Ročník XXV. (2001)
Pořadové číslo 317.

7.

Mariánské Lázně
31. srpna 2001
OBSAH 
Šedesát zajímavostí

1. Vzácný nápis v Mariánských Lázních

2. Jakou mají Mariánské Lázně zeměpisnou polohu ?

3. V jaké nadmořská výšce leží ?

4. Jaké jsou okolní vrchy a pohoří ?

5. Jaká je teplota, deště, vítr a sluneční svit v Mariánských Lázních ?

6. Odkdy se u nás pravidelně zaznamenává počasí ?

7. Jaké byly průměrné měsíční hodnoty teplot, oblačnosti a srážek v Mariánských Lázních podle pozorování 1901-1950 ?

8. Jak je to s letním časem ?

9. Kdy byly ve 20.století v Mariánských Lázních největší mrazy ?

10. Kolik obyvatel měly Mariánské Lázně na počátku 20.století ? A kolik Praha ?

11. Mariánské Lázně a jejich roky s osmičkou na konci

12. Která listina byla psána jako první v češtině ?

13. Která stavba je považována za největší "starožitnost" v Mariánských Lázních a která ve světě ?

14. Gubernát z Chotěšova – první Nehrův vyléčený

15. Jaké tituly mívali doktoři v 19.století ?

16. Zvláštní závěť

17. Existoval zámořský parník jména Marienbad (Mariánské Lázně) ?

18. Mariánské Lázně a Berlín

19. Lázně Jih ?

20. Kdy vyjel první vlak v Mariánských Lázních ?

21. Který tunel v okolí Mariánských Lázní je nejdelší ?

22. Zřícení tunelu u Staré Vody

23. Erb na domě

24. Jak je to s našimi kiny ?

25. Kdo z Mariánských Lázní se aktivně zúčastnil Olympijských her? Kdo je nejznámější zdejší atlet ?

26. Kde se ve světě uskutečnilo první vysílání černobílé a barevné televize ?

27. Proč se říkalo "mít máslo na hlavě" a proč "Drží to jak Babice" ?

28. Co víme o mariánskolázeňském staviteli jménem Karel Gut ?

29. Kde lze vidět největší jelení paroží na světě a jak je velké ?

30. Záhada parkoviště proti spořitelně

31. Největší český koberec a koberce v Mariánských Lázních

32. Hromadný vrah na hájence Schober

33. Kdy se u nás uskutečnil poslední souboj ?

34. Který rybník na Mariánskolázeňsku je nejznámější ?

35. Nosítka, fiakry a drožky

36. Pověst o původu Koňské kyselky

37. Jaké jsou nejstarší zprávy o zatmění Slunce a Měsíce ?

38. Jak daleko doskočí blecha ?

39. Kolikátá byla v Čechách mariánskolázeňská tramvaj ?

40. Co je to chronogram

41. Blíží se 500 let Dlouhé stoky na Kladské

42. Který obraz je největší ?

43. Kdy byla poprvé pozorována v Mariánských Lázních Halleyova kometa ?

44. Kdo byli "černoší z Čech" ?

45. Vzácné tisíciletí od mučednické smrti

46. Co je to narcismus ?

47. Osvobození Plzně v květnu 1945

48. Odkdy se objevují u nás brambory a odkud pocházejí ?

49. Úspěšný mariánskolázeňský lékař Heidler povýšen na šlechtice

50. Proč se Německu říkalo "Třetí říše" ?

51. Na jakou vzdálenost dostřelily starověké luky ?

52. Kde žijí nejmenší a největší lidé ?

53. Kolik vážil nejtěžší a měřil nejvyšší člověk na světě ?

54. Kdo a kdy založil organizaci Červený kříž ?

55. K čemu se používalo v kuchyni ságo ?

56. Vodní výtah v domě Javorina

57. Odkazy na zajímavou knížku "1O6x Mariánské Lázně"

58. Proč má náš český lev ve znaku dva ocasy ?

59. Měly Mariánské Lázně zoologickou zahradu ?

60. Kdy a jak vznikla "Česká beseda" ?

61. Jaká je nejvyšší stavba v Mariánských Lázních

Grand hotel OTT - dnešní Pacifik

Příběh jednoho mrakodrapu. Stále výš a výš.

Zaniklé komíny v Mariánských Lázních


Vzácný nápis v mariánských Lázních

      Lze jenom těžko dneska uvěřit
      že zde ta místa kolem dokola
      bývala plná bažin, skalnatých propastí a pustin.
      Tím spíše budiž s úctou vzpomenuto těch
      kdo s léty proměnili zdejší nehostinnou zem
      v kraj kvetoucí a léčivý a vlídný

      Země a voda mají divukrásnou moc uzdravovat lidi.
      Co zbývá lidem než se na oplátku naučit
      uzdravovat krajiny a povodí a města ?
      Aby nezůstali dlužni.
      Aby zůstali na živu.

      Kdeže nalezneme tento nápis? Na pomníku na mariánskolázeňské promenádě.
 

Jakou mají Mariánské Lázně zeměpisnou polohu?

      Mariánské Lázně leží na 49°58'41" severní zeměpisné šířky a na 12°41'32" východní zeměpisné délky. Odtud vzdušnou čarou leží 12 km na východ klášter Teplá, odkud byly lázně založeny, 24 km na severozápadozápad leží okresní město Cheb, pouhých 12 km na jihozápadozápad je státní hranice s Německem. Od Mariánských Lázní 50 km na jihovýchod leží bývalé krajské město Plzeň, 10 km na jih bývalé prastaré okresní město Planá, 30 km na sever nové (od 1.1.2001) krajské město Karlovy Vary. Hlavní město ČR Praha leží vzdušnou čarou 120 km na východ (po silnici 156 km).
      Významná 50° severní rovnoběžka protíná severně od města les nad Mariánskými Lázněmi (prochází západně městy Kynžvart, Marktredwitz, Frankfurt n.M. aj., východně odtud například Kralovice, jižní okraj Prahy, Pardubice, Bruntál, Krakov, Rzeszów, jižně Kyjeva,Charkov aj.
      Významný poledník - 12° východní poledník – běží mimo naše území Německem, ale 13° východní poledník běží východně Ostrova, protíná město Stříbro a jde východně Domažlic, 14° východní poledník protíná Ústí nad Labem, Příbram, Prachatice. Významný je 15° poledník, uváděný jako "středoevropský". Protíná Jindřichův Hradec, kde je prý dokonce v městě vyznačen. Mezi poledníky je časové pásmo délky 4 minuty.
      Až v roce 1911 byla určena jako nultý poledník (0°) myšlená čára, protínající bývalou astronomickou observatoř v Greenwich ve východním Londýně. Odtud směrem na východ 5° poledník protíná Amsterdam, 10° poledník Hamburg (východně Würzburgu, Ulm, Cremonu).
- rš -
 

V jaké nadmořské výšce Mariánské Lázně leží?

