 20 průmysl. dělníků, 1 pokrývač, 10 při domácí výrobě (tkaní koberců), 10 pensistů. Žel. st., lékař, školy, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Krajina lesnatá, 698 m nadm. výška, koupaliště, rybníky, kluziště, zimní sporty.
Polikno
Má 38 č.p. s 94 obyv. Obydleno 25 č.p. Nedokončené 2 novostavby neobydlené. Uživilo by se 5 samostatných zemědělců, 1 živnostník. Obecná škola. Žel. st., autob. spoj, lékař, pošta, telefon Toužim 4 km. Krajina lesnatá, 600 m nadm. výška.
Javorná
Má 74 č.p. Obydleno 51 č.p. Po menší opravě 19 obyvat. Uživilo by se: 15 samostatných zemědělců, 15 zeměd. dělníků, 3 živnostníci, švadlena, obuvník, kovář, 3 pensisté. Elektřina, škola, telefon. žel. st., lékař, pošta Bochov 6 km. Zámek jako rekreační středisko. Krajina lesnatá, přírodní koupaliště, 750 m nadm. výška.
Bečov nad Teplou
Má 410 č.p. s 1080 obyv. Obydleno 185 č.p, zčásti obydleno 10 č.p., po menší opravě 50 obyvat., po větši opravě 120 obyvat. Uživilo by se: 10 prům. dělníků 10 v domácí výrobě a 5 pensistů. žel. St., lékař, škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod Krajina, lesnatá, řeka, rybník, koupaliště, 520 nadm. výška.
Pečkovlce
Má 32 č.p. s 30 obyv. Obydleno 10 č.p., po menší opravě 10 obyvat. Uživilo by se: 10 zemědělců, 1 kovář a obchod se smíš. zbožím. K rekreaci 18 č.p. žel. st., lékař, školy, pošta Toužim 7 km. Telefon Kojžovice 3 km. Krajina lesnatá 700‚nadm. výška.
Vidžín
Má 66 č.p. se 106 obyv. Obydleno 18, zčásti 4 č.p., po menší opravě 7 obyvat.; po větší opravě 5 obyvat. Uživili by se: 3 zemědělci, 7 lesn., 7 prům. dělníků, 1 živnostník, 2 pensisté. Obecná škola, telefon, vodovod. žel. st, Bezdružice 9 km, pošta Úterý 4 km. Krajina lesnatá, 700 m nadm. výška, rybník, zimní sporty.

Okres Karlovy Vary

Mühldorf - Mlýnská
Má 26 č.p. s 3obyv. Obydleno 3, dalších 5 obyvatelných po menší, 15 po větších opravách. Uživili by se: 2 zeměděl. a 3 lesní dělníci, 3 pensisté. Lékař, želez nice, Karl. Vary 17 km. Pošta Kysibl 9 km. Krajina, lesnatá, výška 550 m.
Ranzengrün - Pastviny
Má 23 č.p. s 5 obyv. Obydleno 2, další 3 obyvatelné po menších, 12 po větších opravách. Uživili by se: 3 lesní, 2 zemědělští dělníci, 3 pensisté. Autobus Kysibl-Kyselka 6 km, lékař Karl. Vary, pošta Kysibl-Kyselka. Krajina lesnatá, výška 550 m
Svatobor
Má 48 č.p. s 20 obyv. Obydleno 10, dalších 10 obyvatelných po menších 25 po větších opravách. Uživili by se: 3 zeměd. dělníci, 3 pensisté. Obecná škola, tele fon, elektřina. železnice, lékař Karl. Vary 15 km, autobus Eichendorf 4 km. Pošta Kysibl-Kyselka. Krajina lesnatá, výška 500 m.
Dol. Lomnice.
Má 53 č.p. s 30 obyv. Obydleno 9, 8 neobyvatelných. Uživilo by se: 1 průmyslových dělníků, 5 pensistů. Ob. škola, telefon, elektřina. Lékař Karl. Vary 17 km, železnice Ostrov. Autobus, pošta Kysibl-Kyselka. Krajina lesnatá, výška 500 m, potok.
Hor. Lomnice.
Má 40 č.p. s 5 obyv. Obydleno 5, dalších 17 obyvatelných po menších, 21 po větších opravách. Uživili by se ještě: 2 zeměd. a 3 průmysloví dělníci, 5 pensistů. Elektřina v. místě. Lékař Karl. Vary. Železnice Ostrov, autobus a pošta Kysibl-Kyselka. Krajina lesnatá, výška 500 m, potok.
Lipoltov
Má 40 č.p. s 25 obyv. Obydleno zčásti 11, dalších 9 obyvatelných po menších, 18 po větších opravách. Uživili by se ještě: 2 zeměd. dělníci, 5 pensistů. Telefon. elektřina. Železnice a pošta Vojkovice 8 km, autobus Velichov 4 km. Lékař. Karl Vary. Krajina lesnatá, výška 600 m.
Stará Ves
Má 30 č.p. s 32 obyv. Obydleno 10, dalších ! obyvatelných po menších, 12 po větších opravách. Uživili by se: 2 zeměd. dělníci, 3 pensisté. Telefon v místě. Železnice a lékař Karl. Vary, autobus Eichenhof 6 km. Pošta Kysibl-Kyselka 9 km. Krajina lesnatá, výška 550 m

Okres Žlutice

Albeřice
Má 31 č.p. se 61 obyv. Obydleno 189, neobydleno 12. Obyvatelných po menší opravě 5, po větší 2. Uživili by se: 4 samostatní zemědělci, 1 hostinec. Autobus. telefon, elektřina, vodovod. Železnice Vahaneč 6 km, lékař Valeč 12 km, lékárna Žlutice 15 km, obec. škola a pošta Luka 2 km. Měšť. a zeměd. škola Bochov 15 km Rybníky.
Bochov
Má 318 č.p. s 921 obyv. Obydleno 216, neobydleno 102. Obyvatelných po větší úpravě 9. Uživilo by se: 5 průmyslových dělníků, 2 továrenští úřednici, 1 úředník v samosprávě, 1 zřízenec, 1 pensista. Železnice, autobus, lékař, lékárna, škola obec., měšť. a zeměd., pošta, telefon, elektřina, vodovod. Krajina lesnatá, možnost koupání, výška 670 m.
Číhaná
Má 36 č.p. se 64 obyv. Obydleno 14, neobydleno 5. obyvatelných po menší opravě 5. Uživili by se 4 samostatní zemědělci. Železnice, autobus, lékař, lékárna, měšť. škola, pošta Bochov, obec. škola Krajina lesnatá.
Činov.
Má 96 č.p. s 91 obyv. Obydleno 20, neobydleno 76, obyvatelných po menší opravě 20, po větší 30. Uživilo by se: 15 zeměd. dělníků, 10 průmyslových, I hostinský, 1 obuvník, košíkářství, 15 pensistů. Elektřina, vodovod. Železnice, lékař, lékárna, měšť. a střední škola Bochov 6 km, autobus, pošta, telefon Žalmanov 2 km, obec, škola Kysibl 2 km.
Hartmanov
Má 110 č.p. s 51 obyv. Obydleno 20, neobydleno 90. Obyvatelných po menši opravě 60. Uživil by se obchod smíšeným zbožím. Obec vysídlena vzhledem ke zřízení pastvinářského družstva. Uživilo by se 15 pensistů. Železnice a měšť. škola Bochov 13 km. Autobus Dubina 2 km, lékař, lékárna, pošta Kysibl 4 km, obec. škola Svatobor 2 km. Rybolov, lyžařství, výška 450-600 m.
Kozlov
Má 91 č.p. s 48 ubyv. Obydleno 13, neobydleno 78. Obyvatelných po menší opravě 15. Uživilo by se: 6 samostatných zemědělců, 12 zeměděl. dělníků, 1 ob chodník, 1 kovář. Železnice, autobus, lékař, lékárna, školy, pošta a telefon, Bochov 6 km. Krajina lesnatá.
Luka
Má 120 č.p. se 178 obyv. Obydleno 43. Obyvatelných po větší opravě 12. Uživili by se 2 samostatní zemědělci, 8 zeměděl. dělníků, 3 průmysl. Autobus, škola, elektřina, vodovod. Železnice Vahaneč 3 km, lékař, lékárna, měšť. škola. Bochov 12 km, pošta Luka.
Pávice
Má 13 č.p., se 44 obyv. Obydleno 10, neobydleno 3. Obyvatelných po menší opravě 2, po větší 1. Uživili by se 4 zemědělští dělníci, 1 kovář, několik č.p. pro přechodný pobyt. Železnice, autobus, lékař, lékárna, školy, pošta a telefon Bochov 6 km. Vodovod v místě. Krajina lesnatá, koupání, zimní sporty, výška 814 m.
Dlouhá Lomnice
Má 114 č. p. se 160 obyv. Obydleno 33, neobydleno 81. Obyvatelných po větší opravě 80. Uživilo by se 9 samostatných zemědělců, 6 pensistů. Obec. škola, telefon, elektřina, vodovod. Železnice, autobus, lékař, lékárna, měšť, škola a pošta Bochov. Krajina lesnatá.
Tašovice
Má 100 č.p. s 214 obyv. Obydleno 47, neobydleno 53. Obyvatelných po menší opravě 13. Uživilo by se 13 samostatných zemědělců.
Teleč
Má 77 č.p. s 98 obyv. Obydleno 25, neobydleno 52. Obyvatelných po menší opravě 6. Uživilo by se 6 samostatných zemědělců 6 zeměděl. dělníků, 3 pensisté. Železnice, autobus, lékař, lékárna, školy, pošta Bochov. Krajina lesnatá, rybníky.