      Zatímco například krajské město PLZEŇ má pevný centrální zeměpisný bod – vchod do katedrály sv. Bartoloměje s geograficky změřenou nadmořskou výškou 313,60 m n.m., zeměpisnou šířkou +49°4453" a východní zeměpisnou délkou –13°22'45", Mariánské Lázně takový bod nemají.
      Přesnou geograficky změřenou nadmořskou výšku má NÁDRAŽÍ, a sice 567,716 m n.m. Směrem od nádraží stoupáme zvolna k lázeňské čtvrti. Nadmořská výška roste. Chebská křižovatka má již 587 m, hotel Cristal 594 m, hotel Bohemia 602 m, hotel Pacifik 620 m. Lázeňská kolonáda (což by mohla být základní městská nadmořská výška) má 626 m, římskokatolický kostel 630 m. Například Lesní pramen leží ve výšce 628 m, Lunapark 665 m, údolní přehrada 728 m, Nimrod 778 m, hotel Esplanade 675 m, Kamzík 750 m, Krakonoš rovněž 750 m n.m.
Lázeňskou kotlinu obklopují: na západě Suchý vrch, na severu Špičák, na severovýchodě Mlýnský vrch a na východě Hamelika. SUCHÝ VRCH (s hotelem Monty) je z nich sice nejnižší, ale pro lázně nejvýznamnější, protože chrání místo před nejčastějšími západními větry.
- rš -
 

Jaká jsou okolní pohoří a vrchy?

      Lázně leží na svahu SLAVKOVSKÉHO LESA (bývalý Císařský Les), který se tu stýká s TEPELSKOU VRCHOVINOU; na jihu tu končí výběžek PLÁNSKÉ PLOŠINY (někde též Tachovská brázda) v nadmořské výšce kol 550 m n.m.
      Nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa jsou vrchy LESNÝ (dříve Judenhau, 983 m n.m.) a LYSINA (dříve Kladský vrch alias Glatze, 982 m n.m.) asi 8 km severozápadně Mariánských Lázní.
      Tepelská vrchovina má poblíž města nejvyšší bod – PODHORU čili PODHORNÍ VRCH (847 m n.m., něm.Podhornberg). Zatímco vrch HAMELIKA (723 m n.m.) u Panoramy patří ještě pod Tepelskou vrchovinu, vrchy na protějších svazích lázeňské kotliny patří k Slavkovskému lesu. Hranici mezi nimi tvoří údolí potoka Hamelika od golfového hřiště dolů a hranice pokračuje po toku Úšovického potoka městským údolím. Horopisně je HAMELIKA svahovým vrchem výše položené ZÁDUBSKÉ VÝŠINY (779 m n.m.,m něm. Hohendörferhöhe) a tato výšina je vlastně svahovým vrchem opravdové hory PODHORY, což je dávno vyhaslá sopka a nejvyšší hora Tepelské vrchoviny.
      Lázeňská čtvrť (původní Mariánské Lázně) leží v kotlině, chráněné ze třech stran zalesněnými pásy vrchů a otevřené pouze k jihu. Na severu obklopuje kotlinu vrch ŠPIČÁK (749 m n.m., něm.Steinhau, od 1896 Dachstein, nově Žižkův vrch), na severovýchodě je MLÝNSKÝ VRCH (714 m n.m., něm. Mühlberg, nad Royalem), na jihovýchodě HAMELIKA (723 m n.m., něm.Hamelikaberg), na západě SUCHÝ VRCH (650 m n.m., něm. Darnberg), na okraji leží hotel Monty.
      Nad Mariánskými Lázněmi tvoří SLAVKOVSKÝ LES náhorní plošinu s nejvyššími známými body - NA HŘEBENI (756 m n.m., Schneiderrang), DUNKANOVA VÝŠINA (810 m n.m., Dunkansitz či Brückelhau), KRÁLOVSKÝ KÁMEN (852 m n.m.,v mapách chybně Modrý kámen, něm.Königsstein), LOVECKÝ PAHOREK (855 m n.m., něm. Hill od 1896) a VLČÍ KÁMEN (883 m n.m., něm.Wolfstein).
      Okraj Tepelské vrchoviny se táhne od Mariánských Lázní k jihu k Pístovu (dobře je vidět vlevo na silnici do Sklářů a dál k rybníku Regentu). Má desítku vrchů: tři nad Pottovým údolím CÍZLERÁK (650 m n.m.) KLINGER (701 m n.m.), VÝHLEDY (706 m n.m), dále HŘEBÍNEK (700 m n.m., něm. Steinpil), NA SKÁLE (686 m n.m.), HůRKA (675 m n.m., něm. Horka), CIKÁNSKÝ VRCH nad Chotěnovem (603 m n.m.), HŮLABERK (579 m n.m., něm. Hohlerberg, skrývající Holubín), za ním na horizontu ZEIDLERŮV VRCH (635 m n.m., něm. Zeidlerberg či Rohrerberg) a vrch SKALKA (695 m n.m., něm. Skalkaberg, po roce 1945 chybně HOLINA) a konečně nad Regentem vrch PASTVINA (593 m n.m., něm. Kuhleiten).
      Na jihozápadním obzoru se táhne pohoří ČESKÝ LES s dvěma výraznými dominantami, kterými jsou DYLEŇ (940 m n.m.) a vzdálenější PŘIMDA (848 m n.m.). Nejvyšší vrch pohoří je ČERCHOV (1042 m n.m.), viditelný až z Podhory.
- rš -
 

Jaká je teplota, deště, vítr a sluneční svit v Mariánských Lázních?

      Klima Mariánských Lázní je ovlivněno vyšší nadmořskou výškou. Má středohorský charakter a je výrazně tonizující. Vliv proudění od Atlantského oceánu se tu projeví z celého státu nejdříve. Převažuje západní proudění, které v letních vedrech přivádí chladnější a vlhčí vzduch, v zimě naopak mírní tuhé mrazy a přináší oblevy. Průměrná teplota je + 6,4°C. Během roku kolísá v rozmezí 20 stupňů. Kolísání teploty během dne ovlivňuje to, zda člověk pociťuje počasí jako příjemné či nepříjemné. Nejvyšší denní kolísání je v březnu až květnu a v září, nejnižší v zimě.
      Délka slunečního svitu je 1 670 hodin ročně, nejnižší v srpnu a září, nejvyšší v listopadu a prosinci.
      Roční spad srážek je 702 mm, nejvíce srážek je v letních měsících, avšak rychlý odpar způsobuje, že není jako maximum pociťováno.
      Větry ze západu činí 46 % ročních větrů, z jihu, kam je lázeňská kotlina otevřena, činí 26 %. Východní proudění je 22 % a nejčastější je v zimě, severní 5 % a jedno procento bezvětří. Průměrná rychlost větru je 1,8 až 3,3 m/s, což hodnotí Beaufortova stupnice jako mírný vítr.
      Průměrné hodnoty ovšem slouží jen k orientačnímu pohledu, protože skutečné počasí se v každém roce vychyluje z dlouholetých průměrů.
      Kromě nadmořské výšky ovlivňuje mikroklima jehličnatý les v okolí a parková zeleň v městě. Mariánské Lázně se odlišují od jiných měst bohatou zelení, která vytváří příznivý biologický filtr značné kapacity. Vzduch je neustále čištěn prouděním vzduchových mas rozdílných teplot lázeňským údolím a mezi domy. Lesy obohacují sídlo kyslíkem, regulují vlhkost a zmírňují teplotní extrémy. Terpentýnové silice smrkových lesů výrazně ionizují vzduch v městě.
-rš-
 

Odkdy se u nás pravidelně sleduje a zaznamenává počasí?