Okres Mar. Lázně

Mnichov
Má 120 č.p. s 280 obyv. Obydleno 78, zčásti 1, dalších 5 obyvatelných po menších, 10 po větších opravách. Uživilo by se: 7 samostatných zemědělců, 4 zem. dělníci, holič, krejčí, 2 pensisté. Ob. škola, pošta, tel4on, elektřina, zčásti vodovod. Lesy, výška 830 m.
Dol. Žandov
Má 298 č.p. s 800 obyv. Obydleno 161, dalších 9 obyvatelných po menších opravách. Uživilo by se: 5 samostatných zemědělců, tesař, sklenář. Železnice, lékař, lékárna, ob. škola, pošta, telefon, elektřina. Lesy, výška 600 m.
Sítiny
Má 93 č.p. Obydleno 24, dalších 18 obyvatelných po menších opravách. Uživilo by se: 8 samostatných zemědělců, 1 zem. dělníků, obchod koloniál. Železnice Mar. Lázně 12 km. Lesy, výška 700 m
Úbočí
Má 120 č.p. se 160 obyv. Obydleno 28, dalších 15 obyvatelných po menších, 30 po větších opravách. Uživilo by se 8 samostatných zemědělců. Železnice, lékař Žandov 2,5 km. Lesy.
Zádub
Má 95 č.p. s 205 obyv. Obydleno 69, další 4 obyvatelné po menších, 6 po větších opravách. Uživilo by se: 1 samostatný zemědělec, kovář, řezník, obuvník. Ob. škola, telefon, elektřina. Železnice Vlkovice 4 km, lékař Mar. Lázně. Lesy.
Tři Sekery.
Má 220 č.p. se 450 obyv. Obydleno 140, zčásti 4, dalších 6 obyvatelných po menších, 2 po větších opravách. Uživili by se 3 samostatní zemědělci. Autobus, obecná, měšťanská a lidová zem. škola, pošta, telefon, elektřina, vodovod. Lesy, výška 700 m, rybolov, zimní sporty.

      Historický dokument z roku 1948 ukazuje svízelnou situaci v osídlování pohraničí ještě třetí rok po válce.
      Úvodní motto na brožuře bylo: "Osídlení je dokladem toho, že vláda Klementa Gottwalda má jediný cíl - blaho lidu."
Václav Nosek
      Ze svazku brožur Nový Domov předkládal svazek čís.12 seznam míst v pohraničí, kam bylo možno výhodně z vnitrozemí přesídlit. Jednalo se o počátek roku 1948, kdy bylo ještě dostatek volných domů k osídlení. Vybrali jsme jenom naše okolní okresy!
      Různé úlevy poskytoval stát ještě v padesátých letech (až do roku 1957). Nešlo ovšem o nábor pro taková atraktivní místa jako lázeňská města, ale pro zemědělské obce.
      Náborový svazek měl 62 stran a vydal ho Osídlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze v nákladu 50 000 výtisků!
 

Osobnosti Mariánských Lázní
I. doplněk

      V prvním čísle letošní HAMELIKY jsme zaevidovali 135 jmen osobností, které nějakým způsobem ovlivnily historii Mariánských Lázní nebo přispěly k věhlasu či pověsti našeho města (později i celého okresu). Seznam byl proveden chronologicky, podle roku narození osobností. Byl roztříděn do pěti skupin. V první skupině (narození do konce 17.století) byly jen čtyři osobnosti a nadto mezi nimi - chronologicky ovšem mylně – se objevil operní tvůrce Franz Habermann (1706-1783), kynžvartský rodák. Patří však do doby před založením lázní a proto přijměme jeho zařazení jako věcnou výjimku.
      Již během několika měsíců po uveřejnění se ukazuje neúplnost seznamu, a tím i hluboká pravda úvodního slova v HAMELICE č.1/2001. Totiž, že seznam je jen základna, ze které možno vycházet a kterou nutno dále revidovat. Některá jména zejména z páté, poslední, nejmladší skupiny vyvolávají pochyby o oprávněnosti jejich zařazení mezi významné osobnosti Mariánských Lázní. Naproti tomu stále citelněji chybějí české osobnosti z druhé poloviny 20.století. Měly by být jmenovány (nebo "navrženy na jmenování") bez ohledu na to, že některá jména vyvolají určitě stejné pochyby jako u jmen německých.
      I.doplněk seznamu je dosti rozsáhlý. Předem jsme ho konfrontovali s jinou zajímavou encyklopedickou publikací. Jde o knihu doktora Josefa WEIMANNA "Egerländer Biografisches Lexikon (mit ausgewählten Personen aus dem ehemaligen Reg.-Bezirk Eger)", Druckhaus Bayreuth, 1.Band (1985) – 376 S., 2.Band (1987) – 366 S. Ve dvoudílném lexikonu se nachází většina námi v seznamu uváděných jmen osobností, ale nadto má biografie mnoho dalších jmen. Doplňující osobnosti:

BLECHSCHMIDT Anton (řemeslník) – poválečný politik

      (*22.9.1901 Mbd), zlatník, po odsunu spoluzakladatel spolku Sudetendeutsche Landsmannschaft, za to vyznamenán Zlatou medailí SL a plaketou dr.Lodgmanna.

BÖHM Wolfgang Rudolf (opat) – znovuobnovitel kláštera Teplá v Schönau

      (*10.7.1914 Dotterwies u Lokte), vystudoval v Římě, za války pronásledován gestapem, po válce českou policií a 1946 odsunut, 1968 zvolen generálním opatem premonstrátů. Böhm shromáždil tepelské bratry v Schönau a vybudoval nové zařízení ve Villingen. Vyznamenán 1979 plaketou Balthasara Neumanna.

BRANDL Benedikt Engelbert (premonstrát) – historik kraje

      (*2.9.1876 Dobrá Voda, +9.6.1934 Teplá) vystudoval univerzitu v Innsbrucku, profesor latiny, řečtiny, autor četných studií z historie Mariánských Lázní (Reitenberger, Felbinger, Goethe), 1914 feldkurát u 93.pluku, od 1920 funkcionář sportovních a vlastivědných spolků, od 1930 školní vedoucí v Českém Krumlově.

DIETL Anton Josef (chemik) – slavný rodák chemik a badatel

      (26.10.1887 Mbd, + 4.7.1954 Landhut), vystudoval chemii v Praze, 1914-1945 vedoucí zkušebních laboratoři v chemické továrně v Ústí nad Labem, 1926 zakladatel centra pro bádání o sudetoněmec-kých rodokmenech.

ECKERTOVÁ Bertha (autorka) – vydavatelka Heimatbriefů

      (*10.5.1883 Mbd, +14.8.1960 Bad Kissingen), vdova po fotografu Ernstovi Eckertu, a po jeho smrti pokračovatelka vydávání Heimatbriefů 1952-1960, vyznamenána 1958 Reitenbergerovou medailí za zásluhy.

FRANK Ludwig (důstojník) – senátor v ČSR

      (*24.51883 Mbd, + 4.11.1945 Plzeň-Bory), major v generálním štábu Rakouska-Uherska do 1914, politik Sudetoněmecké strany v Plzni a senátor ČSR 1935-1938, poslanec Říšského sněmu 1939-1945, velitel vzdušné obrany Sudet v letech 1939-1945. Zemřel ve věznici Bory.

HAMMERSCHMIDT Willy (hoteliér) – slavný pěvec

      (*1879, +7.2.1926 Londýn),majitel mariánskolázeňského domu Kyffhäuser, stal se slavným operním pěvcem, nakonec v Londýně bohužel oslepl a zemřel.

HEIDLER Karl Franz von Heilborn (lékař) - lázeňský lékař od roku 1873

      (*28.12.1846 Staré Sedliště, + 8.1.1907 Staré Sedliště), lázeňský lékař v Mariánských Lázních od roku 1873, vnuk slavného lázeňského doktora Heidlera, majitel panství Staré Sedliště, významný balneologický spisovatel, zakladatel velké panské knihovny.

HELLER Wilhelm (spisovatel) – populární spisovatel

      (*12.1.1880 Kieselmühle) - po vojenské službě se stal svobodným spisovatelem, byl v kontaktu s dramatickou společností Josefa Kainze. Nakonec se stal novinářem a dramatikem v Litoměřicích.

HEROLD Marian (premonstrát) – 25 let knězem v lázních

      (*16.9.1848 Cheb, + 12.6.1905 Mbd) tepelský premonstrát, vysvěcen 12.7.1872, v Mariánských Lázních byl činný v duchovní správě jako kněz 25 let.

KLEMENT Franz (učitel) – autor výzamné vlastivědy Tepelska

      (*1.7.1841 Pačín, +3.2.1929 Teplá), zprvu učitel v Žírnici, v Babicích, od roku 1871 vrchní učitel v Teplé, skvělý vlastivědník a kronikář města Teplá, též učitel slepých a hluchoněmých dětí, autor významné seriosní vlastivědy - knihy "Der politische Bezirk Tepl" (1884 – též popis Mariánských Lázní a celého okolí).

KÖNIG Johann (stavitel) – zasloužilý starosta Kynžvartu

      (* 4.1.1848 Kynžvart,+ 25.9.1915), vystudoval stavebnictví ve Vídni, praxi měl v otcově podniku. Zasloužil se o rozvoj města Kynžvartu a Mariánských Lázní, kde stavěl mnoho vil, hotelů a pensionů – radnici, novou kolonádu, tržnici, vojenský dům Mars, Centrální lázně, Nové lázně, Casino, nádraží atd. Od 1886 tamtéž starostou po dobu 20 let , kde stavěl školu, radnici, lázeňské domy, ale např. i kostel v Kraslicích. Byl poctěn čestným občanstvím Kynžvartu.

KÖNIGOVÁ Amálie – pěvkyně

      (*24.5.1853, + 30.7.1923 Karlovy Vary) první operetní subreta v Americkém divadle v Berlíně, později v městském divadle v Krefeldu.