      Praha má primát se svou unikátní meteorologickou stanicí. Pražské Klementinum je jediným místem na světě, kde se nepřetržitě den co den zapisuje počasí již od roku 1775. Stanice vznikla již v roce 1752, ale zápisy z let 1753-1774 se ztratily. V zápisech jsou zajímavá fakta, například o nejkrutější zimě. Z hlediska trvání i nízkých teplot to byla zima v roce 1829-30. Pro pamětníky: zima v roce 1962-63 byla až na jedenáctém místě žebříčku. Největší mráz tu naměřili 1.března 1785 – minus 27,8°C. Dne 9.února 1954 byl zaznamenán mráz minus 25°C. Vzhledem k dnešním exhalacím a následným obrovským výkyvům počasí i klimatu se tyto "rekordy" budou zajisté měnit.
      V Mariánských Lázních se provádějí meteorologická měření v Městské úpravně vody, která ovšem leží výše než město Mariánské Lázně a má poměrně nižší teploty. Pravidelná úřední měření začala až někdy po druhé světové válce. Starší údaje jsou výsledky soukromých měření.
 

Průměrné měsíční hodnoty teplot, oblačnosti a srážek
v Mariánských Lázních podle pozorování 1901-1950
 

Měsíc Průměrná
teplota
Denní
kolísání
průměrné
Denní
kolísání
maximální
Oblačnost
0 až 10
Srážky
v mm
Počet dnů
se
sněžením
Leden -3,1°C 2,1 16,3 7,8 53 12,7
Únor -2,1°C 4,6 18,8 7,0 46 10,3
Březen +1,6°C 5,3 21,3 5,9 44 7,0
Duben +5,9°C 5,7 22,3 6,2 54 3,7
Květen +11,5°C 5,6 23,1 5,9 63 0,9
Červen +14,3°C 4,9 18,5 5,8 73 -
Červenec +16,0°C 5,4 19,3 5,7 82 -
Srpen +15,1°C 5,4 18,0 5,5 78 -
Září +11,8°C 5,8 20,4 5,4 54 -
Říjen +6,8°C 4,8 19,0 6,9 51 1,6
Listopad +1,4°C 2,4 17,9 8,2 51 4,8
Prosinec -2,0°C 1,9 18,9 8,1 53 11,3
Roční údaj +6,4°C     6,5 702 51,9

Zámořští hosté měří teplotu v Fahrenheitech:

0°F = -17,7°C   0°C = 32°F
  100°F = +37,8°C   100°C = 212°F


Jak je to s letním časem?

      Úřední letní čas (SEČ) znamená posunutí normálního času o hodinu po období sedmi měsíců. Prakticky to znamená časnější ranní vstávání o hodinu (vzhledem k dlouhému dni je již světlo) a časnější večerní usínání o hodinu (jdeme spát o hodinu dříve). Poprvé bylo u nás použito "letního času" za první světové války v letech 1915-1916 a pak za druhé světové války 1940-1945 a pokračovalo v letech 1946-1949. Následovaly roky bez letního času.
      Od roku 1979 máme opět letní čas (SELČ). Připojili jsme se k evropskému systému. Jediným rozdílem bylo, že náš letní čas trval jen šest měsíců. Od roku 1996 je o měsíc říjen delší a jsme tak srovnání s Evropou.
      Letní čas začíná poslední neděli v březnu v 2 hodiny v noci ( na hodinkách přidáme jednu hodinu), končí poslední neděli v říjnu ve 3 hodiny ráno (na hodinkách ubereme jednu hodinu).
-Meteorologický sloup Plzeň-
 

Kdy byly ve 20. století v Mariánských Lázních největší mrazy?

      Největší mrazy ve dvacátém století zažily Čechy v únoru 1929. Jak to tehdy bylo ? Už 28. ledna 1929 napadlo v Praze 120 cm sněhu! Kalamitu odklízelo na 2 000 mužů a ulicemi nepřetržitě projíždělo 22 sněhových pluhů. Autobusové spojení s venkovem bylo zastaveno. Dne 31. ledna 1929 bylo zaplaceno v Praze za jediný den 2 milióny Kč za odklízení sněhu. 238 koní odváželo po celý den sníh. Lidé mrzli na cestě, když si chtěli odpočinout; vlaky nemohly dovážet uhlí do města pro závěje na kolejích, lidé vycházeli jen s klapkami na uších. Na venkově poráželi rolníci dobytek, který omrzl i ve chlévě. Ryby hynuly v zamrzlých rybnících, v promrzlých lesích ležela ve sněhu mrtvá zvěř. Mráz zničil nadobro mnoho stromů. Hrobníci nemohli kopat hroby, země byla jako kámen. Hasiči nemohli hasit, neboť voda mrzla v hadicích. Lokomotivám mrzly zásobárny vody. Praha měla nedostatek mléka, protože se dovoz do Prahy zastavil.
      Také Mariánské Lázně byly zasaženy mrazy, jaké neměly pamětníka. Podle starých kronik taková zima tu nebyla přes 150 let. Počátkem února zde napadly takové spousty sněhu, že vlaky nemohly jezdit a nastal nedostatek uhlí. V přírodě zmrzly spousty vran, zajíců a koroptví a vysoká zvěř ve okolních oborách hynula u naložených krmelců nedostatkem vody. Pomrzlo také mnoho lidí. Nejhlubší mráz v Mariánských Lázních byl 22. února, kdy bylo minus 32°C, u Českých Budějovic však dosáhl mráz až minus 45°C, což byl nejhlubší mráz, změřený tehdy v Evropě. Na Českobudějovicku přetrhal mráz 23 kilometrů telefonních drátů.
      Ministerstvo školství vyhlásilo mimořádné prázdniny od 18. do 28.února 1929, když už týden předtím, od 12. do 17. února 1929, nařídil okresní úřad v Mariánských Lázních zdravotní prázdniny pro chřipkovou epidemii. Teprve ke konci února se poměrně rychle oteplilo.
-rš-
 

Kolik obyvatel měly Mariánské Lázně na počátku 20.století? A kolik Praha?

      1. ledna 2001 měly Mariánské Lázně úředně 14 878 obyvatel. Právě před sto lety procházely významnými změnami. V roce 1895 byly převedeny k Mariánským Lázním z Úšovic čtvrti Šenov a Nádražní čtvrť. Dále byla připojena k Mariánským Lázním dnešní Třebízského ulice, patřící do té doby pod obec Šance (Valy). V roce 1902 se oddělily Mariánské Lázně od okresního hejtmanství Teplá a staly se samostatným politickým okresem (hejtmanstvím). V roce 1900 měly Mariánské Lázně 4 617 obyvatel. Samostatnými obcemi dosud zůstávaly dnešní části Mariánských Lázní – sousední Úšovice (1227 obyvatel) s částmi Hamrníky (237 obyvatel) a Stanoviště (147 obyvatel); dále Chotěnov (196 obyvatel) a osada Kladská, která patřila tehdy pod Kynžvart (cca 40). Komplex Mariánských Lázní včetně těchto obcí (pro srovnatelnost s dneškem) měl 6 464 obyvatel. O sto let později (2000) má srovnatelný komplex 15 047 obyvatel, z toho samotný katastr Mariánské Lázně pouze 6 820 obyvatel, Úšovice 7 207 obyvatel a zbylé části (hlavně Hamrníky) 1 020 obyvatel. Stoletý růst je 233 %. Za rok 2000 ubylo v městě 169 trvale bydlících obyvatel.
      Porovnejme Prahu. Na počátku 20.století měla Praha pět čtvrté: I. Staré Město, II. Nové Město, III. Malá Strana, IV. Hradčany a V. Josefov, a celkem 158 000 obyvatel. V roce 1901 byly k Praze připojeny ještě tři čtvrti: VI. Vyšehrad, VII. Holešovice a VIII. Libeň a počet obyvatel Prahy vzrostl na 222831 obyvatel. – Jako samostatná města zůstávaly Královské Vinohrady (včetně Vršovic, Nuslí) se 129 050 obyvateli, Žižkov s 83 752 obyvateli, Smíchov (včetně Bubenče, Dejvic, Břevnova, Motola atd.) se 140 514 obyvateli.
      Nyní, o sto let později došlo k novému rozšíření Prahy. Bylo přidruženo třicet obcí, 16 z okresu Praha-východ a 14 z okresu Praha-západ, Hlavní město se rozrostlo o 300 kilometrů čtverečních. Přibylo 61 000 obyvatel a celkový počet obyvatel Prahy dosáhl nyní 1 150 000 obyvatel.
 