KRAMER Max - slavný rakouský námořní a letecký důstojník

      (*24.11.1891 Mbd, + 2.4.1918 Terst), absolvoval námořní školu, 1914 poručík fregaty a radiový důstojník na křižníku Zenta, zajat na Černé Hoře, 1916 letecký velitel, 26.10.1917 sestřelen a těžce raněn. Držitel vyznamenání. (Foto v Biografii.)

KUNZ Leo (dirigent) – slavný kapelník orchestru Mariánských Lázní

      (*1882 Javorná u Teplé, + 27.12.1934 Mbd), studoval bečovskou hudební školu, pak housle a klavír u koncertních mistrů v Norimberku, Rize a ve Vídni, 1903 koncertním mistrem ve Vídni, 1904 v Petrohradě na konzervatoři a jako houslista petrohradské opery. 1905 kapelník orchestru divadla v Magdeburku, 1911 kapelník opery v Královci, 1914 ředitel opera v Amsterdamu,pak kapelník hudby 73.pluku v Praze a pak v Badenu, po uvedení Wagnera představen císaři. 1919 znovu v Královci, V letech 1922-1934 ředitelem orchestru v Mariánských Lázních. Byl to nadšený ředitel a impulzivní dirigent.

KUTTNER Hans (grafik) – mariánskolázeňský vlastivědník za hranicemi

      (*26.9.1903 Mbd), vystudoval grafickou školu, fotograf, pracoval v Mariánských Lázních pro firmu Kaffe Hag AG, pro radnici, pro Františkovy Lázně, po odsunu se dále věnoval grafice a malířství s výstavami 1646 Regensburg, 1948 Cannstatt, 1949 Bayreuth, 1950 Kempten, 1954 Untertürkheim atd. Nositel spolkových vyznamenání, z roku 1960 Reitenbergerovy medaile aj. V HAMELICE byly uveřejněny jeho vzpomínky na mládí, které prožil v Mariánských Lázních ve čtvrti Šenov. (Foto v Biografii.)

LENZ Otmar (historik) – významný vlastivědný badatel

      (*23.12.1900 Plzeň, + na frontě v druhé světové válce), žil na Konstantinolázeňsku, jeho otec byl lázeňským lékařem a za zásluhy čestným občanem Konstantinových Lázní, Otmar vystudoval Pražskou univerzitu a 1923 doktorem filosofie, věnoval se historickému bádání a byl profesorem na více školách (Teplice, Brno, Trutnov, Varnsdorf). Z jeho pera pochází vlastivěda Plánska a Bezdružicka, se statěmi k Mariánským Lázním

LIEBSCH Anton Maximilian (opat) – zasloužilý opat

      (*20.11.1816 Žlutice, + 20.3.1880 Teplá), 1840 vysvěcen na kněze, kaplanem v Pernharci, 1867 zvolen opatem, zasloužil se o obnovu mnoha kostelů, v Mariánských Lázních rozšířil rozesilatelství minerálních vod. Byl tepelským hejtmanem a mluvčím velkovlastníků půdy, 1868-1880 členem českého sněmu, doživotním členem císařského dvora a čestným občanem Žlutic.

NITSCH Rudolf (učitel) – poválečný politik

      (*19.8.1920 Úšovice, +23.8.1984 Bayreuth), syn starosty a ředitele školy Franze Nitsche, spoluzakladatel spolku sudetoněmecké mládeže v Německu, učil a věnoval se vlastivědné práci, nositel medaile Adalberta Stiftera aj

NOWAK Erhard

      (*/7.6.1935 Mbd), vystudoval vysokou hudební školu v Münchenu, působil jako hudební učitel, činný poli hudebním.

OTTO Franz (novinář) – politik a žurnalista

      (*4.3.1869 Mbd, +25.2.1930 Mbd), žurnalista, organizátor Německé živnostenské strany, spisovatel a divadelní dramatik.

ROTH Franz (knihkupec) – sudetoněmecký politik

      (*1.6.1906 Mbd, + 31.1.1955 Bamberg), poslanec v bavorském sněmu.

STINGL Alfred (úředník) – vlastivědník

      (*11.10.1895 Perlsberg, + 9.3.1980 Vídeň), 1919 se stal rakouským úředníkem a byl činný ve spolku "Hilfsverein für Deutschböhmen", a pracoval na sociálním ministerstvu až do roku 1946, po válce pilně studoval v archivech a byl stálým spolupracovníkem Collegia Carolina, napsal více biografií

WALENTA Julius (obchodník) – světoběžník firmy Baťa

      (* 8.12.1907 Mbd), vystudoval obchodní školu a vojenskou akademii, zástupce firmy Baťa na Blízkém Východě, v Africe, Západní Indsii, v Americe, pak rakouským obchodním ataše v Kingston na Jamaice.