Mariánské Lázně a jejich roky s osmičkou na konci

      Nejen české země, ale i Mariánské Lázně mají významné letopočty s osmičkou na konci. Jsou to
      1528 – první zachovaná písemná zpráva o Slaném (Ferdinandově) prameni (dopis krále Ferdinanda tepelskému opatovi, týkající se využití tohoto pramene k výrobě kuchyňské soli)
      1788 – poprvé uvedeno dnešní jméno Mariánská lázeň – Marienbad pro koupele ve zdejším Mariině prameni (v knize Popis království Českého od Jaroslava Schallera)
      1808 – pro osadu u pramenů se poprvé použilo označení Mariánské Lázně - Marienbad
      1818 – Mariánské Lázně byly vyhlášeny "veřejnými" lázněmi tehdejšího mocnářství (tj. volně otevřenými pro domácí i zahraniční hosty)
      1848 – revoluce zrušila nenáviděný vrchnostenský poměr kláštera Teplá k Mariánským Lázním
      1848 – otevřen římsko-katolický kostel Nanebevzetí P.Marie (dílo význačných pražských umělců)
      1888 – vyhlášen soudní okres Mariánské Lázně
      1898 – otevřena železniční trať Mariánské Lázně – Karlovy Vary
      1908 – první velké oslavy 100. výročí založení a pojmenování Mariánských Lázní
      1918 – vyhlášení ČSR v hranicích historických včetně Mariánských Lázní
      1938 – odtržení pohraničí od ČSR včetně Mariánských Lázní
      1948 – znárodnění lázní a zřídel v ČSR včetně Mariánských Lázní
      1958 – první české velké oslavy 150.výročí založení Mariánských Lázní
      1968 – pokus o politickou změnu v Československu
 

Která listina byla psána jako první v češtině?

      První, dnes známá česky psaná listina je z roku 1370. Byla to dohoda o užívání háje v Psárcích, kterou uzavřel Pešl Neumburger, měšťan Většího Města pražského s panem Bočkem z Kunštátu a Poděbrad.
      V klášterní knihovně premonstrátského kláštera Teplá je více česky psaných listin nedlouho po tomto datu. Jsou z 15. století. Například listina z roku 1463 o rozměru 22,5 x 15 cm, je psána česky a začíná: "My kniez Sigmund s božiem smlouváním opat …" Jiná česká klášterní listina z 14.ledna 1479 potvrzuje založení rybníka Regentu. Král Vladislav II. slibuje v závěru, že čeští králové nikdy nesáhnou na klášterní polovici rybníka a končí slovy: "…a jestliže bychom kdy my neb budúcí králové čeští z nepaměti neb z kterékoli jiné příčiny tu polovici rybníka komu zapsali a od kláštera odtrhli, chceme aby takové zapsánie aneb odtrženie žádné moci nemělo ani mieti mohlo proti našemu listu, ale již tak aby ta polovice při témž klášteře a konventu zuostala po věčné časy budúcie."
      Z 11 listin, týkajících se rybníka Regentu v letech 1479-1502, je osm českých, dvě latinské a jen jedna německá. Také příjmení v nich jsou s velkou převahou česká, například v české listině 1491 jsou jména konšelů města Plané Tomáš Čapek, Linhart Hlubenský, Jan Čubrle a Vilém Semený.
 

Která stavba je považována za největší "starožitnost"
v Mariánských Lázních a která ve světě?

      V Mariánských Lázních je největší "nemovitou starožitností" rozpadávající se Hamrnický zámeček z roku 1708. V něm se už před 300 lety zkoušely koupele v minerální vodě. Zámeček projektoval proslulý Kryštof Dienzenhofer, stavebním mistrem byl Wolfgang Braunbock. Novostavbu vsunul do jihový-chodního cípu Hamrnického dvora, takže je nutno rozeznávat "zámeček" a "dvůr". Dostal honosný název "Villa Hammerhoviana". Alespoň zámecké nároží by stálo za památkovou záchranu.
      Největší "nemovitou starožitností", která změnila lokalitu a majitele, byl historický londýnský most London Bridge. Byl v březnu 1968 prodán společnosti Mc. Culloch Corporation z Los Angeles (USA) za 2 460 000 dolarů. Most tvořilo deset tisíc tun kamene. Kus po kuse se tuny stěhovaly do Lake Havas City v Arizoně, kde měl být tento staronový most opět postaven pro běžný provoz.
 

Gubernát z Chotěšova – Nehrův první vyléčený

      Vznik Mariánských Lázní na konci 18.století měl více příčin, ale jednou z nich byla skutečná událost. - Když se premonstráti – tak jako každý rok – přesunuli v máji z kláštera Teplá do Hamrnického zámečku, na tzv. májovou kúru, byl tu s nimi i opat Trautmannsdorf a nový klášterní lékař Johann Josef Nehr. Denně chodívali ze zámečku do lesa popíjet prameny, hlavně Ambrožův.
      Jednoho dne tu potkali u pramene dva muže. Jeden starší a druhý mladý, ale chromý – neschopný chůze. Jmenovali se Gubernátové, otec a syn. Starý Gubernát přivezl na trakaři nemocného až z chotěšovského panství. Jeho 20tiletý syn byl zasypán při těžbě jílu a zůstal zmrzačen. Jeho otec, když se doslechl o léčivých vodách u Úšovic, naložil syna na trakař a vyrazil sem. Za několik dnů dojel do lesní pustiny u pramenů. Jen těžko si představit, čím se živili a jak přežili oba útrapy cesty.
      Nyní byli u cíle a čekali na zázrak u zdejší vody. Když to vše mniši vyslechli, byli udiveni i dojati. Doktor Nehr viděl, že páteř mladého je porušena a způsobuje umrtvení končetin. Radil proto otci, aby s ním mu denně dával koupele a třel nohy. Premonstráti pak nosili oběma mužům chléb, aby tu vůbec přežili.
      Zpočátku to bylo beznadějné, ale po čase se nohy začaly hýbat a asi po měsíci se na ně mladý Gubernát postavil. Začal chodit, zprvu o dvou sukovicích, které mu připravil otec, až nakonec odešel na vlastních nohách zpět domů. To, co mniši sami zažili, jim vyrazilo dech. Nehr si uvědomil, že pověst o léčivosti vod není planá a vrhl se – podporován opatem - na využívání vod k léčení. Zkoušel koupele, pití a až do smrti se věnoval přicházejícím nemocným, léčil je znovu a znovu byl překvapen nečekanou úspěšností léčby.
      Gubernátovo zázračné uzdravení zažehnulo v Nehrovi nový smysl života. Jeho cílem se stalo založení lázní. Ale hlavní postavou, která přivedla mnichy na založení lázní byl ve skutečnosti někdo jiný - starý Gubernát se svou absolutní vírou v léčivou sílu zdejších kyselek. On sem dotáhl svého syna přes hory a doly, cizí krajinou do tak nevlídného kouta, kde však pramenila zázračná voda.
      Víra starého Gubernáta rozhodla o budoucích lázní. Na druhém místě stojí mladý Gubernát, uzdravený proti všemu očekávání, třetí je doktor Nehr, zmatený, ale vědomý si jakési neznámé léčivé síly kyselek, a čtvrtý osvícený opat Traumannsdorf, přesvědčený předchozími třemi. Sám to viděl. Sám to zažil.
      I když pak všechno nešlo tak hladce, jak se v té chvíli úžaslým mnichům jevilo – nemocný opat, který vzplanul pro lázně, totiž předčasně zemřel, a další opaté měli zájem o všechno možné, jen ne o zdejší vody, přesto po desítkách let úmorné práce se Nehrovi podařilo, co si předsevzal – otevřít lázně. Dočkal se ještě mladého a pro lázně zapáleného nového opata Karla Reitenbergera a slavného vyhlášení osady u Křížového pramene veřejnými lázněmi v roce 1818.
-rš-
 