WATZKA Max (lékař) - šéf lékařského ústavu v Mainzu

      (* 30.4.1905 Martinov, +26.1981 Mainz), MUDr., martinovský rodák se stal ředitelem Anatomického ústavu na univerzitě v Mainzu, profesor histologie, embryologie a anatomie na Německé univerzitě v Praze, ředitel Histologického ústavu v Praze v letech 1937-1945, 1943-1945 děkan lékařské fakulty v Praze, vězněn po válce, odsunut a od roku 1946 profesor na univerzitě v Mainz, od roku 1957 ředitel Anatomického ústavu člen Německé akademie přírodovědy v Halle, vydavatel anatomických věstníků, významný odborný spisovatel, člen mnoha odborných lékařských spolků, též členem Svazu Heimatverband Marienbads.

* WENZL Helmut (přírodovědec) – úspěšný rodák z Úšovic

      (* 27.3.1934 Úšovice), Doc. Dipl.Ing.,RNDr.,vystudoval elektrotechniku v Münchenu, ředitel institutu hlubokých teplot na stanici reaktoru fyzikálního departementu Vysoké školy technické v Münchenu od roku 1965, od roku 1975 profesor na katedře experimentální fyziky na Westfálské technice v Aachen. Odborný spisovatel.

WURNITZER Sales premonstrát) - vzdělaný opatský sekretář v 18.století

      (*5.10.1746 Planá, + 3.7.1802 Teplá), sekretář tepelského opata, studoval v Prazem vstoupil do kláštera a vedle svých klášterních povinností se věnoval strudiu inženýrství, mineralogii, kyselkám a lesnictví. Napsal více odborných spisů.

ZEZSCHWITZ Friedrich (generál) - vyměřil střed Evropy u Dyleně

      (*1826, + 8.6.1891), svobodný pán von Tetschwitz, 1865 hejtmanem generálního štábu, který prováděl topografická měření v zemi, vyměřil střed Evropy ("Na nejvyšším bodě Dyleně, 2,5 hodiny západně Kynžvartu, 1 hodinu západně Maiersgrünu jako podzemní označení slouží kámen s olověným vlitím, 0,6 m pod zemí, jako nadzemní znamení kamenný pilíř 1,3 m vysoký."). Roku 1869 se stal majorem generálního štábu, 1877 plukovníkem, od roku 1879 ve válečním archivu, 1884 povýšen na generálmajora.

ZICKLER Friedrich (stavitel) – slavný stavitel v městě

      (*cca 1820 Mbd) jeden z prvních mariánskolázeňských stavitelů po Thurnerovi, 1868 stavěl divadlo, 1869 pavilon Lesního pramene, divadlo, rekonstrukce domu Rozkvět aj. Jeho syn Alexandr byl rovněž stavitelem a kolem roku 1895 stavěl vily v dnešní Třebízského ulici.

ZICKLEROVÁ Marie (malířka) – proslulá mariánskolázeňská malířka

      (* 11.11.1869 Mbd, +7.10.1957 Löbau v Sasku), umělecká mariánskolázeňská malířka z domu Villa Zickler. Zachovaly se akvarely mnoha krásných partií v okolí Mariánských Lázní.

ZIMMERMANN Michael (kapelník) – slavný vojenský a lázeňský kapelník

      1833 Sedmihradsko, +7.12.1907 Mbd), jeho hudební talent se projevil už v mládí, 1849 nastoupil do vojenské kapely 51. pěšího pluku v Praze a ve 24 letech (1857) jmenován kapelníkem pluku kyrysníků, 1864-1868 kapelníkem 73. pěšího pluku, za něhož byla plukovní hudba vyhodnocena ve Vídni jako nejlepší hudba Rakouska a 1867 poslána na Světovou výstavu do Paříže na mezinárodní soutěže orchestrů. Zde získala mezi 14 orchestry první cenu a kapelník predikát "rytíř Čestné legie". Při audienci u císaře Františka Josefa I. byl vyznamenán zlatou medailí. V období 1882-1895 byl Zimmermann ředitelem lázeňského orchestru v Mariánských Lázních.

ZÖRKENDÖRFER Karl (lékař) – zakladatel Balneologického ústavu

      (*22.5.1864 Mbd, + 1944 sebevraždou), profesor balneologie na Německé univerzitě v Praze, syn nájemce kursálu Antona Zörkendörfera, jeho matka roz. Bremová, děd z matčiny strany byl slavný lékárník Karl Brem. Vystudoval medicínu ve Vídni a německou Karlovu univerzitu v Praze, 1892 promoval ve Vídni. Dále studoval vysokou školu v Berlíně, pomáhal v boji s cholerou v Hamburku, pak znovu v Praze v Hygienickém a patologickém ústavu, později v ústavu ve Vídni. Roku 1912 docentem na Německé univerzitě, 1924 profesorem balneologie a hygieny lázeňských měst na Německé univerzitě v Praze. Nový prostor činnosti se mu otevřel při založení Městského hygienického a balneologického ústavu v Mariánských Lázních, který otevřel 1.ledna 1903. Byl pověřen sledováním a analýzami minerálních vod, ale soustředil se i na analýzy slatin, na vliv radioaktivity, atd. Roku 1903 převzal po dr.Ingrischovi funkci tzv. městského fyzika-lékaře, pečoval o systém terénních cest. zasloužil se o zřízení biologické čističky města, první v tehdejším Rakousko-Uhersku. Jeho balneologické práce byly významné pro lázeňství Rakousko-Uherska.
      Oba jeho synové pokračovali ve stopách otce – Walter (1900-1975) v medicíně, kdy se stal 1941 profesorem na pražské univerzitě, Wolfgang (1908—po 1945) v chemii, vedl od roku 1935 ústav v Mariánských Lázních jako privátní, prováděl analýzy vod v Číhané, angažoval se však v nacistickém hnutí, na východní frontě byl těžce zraněn a brzy po válce zemřel.