Jaké tituly mívali lázeňští doktoři v 19.století?

      Doktoráty se udělují u nás na vysokých školách humanitního i přírodovědeckého směru, po vypracování a obhájení rigorózní práce a po složení zkoušek. V minulosti měli lékaři jiný titul - Med.Dr. Tak například "otec" Mariánských Lázní se psal Med.Dr. Johann Josef NEHR, slavný byl Med.Dr. Karl Josef Heidler, Med.Dr.Adalbert Danzer, Med.Dr. A. Kratzmann atd. Ještě Med.Dr.Lucca se takto psal ještě roku 1898. Teprve ve 20. století začalo označování tituly MUDr. (Medicinae Universae Doctor – doktor veškerého lékařství), PhDr. (Philosophiae Doctor- doktor filosofie), JUDr. (Juris Utriquae Doctor - doktor obojího práva, tj. státního i církevního), RNDr. (Rerum Naturaliae Doctor - doktor přírodních věd), MVDr.(Medicinae Veterinae Doctor – doktor zvěrolékař). V roce 1953 byly na drahný čas z našich škol tituly odstraněny. - Úsměvný dodnes zůstává politický titul RSDr. - doktor politických věd.
      Za komunismu běžné vědecké tituly kandidátů a doktorů věd - CSc. a DrSc. - jsou gramaticky chybné. Podle latiny je správné označení kandidáta věd ScC. è "Scientiae Candidatus", obdobně doktora věd ScDr. è "Scientiae Doctor".
 

Zvláštní závěť

      Jeden bohatý Američan, majitel chemické továrny, jakýsi Herrmann Kienzler, projel celý svět, ale rád se vracíval do Mariánských Lázní. Pocházel ze Stuttgartu a s rodiči se odstěhoval do Ameriky. Jednou se tu svěřil paní domu, kde bydlel, paní Ruppertové, že ve své závěti požádá, aby byl jeho popel rozmetán zde v lesích u Kladské, třebaže zemřít by chtěl v Japonsku. Paní Ruppertová se zdvořile usmívala, ale jaké překvapení, když u ní jednou zaklepal na dveře advokát pana Kienzlera, přivezl urnu s popelem svého bývalého klienta a poprosil, aby s ním provedla rozptyl popele nebožtíka. Vyjeli nahoru ke Královskému kameni a zde pod vysokými smrky vyplnili poslední vůli velikého obdivovatele Mariánských Lázní.
-rš-
 

Existoval zámořský parník jména Marienbad (Mariánské Lázně)?

      Ano. Před první světovou válkou dosahovala sláva Mariánských Lázní závratných výšek a tak dostal i jeden z rakouských zámořských parníků jméno Mariánské Lázně - Marienbad. Místní noviny v roce 1912 sledovaly jeho stavbu v Terstu a sdělovaly podrobnosti: parník bude mít délku 468 anglických stop, šířku 56 stop, tonáž 7 000 tun, kabiny pro 152 osob a bude jezdit do Indie a zpět.
      23. ledna 1913 došel městské radě telegram, že toho dne byl v Terstu spuštěn na vodu parník společnosti LLOYD jménem "Marienbad" . Tradiční křest lahví provedla manželka ředitele společnosti LLOYD paní Gisela Auspitzerová. Prostor parníku činil 12 000 tun a jeho úkolem bylo obstarávat spěšnou přepravu zboží a osobní a poštovní dopravu do Indie a zpět. Motory parníku měly sílu 7 500 koňských sil. Parník sloužil i pasažérům a proti projektu byl dokonce prostornější - v I. třídě bylo 150 míst, ve II. třídě 30 míst. Na svou první plavbu vyjel parník Marienbad až 2. srpna 1913, necelý rok před vypuknutím světové války. Interiéry parníku byly vyzdobeny výjevy z Mariánských Lázní a na hedvábné vlajce parníku byl vyšit městský znak Mariánských Lázní. Představitelé Mariánských Lázní zaslali při prvním vyplutí parníku českému kapitánovi Bednářovi do Terstu blahopřejný telegram.
      Zůstává záhadou, jaké byly další osudy parníku za první světové války a po válce. Pokračujeme v pátrání.
-rš-
 

Mariánské Lázně a Berlin

      Nekonečné zástupy hostů proudily do Mariánských Lázní o sezónách vždy z Berlína. Ještě za první republiky to bylo téměř 10 000 osob – čtvrtina všech hostů. V sezóně jezdil přímý rychlík Berlín-Mariánské Lázně a jedna z prvých leteckých linek z Mariánských Lázní mířila do Berlína. Ve třicátých letech přilétávalo o sezóně denně letadlo s čerstvými berlínskými novinami.
      Už od roku 1816 se tu objevují první Berlíňané. V roce 1823 tu zpívala krásná sopranistka Anna Milder-Hauptmannová z Berlína básníkovi J.W. Goethovi. Přijela paní Humboldtová, z Berlína přijel roku 1824 také hudební skladatel Karl Maria von Weber, později slavný berlínský kapelník Gasparo Spontini atd. V roce 1822 byl postaven dům čp.41 a nazván Berlínský dvůr (dnešní Corso). Přijížděli pruští panovníci - roku 1820 navštívil Mariánské Lázně krátce král Fridrich Vilém, v letech 1835-39 tu pobýval korunní princ Vilém Pruský s manželkou Vilemínou, 1841 princ August Pruský. Přijížděl sem vícekrát pruský král Fridrich Vilém IV. a v roce 1857 tu slavnostně otevíral evangelický kostel. V roce 1907 poslal císař Vilém II. protestantskému kostelu v Mariánských Lázních u příležitosti oslav 50 let postavení kostela vzácný dar – nádherná zdobená okna, ač sám císař zde nikdy nebyl.
      Bylo proto logické, že po bombardování Berlína byly zvoleny Mariánské Lázně k přesunu různých oddělení berlínských nemocnic. Více než 90 zdejších domů sloužilo tomuto účelu. Mnozí nemocní tu zemřeli, ponejvíce na konci války, což vedlo k založení tzv. Berlínského hřbitova. Sem byli pochováváni zemřelí, od dětí až po starce, ale nikoliv na následky bojů, ale v důsledku podvýživy, epidemií, nedostatku léků, jídla i topení. Na samém konci řady berlínských hostů stojí v roce 1944 více než roční pobyt Paula Linckeho se svými houslemi a skladatelskou slávou, jakkoliv skromně i rozpačitě.
-rš-
 

Lázně JIH?

      "Lázně JIH" – to byl plán opata Karla Reitenbergera na samém počátku Mariánských Lázní - vybudovat vedle lázní nahoře v kotlině druhé centrum lázní při pramenech Ferdinanda a Rudolfa.
      Ještě před 200 lety přesvědčoval usilovně, ale marně klášterní doktor NEHR tehdejší tepelské opaty o významu léčivých pramenů v údolí pramenů poblíž Úšovic. Nehr toužil založit tu lázně, ale představoval si je jako malé lázničky, neboť údolní kotlina byla poměrně úzká a v ní vyvěraly jen čtyři prameny, a všechny s malou vydatností - Křížový, Mariin, Ambrožův a Karolinin.
      Nehrův sen se začal uskutečňovat až po roce 1813, po nástupu nového opata. Mladý opat Karel REITENBERGER se pustil do výstavby lázní tak nadšeně a tak zarputile, až byl doktor Nehr zděšen. Když viděl, jak začíná se stavbou desítek domů, varoval opata, že lázeňské údolí bude přetíženo a bude nedostatek léčivých vod. Považoval lázničky s dvanácti domy za maximum.
      Opat REITENBERGER byl optimističtější. Chápal Nehrovy obavy, co se týká nedostatku léčivých vod, ale všude v okolí byly přece další a vydatnější prameny. A tak 42 domů považoval za únosné. Nadto spor s Nehrem mu vnukl jiné řešení. Dole na úšovických lukách vyvěraly podobné, kvalitní minerální prameny a s vysokou vydatností. REITENBERGER se okamžitě rozhodl a přikázal klášternímu staviteli Thurnerovi postavit kolonádu Ferdinandova pramene. Vznikla roku 1826 jako zárodek druhých lázní JIH. To dnes už nikdo neví …
      Dole u Ferdinandova pramene, na starých hornických haldách, s klimaticky příznivou jihozápadní orientací, chtěl stavět lázeňská zařízení a domy (dnešní Zeyerova ulice). Ale idea "Lázní Jih" zapadla s nečekaným pádem Reitenbergera a jeho odjezdem do doživotního vyhnanství v roce 1827. Kolonáda Ferdinandova pramene zůstala torzem.
      Následní opati neznali ani nechtěli znát záměry opata REITENBERGERA, kterého sami svrhli. Na budování lázní se dívali nevraživě. Kdyby nebylo jejich "prokleté" popularity, snad by je zrušili. To však nebylo možné. Přijížděli panovníci a vznešení hosté, byli nadšeni místem a bylo nutno pokračovat v díle jimi nenáviděného Reitenbergera.
      Čas od času se vynořilo někdejší varování již zemřelého Nehra - při nedostatku léčivých vod, při nekonečných frontách na Křížový pramen. Bylo třeba vozit náhradou minerální vodu v sudech od Ferdinandova pramene z Úšovic na kolonádu. Nebylo to však trvalé řešení a tak roku 1870 byl vyveden potrubím Ferdinandův pramen nahoru do lázní – k pití i ke koupelím.
      Až pozdější opat Liebsch dochází postupně ke stejnému závěru jako Reitenberger, totiž že nejlepším řešením by byly Lázně Jih. Ale nedlouho po této úvaze umírá (+1880).
      Po Liebschovi se zaměřil tepelský klášter na technické řešení transportu minerálek. Při vysokém soustředění van v Centrálních a Nových lázních bylo třeba velkého množství minerálních vod ke koupelím, aniž by klášter myslel na omezenou vydatnost vývěrů. Počet lázeňských hostů rostl neuvěřitelným tempem (1913 rekordní počet 34 789 návštěvníků o sezóně). Vládl však technický optimismus, pokládala se nová a nová potrubí. Přiváděly se další a další minerální prameny do lázeňské kotliny. Po Ferdinandově prameni to byl pramen Rudolfův, dovedený 1912 nahoru do lázní, pak kyselky z Pottova údolí a dva prameny z Hackerova (dnešního Balbínova) rašeliniště.
      Mezi dvěma světovými válkami zdejší hydrolog Beno Winter významně zvyšoval vydatnost minerálních vod moderními vrty. Město Mariánské Lázně bez ohledu na tepelský klášter zakoupilo kyselky v nedaleké Číhané, v Dolním Kramolíně a připravovalo jejich svedení do lázní.
Vše se jevilo velmi nadějně. Byly potlačeny kritické hlasy, že transport snižuje léčebnou kvalitu minerálek. U koupelových vod se koncentrovala pozornost na dostatečný obsah CO2, a pouze u pramenů pitných bylo úzkostlivě sledováno také chemické složení.
      Tradiční členění mariánskolázeňských minerálních vod podle léčebné kvality do pěti skupin zaniklo po druhé světové válce. Poválečná medicína, plná optimismu nad úspěšností antibiotik, považovala lázeňství za přežitek minulosti a dožívající disciplinu medicíny z 19.století. A tak všechny vody pro koupele byly smíchány bez ohledu na odlišné chemické složení, které specifikovalo jejich vhodnost k léčbě pouze určitých chorob.
      Byly úvahy o umělých minerálních vodách, že především pro uhličité koupele lze připravit koupelové vody dodáním libovolného množství umělého CO2. Věda se vracela znovu před rok 1820, kdy se pokoušel profesor Struve z Drážďan vyrobit mariánskolázeňské vody uměle. A marně.
      Dnešní návrat k šetrné lázeňské léčbě přírodními prostředky přichází rozpačitě - až po smutných zkušenostech s přeužíváním antibiotik a dalších léků a s následnou ztrátou jejich účinnosti.
-rš-
 

Kdy vyjel první vlak v Mariánských Lázních?