ZÖRKENDÖRFER Walter (lékař) – slavný profesor v Münsteru

      (*21.9.1900 Šluknov, + 23.1.1976 Schwaz v Tyrolích), profesor Westfalské univerzity v Münsteru, vystudoval v Jeně a v Praze medicínu, pracoval v Balneologickém institutu svého otce, další vzdělání získal v Lipsku, Berlíně a v Basileji. 1936 byl povolán do Breslau (Vratislavi) na Říšský institut pro německé lázeňství, 1938 se habilitoval v oboru lázeňství a klimatologie, 1941 povolán jako profesor těchto oborů na Německou univerzitu v Praze. Po zajetí, 1947 přišel jako lékař do Wilhelmshavenu, 1950 již vedoucím lázeňského vědeckého ústavu v Salzuflen a 1951-1963 profesorem lázeňství a klimatologie na Westfalské univerzitě v Münsteru. Publicisticky činný v odborném tisku, čestným členem mnoha lékařských spolků, členem předsednictva Německé společnosti pro lázeňství, bioklimatologii a fyzikální medicínu. Vyznamenán Reitenbergerovou medailí 1960 za zásluhy o Mariánské Lázně.
 

Objev druhého hřbitova v Boněnově a dalších památek

      Pátrání po památkách v Boněnově a jeho okolí ukazuje na tristní mizející památky v terénu. Vynecháme zoufalý stav místního kostela Všech svatých z roku 1877 uprostřed obce. Přitom je nutno znovu připomenout, že Boněnovská kaple na místě dnešního kostela stála již ve 14.století. Byla poničena za husitských válek, pak znovu obnovena. Není tedy pravdou, že tato sakrální památka nemá hlubokou historii. Naopak.
      Na cestě z Výškovic se podařilo v zatáčce silnice nad Boněnovem v hustém houští nalézt pomník a zdokumentovat – pokud to ještě je možné - alespoň text zničeného ležícího pomníku. Jedná se o HEDERERŮV POMNÍK, který postavili rodiče svému ve válce padlému synovi Ondřeji (Andreas). Původně stál pomník mezi zasazenými thujemi a oplocen zdobným železným plotem. V houštinách dnes leží pomník s textem:
      "Ihrem für das Vaterland gefallenen Sohne ANDREAS HEDERER, geb. 20.9.1880, gest. 21.7.1917, gewidmet in Liebe von Anton u.Marie Hederer in Punnau."
      Mramorový bílý kříž je zlomen, původní železný zdobený plot je prorostlý houštím. Dole zaniká text ve verších: "Ist hier die höchste Ehr / für Vaterland der Tod / Dort Sieger winkt Dir mehr / Ein ewiger Dank bei Gott." Hedererovi měli statek čp.1 a bývali často v čele obce.
      Druhá památka je v blízkosti vesnického vodojemu naproti přes silnici. Mezi dvěma stromy leží (již třikráte postavený a znovu někým položený) HEIDLŮV POMNÍK s nápisem "Gelobt / sei / Jesus Christus / Gestiftet / zur Ehre Gottes / Andreas u. Anna Heidl / Punnau / 1881" Heidlovi měli statek čp.4 a poslední z majitelů Franz Josef Heidl byl starostou obce.
      Třetí památka je asi 50 metrů níže na též straně silnice, kde nalézáme téměř zavalený BONĚNOVSKÝ KAMENOKŘÍŽ pevně zarostlý v kořeni stromů. Je popsán v knize "Kamenné kříže Čech a Moravy", kolektiv autorů, Argo 1997 pod čís. 0814 jako malý kamenokříž s rozměry 50x54x23 cm, s oblými rameny a s mělkým vrypem latinského kříže.
      Čtvrtá památka – pomník v místech, kde bleskem zahynula selka Langová z Boněnova čp. 16 – leží na druhé straně silnice, kde jsme ji před dvěma lety nalezli. Zatím nebyla popsána.
      Největším objevem byl však tzv. DRUHÝ HŘBITOV V BONĚNOVĚ. Původní, nejstarší hřbitov býval kolem staré vesnické kaple, na jejímž místě byl postaven později kostel. Druhý hřbitov vznikl koncem 18.století a byl používán až do počátku 20.století. Třetí, nový hřbitov leží nedaleko pod vsí při silnici do Michalových Hor, kde stojí i slavná hřbitovní kaple Nejsv.Trojice. Údajný nález pokladu na malé půdě této kaple je prý hrubý výmysl. Žádní "domorodí" Němci tu nic neobjevili. Třetí hřbitov je rovněž značně zarostlý a téměř neprostupný.
      Druhý hřbitov zanikl a upadá v zapomnění, ale ve vsi je známo jeho místo na protější stráni nad rybníčkem. Cestu kolem zaniklého malého hřbitůvku lemuje pěkně zachovalá zídka asi 1,2 m vysoká. Patřila k tomuto hřbitovu. Zde v neprostupných houštinách se podařilo postupně odhrabat a objevit zatím šest hrobů. Leží tu vesměs kamenné náhrobky, některé ještě zcela nebo zčásti čitelné. Mají nápisy: (1)Hier ruht Gott die geliebte Ehrgattin und Mutter Theresia ZESCHIK aus Punau Nr.33 – 32 Jahren alt gestorben 4.September 1866." – (2) Hier ruhet Anton STEIN aus Punnau, gestorben 1.April 1912 im 60 Lenesalter." – (3) "Wenzl Pietzl Lehrersgattin aus Neumugl, geb. am 17.Juli 1867, gest. am 1.Nov. 1892." – (4) "… Josef u.Andrea Heidl …" – (5) "Ruh im stillen Frieden mild. / Bester Vater sich im Feuer. / Dankbar heute uns Dein Bild. / W... inferste Innigsfeier." - (6) prázdný.
 