      Když mariánskolázeňský kronikář FELBINGER nadšeně popisoval v roce 1841 přípravu budování železniční trati z Plzně do Chebu, uváděl - jak přepsal do kroniky z novin - i trasu nové trati: Plzeň – Stříbro – Ošelín – Michalovy Hory – Dolní Kramolín – Chotěnov – Hamrnický zámeček – Valy – Zámek Kynžvart – Úbočí – Milíkov – Těšov – Lipová – Cheb. Trvalo však ještě 30 let, než došlo k vybudování železnice, a to ještě ve změněné trase v našem okolí (Ošelín – Planá - Chodová Planá – nádraží Mariánské Lázně v blízkosti Hamrnického zámečku - Stará Voda – Lipová – Cheb). Železnice se už Felbinger nedožil; zemřel 8. března 1855 ve věku 87 let.
      V roce 1866 bylo započato se stavbou železnice Velenice-České Budějovice-Plzeň a do provozu byl dán roku 1868 úsek Budějovice-Plzeň a roku 1869 úsek Budějovice-Velenice. Logické bylo pokračování železnice z Plzně do Chebu.
      Stavba jednokolejové trasy Plzeň-Cheb byla schválena císařským výnosem z 22. srpna 1865 a práce zahájeny počátkem roku 1866. Probíhaly plných šest let, se třemi tunely na Svojšínsku a terénní profil tu vylučoval postavení dvojkolejné trati. K slavnostnímu otevření došlo 28. ledna 1872. Celá trať Vídeň-Cheb byla nazvána honosně jménem císaře Františka Josefa I. V Chebu existovalo napojení na železniční síť bavorské dráhy. Dosud existuje patníkové kilometrování z Vídně – nádraží Mariánské Lázně je na 425. kilometru od Vídně.
      Nejprve jezdily tři osobní vlaky denně v obou směrech. 1. března 1874 vyjely také první rychlíky v obou směrech. Stanovená rychlost rychlíků byla 60 km za hodinu. Od 1. června 1874 jezdily čtyři osobní vlaky a dva rychlíky (jeden byl sezónní) denně v obou směrech. Jízdenka (za osobu a jednu míli) stála 36 krejcarů v I.třídě, 27 krejcarů v II. třídě, a 18 krejcarů v III.třídě. Kromě toho se dalo jezdit v krytých nákladních vagónech (jízdenka k stání stála 9 krejcarů za osobu a míli). Rychlíkový příplatek činil 20 % ceny. Za balíky a zboží (za míli a cent) se platilo 2 krejcary v I.skup., 2,25 krejcaru v II.skup. a 3,5 krejcaru ve III.skupině. Při užití celého vagónu (obilí, dřevo, železná ruda, stavebniny jako železo a kámen) se platilo za cent a míli 1,6 krejcarů u prvních deseti mil, 1,4 krejcaru za dalších deseti mil a 1,2 krejcaru za další míli. U uhlí, písku či rašeliny se platilo za cent a míli 0,9 krejcaru u prvních deseti mil, 0,8 krejcaru u dalších deseti mil, a 0,7 krejcaru za další míli. Doprava uhlí pro státní správu byla 0,6 krejcaru za cent a míli. Jízda z Plzně do Chebu trvala u osobního vlaku 4 hodin, u rychlíku 2:40 hod. Jízda z Plzně do Vídně osobním vlakem trvala 12 hodin, rychlíkem 8 hodin. Mariánské Lázně byly od počátku významnou zastávkou pro rychlíky včetně mezinárodních. – 17. prosince 1898 byla otevřena vedlejší železniční trať z Mariánských Lázní do Karlových Varů.
      Původní mariánskolázeňské nádraží bylo počátkem 20.století strženo a v roce 1903 postaveno dnešní, architektonicky velmi hodnotné secesní nádraží. Přitom bylo rozšířeno kolejiště, postaveno druhé nástupiště a již 1899 postavena výtopna. Vzhledem k jednokolejnosti trati je dnes úsek Plzeň-Cheb jednou z nejzatíženějších tratí u nás.
      Parní trakce na této trati byla v roce 1970 nahrazena moderní, elektrickou. Poprvé v Čechách vyjela první elektrická lokomotiva v roce 1903 na trati Bechyně-Tábor, dlouhé 24,2 km. Elektrifikace byla dílem Ing. Františka Křižíka. Zkušební provoz byl zahájen 1.června 1903, slavnostně byl provoz otevřen v Táboře 22. června 1903.
-rš, kht-
 

Který tunel v okolí Mariánských Lázní je nejdelší?

      Nejdelší tunel v našem blízkém okolí je Vlkovický tunel skrze vrch Hůrku na karlovarské železniční trati. Trať do Karlových Varů se stavěla v letech 1895-1898 a stála 843 tisíc rakouských korun. Délka trati je 53,4 km, má 19 železničních stanic a zastávek, 7 tunelů, 20 mostů a viaduktů. Nejvyšší bod trati je v Ovesných Kladrubech (710 m n.m.), nejnižší nádraží Karlovy Vary (376 m n.m.).
      Trať stavěla státní společnost "Österreichische Staatseisenbahn" z Vídně. Na stavbě se podílely čtyři firmy. Italská firma Emilio FALETTI měla více než 700 Italů a prováděla především trhací a tunelové práce. Pracovalo tu mnoho pomocných dělníků z Jižních Tyrol, Chorvatska i Rumunska a také domácí; celkem 1400 pracovníků. Cizí pracovníci bydleli v dřevěných barácích při trati, například u Vlkovic pod vrchem Hůrka. Někteří cizinci se tu oženili a usadili. Vlkovický tunel se stavěl od 10.září 1896 do 18.února 1898. Tunel je 380 m dlouhý a zakončuje stoupání 4% na trase 2,5 km z Mariánských Lázní (563 m n.m.) do Vlkovic (655 m n.m.).
      Na trati Cheb – Plzeň je nejdelší tunel u bývalé Josefovy Huti u Pavlovic. Tunel je dlouhý 228 metrů. Budoval se 1869-1870. Pro srovnání: automobilový tunel v Praze od Vltavy na Letnou je dlouhý 426,3 metrů a byl otevřen v roce 1953. V něm je použito 27 354 obkladových dlaždiček.
-rš-
 

Zřícení tunelu u Staré Vody

      Když se stavěla železniční trať Plzeň – Cheb (1870), budovalo se na trati několik tunelů. Trhací a tunelové práce prováděla italská firma se svými dělníky. Také na trati mezi dnešním nádražím Kynžvart a Dolním Žandovem byl projektován tunel v místech přejezdu dnešní okresní silnice. Při prorážení tunelu a razících pracích došlo k závalu a k zasypání několika italských dělníků. Zbylí dělníci okamžitě prorazili otvory a celý týden zásobovali zasypané dělníky, než se podařilo sutiny odstranit. Tak tu vznikl dnešní neplánovaný 12 m hluboký zářez na místě projektovaného tunelu.
      Ačkoliv nádraží leželo ve Staré Vodě, patřilo Kynžvartu a mělo tabuli "Königswart-Sangerberg". Obec Stará Voda protestovala a žádala odstranění tabule a nahrazení svým jménem. Argumentovala tím, na tabuli uvedené obce leží značně vzdáleny (podobně pozdější poutnovské nádraží na karlovarské železniční trati neslo kdysi název 3,5 km vzdáleného městečka MNICHOV-EINSIEDL). Když byl Kynžvart vyhlášen úředně lázněmi (Bad Königswart), byl odstraněn druhý název - vzdáleného Sangerbergu (dnes Prameny).
-rš-
 

Erb na domě

      Když v roce 1904 dostavěl mariánskolázeňský architekt Josef Schaffer klášterní budovu lázeňské inspekce (děkanství), umístil na fasádě nad vchodem erb tepelského kláštera se třemi jeleními parožími s písmeny J.G.H. a po stranách A.T. Dole je letopočet. První zkratka znamená Johann Gilbert Helmer, druhá Abbas Teplensis (opat tepelský). Znak převzal před 800 lety premonstrátský klášter v Teplé po svém zakladateli Hroznatovi (1160-1217). Tři písmena ve znaku označují jména opata, který dal budovu postavit. Byl 49. opatem v pořadí a řídil klášter plných 44 let (1900-1944). Byl vyhlášeným odborníkem v germanistice a jako politik senátorem ve vídeňském senátu před první světovou válkou. V budově "děkanství", pobývali za opatování dr.Helmera hosté, mezi nimi významní církevní představitelé, papežští legáti, 1933 tu pobýval 14 dnů arcibiskup kardinál Dr. Karel Kašpar.
      Budova byla před několika lety rekonstruována do překrásné podoby včetně úprav okolí. Klášter nezůstal majitelem budovy, která je – k podivu procházejících lázeňských hostů – prázdná a nevyužívaná. Žlutě přebarvený klášterní erb na fasádě nebyl sice zvýrazněn, ale naštěstí zůstává jako památka doby vzniku i dvou mužů – velkorysého opata a slavného architekta.
-rš-
 

Jak je to s našimi kiny ?