I. doplněk SEZNAMU osobností v historii Mariánských Lázní


B

BLECHSCHMIDT Anton (řemeslník) 1901-?
BÖHM Wolfgang Rudolf (opat) 1914-?
BRANDL Benedikt (premonstrát) 1876-1934

D

DIETL Anton Josef (chemik) 1887-1954

E

ECKERTOVÁ Berta autorka) 1883-1960

F

FRANK Ludwig (důstojník) 1883-1945

H

HAMMERSCHMIDT Willy(hoteliér) 1879-1926
HEIDLER Karl Franz von Heilborn (lékař) 1846 – 1907
HELLER Wilhelm (spisovatel) 1880- ?
HEROLD Marian (premonstrát) 1848-1905

K

KLEMENT Franz (učitel) 1841-1929
KÖNIG Johann (stavitel) 1848-1915
KÖNIGOVÁ Am8lie (pěvkyně) 1853-1923
KRAMER Max (důstojník) 1891-1918
KUNZ Leo (kapelník) 1882-1934
KUTTNER Hans (grafik)

L

LENZ Otmar (historik) 1900-1945
LIEBSCH Anton Maximilian (opat) 1816- 1880

N

NITSCH Rudolf (učitel) 1920-1984
NOWAK Eduard (hudebník) 1935-

O

OTTO Franz (novinář) 1869-1930

R

ROTH Franz (knihkupec) 1906-1955)

S

STINGL Alfred (učitel) 1895-1980

W

WALENTA Julius (obchodník) 1907
WATZKA Maxmilian (lékař) 1905-1981
WENZEL Helmut (přírodovědec) 1934
WURNITZER Sales (premonstrát) 1746-1802

Z

ZICKLER Friedrich (stavitel) 1820
ZICKLEROVÁ Marie (malířka) 1869-1957
ZIMMERMANN (kapelník) 1833-1907)
ZÖRKENDÖRFER Karl (lékař) 1864-1944
ZÖRKENDÖRFER Walter (lékař) 1900-1976
 

Představuje se jedna žena ze seznamu osobností
Mariánských lázní - Marie Zicklerová

      Malířka Zicklerová z vily Zickler (Ruská čp.321), narozena 11.11.1869 Mariánské Lázně, zemřela v 88 letech 7.10.1957 Löbau (Sasko). Svými akvarely zvěčnila mnoho překrásných, dnes už zmizelých partií v okolí Mariánských Lázní.

 

Co znamenají fachwerkové obrazce?

SLUNEČNÍ VRATA
představují znamení radosti, bohatého života a spokojenosti v obydlí
ŠESTICÍPÁ HVĚZDA
má přinášet štěstí rodině
ČARODĚJNICKÁ ROUTA
má zmást čarodějnice, aby se nepřibližovaly k domu
ZNAMENÍ SMRTI
má zadržet smrt od domu
ZNAMENÍ ŽIVOTA
má nadělit domu dlouhý život, mnoho dětí a zdědění dvora
ONDŘEJSKÝ KŘÍŽ
má přinést rozmnožení majetku,zdraví, zdar a blaho pro rodinu
pod střechou
ZNAMENÍ SÍLY
stojící nebo ležící sloupy symbolizují pevnost, trvalost,
soudržnost a stabilitu rodiny v domě

HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska. Připravuje Ing.Richard Švandrlík, Mariánské Lázně, tel. 0165-626048, E-mail: hamelika.svandrlik@worldonline.cz. Číslo páté XXV. ročníku Hameliky (pořadové číslo 315. od roku 1973) vyšlo 30. června 2001.