      V roce 2000 zůstalo v České republice 874 aktivních kin pro 278 tisíc diváků. To je oficiální statistika Unie filmových distributorů (UFD). K 1.1.2001 bylo 647 klasických kin s pravidelným provozem se 173 360 sedadly; dále 20 klasických kin s nepravidelným provozem. "Do klasických kin patří deset samostatných filmových klubů. Dalších 47 filmových klubů je provozováno při těchto klasických kinech," doplnila Anna Černá z UFD. V létě promítalo 164 letních kin, a z nich bylo 58 příležitostné projekce ( tzv. "maringotky") . V ČR působilo 43 kinokaváren, kde se promítaly kopie nebo videa.
      Porovnejme dnešních 647 klasických kin se stavem před 25 lety. Roku 1975 bylo v českých zemích (ČR) 2 309 kin se 648 000 sedadly. Navštívilo je 61 875 000 diváků, tj. návštěvnost 30,6 %. Počet kin klesal v osmdesátých letech. Například v roce 1987 měly české země (ČR) 2 005 kin se 565 000 sedadly. Navštívilo je 54 523 000 diváků, tj. návštěvnost 31,7 %. Od roku 1989 ubývá kin v ČR (minus 1 358 kin). Dnes promítá jen 28 % kin proti roku 1975. Ubylo 391 640 sedadel; kapacita kin dosáhla 30,7 % stavu před revolucí 1989. - V roce 1975 bylo promítnuto v českých zemích 619 000 filmů; v roce 1987 to bylo 556 000 filmů.
      V Západočeském kraji (1987) bylo 201 kin se 64 283 sedadly. Přišlo 4 641 000 diváků, návštěvnost 29,8 % byla druhá nejnižší návštěvnost v ČR po Severočeském kraji (26,4 %). Nejvyšší návštěvnost měl Jihočeský kraj (35,6 %). V Praze bylo 87 kin.
      Pokles návštěvnosti kin za socialismu ovlivňoval rozvoj televize (byly postupně dva programy), třebaže růst koncesí není adekvátní: v roce 1975 bylo 4 158 000 televizí, v roce 1985 bylo 4 257 000 televizí (za 10 let růst o 2,8 %). V roce 1987 bylo 4 402 000 koncesí (za tři roky růst o 3,4 %).
      Mariánské Lázně měly po této stránce podobný vývoj: desítky let tu hrávala tři kina – KOLONÁDA (později LUNA v Úšovicích), SLAVIA a kinokavárna SLOVAN. Dnes zbylo kino SLAVIA.
 

Kdo z Mariánských Lázní se aktivně zúčastnil
Olympijských her? Kdo je nejznámější zdejší atlet ?

      Na zdejším hřbitově (v I.oddělení vpravo) je pochován pan Josef Maria BLÍŽENEC (1897-1973), vítěz První vojenské steeple-chasse ČSR v Klatovech a reprezentant Československa ve vojenské drezúře koní na IX. olympijských hrách v Amsterodamu v roce 1928.
      Na IV.zimní olympiádě v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936 reprezentovali Československo mariánskolázeňští bobisté, vedeni zdejším trenérem Franzem Zischkou. Výpravu bobistů vedl arch. Jarolímek. 11. února 1936 obsadil dvojbob ČSR I. (Růžička-Lanzedörfer, oba M.L.) 20. místo časem 6:09,70 min. a dvojbob ČSR II. (Laubner –Blechschmidt, oba M.L.) 16. místo časem 5:59,46 min. ze 23 startujících. Jely se dvě jízdy a časy se sčítaly. Čtyřbob ČSR I. (Lanzendörfer-Růžička-Arch.Henzl-Zintl) se nadějně řítil po trati, ale v Bavorské zatáčce byl vynesen tak nebezpečně, že v jednom okamžiku byly obě sanice nad okrajem. Posádka neztratila nervy, sklouzla zpět na násep, ale ztratila ovládání a nedojela ani do cíle. Čtyřbob ČSR II. (Klötzl M.L., Schild Tachov, Novotný Plzeň, Raab M.L.) měl jízdy s časy 1:26,68 a 1:25,60 minut, ale na medaili nedosáhl.
      Nejznámější zdejší atletkou byla Hana Trejbalová (1947-1966), jejíž hrob je rovněž v I.oddělení zdejšího hřbitova. Byla nejnadějnější a měla nejtragičtější osud – zemřela v 19 letech. V Mariánských Lázní na její počest vznikla tradice pravidelného pořádání lehkoatletického Memoriálu H.Trejbalové.
      Nejmladší reprezentantkou na olympiádě byla osmiletá Joy Fostová, nejmladší mistryně Jamajky ve stolním tenise. Nejstarším sportovcem na olympiádě byl 73letý Švéd Oscar G. Swahn. A byl úspěšný - na Olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 získal stříbrnou medaili ve střelbě.
 

Kdy se ve světě uskutečnilo první
vysílání černobílé a barevné televize?

      První vysílání černobílé televize se uskutečnilo před druhou světovou válkou, dne 2. listopadu 1936 v Anglii, tedy před 64 lety. Historie barevného vysílání začala později - první vysílání bylo uskutečněno 22. ledna 1954 v USA (v soustavě TSC). To už vysílala také československá černobílá televize.
 

Proč se říkalo "mít máslo na hlavě"
a proč "Drží to jak Babice"

      V 15. století se ve francouzských městech stalo zvykem, že trhovkyně, které šidily máslo, byly postaveny na pranýř a stály tu s hroudou másla na hlavě tak dlouho, až se máslo na slunci rozteklo. Podle toho "mít máslo na hlavě" znamenalo nepoctivost a veřejnou ostudu. Němci také říkají "Máš-li máslo na hlavě, nechoď na slunce."
      Na Tepelsku (kam patřily i Mariánské Lázně) bylo mnoho přísloví, podobných českým: Hlad je nejlepší kuchař, Sbal si svých sedm (!) švestek, Má za ušima, Není ryba ani rak, Jablko nepadá daleko od stromu, Byl v Římě a neviděl papeže, Rovný rovného si hledá, Vlk žere ovce počítané i nepočítané atd. Specifické a nejznámější přísloví na Tepelsku bylo "Drží to jak Babice". Označovalo, že něco drží tak trvale a pevně jako spolu svorně drží lidé v tepelské vsi Babice.
 

Co víme o mariánskolázeňském
staviteli jménem Karel Gut?

      Stavitel Karel GUT přišel do Mariánských Lázní a jeho první prací - ve funkci stavbyvedoucího – byl hotel ESPLANADE. Hotel vyprojektoval pro hoteliéra Josefa ZISCHKU slavný vídeňský architekt Arnold HEYMANN jako nejpřepychovější hotel v Mariánských Lázních. Byl postaven v roce 1911 pro nejbohatší lázeňské hosty a zvláště moderní interiér vyvolával ve své době závistivý obdiv. Karel GUT při stavbě získal cenné zkušenosti a mnohé z nich použil později při vlastních stavbách – při stavbě svého domu Villa Gut (dnes dům LINCOLN, čp. 280, na Hlavní třídě vedle knihovny), letiště aj.
      Do přepychového ESPLANADE přijížděla auta s boháči, maharadžové, indické princezny s pestrým doprovodem a jedním z prvních hostů byl americký vynálezce Tomáš Alva EDISON s rodinou (1911). V letech konjunktury za první republiky se dokonce uvažovalo o tom, že se v jeho sousedství postaví druhý, stejně přepychový hotel ESPLANADE II.
Sta      vitel GUT vyprojektoval a postavil velký hangár na letišti Skláře (1927), dům Winterling (Alexandria) u kolonády (1977 zbořeno), moderní obchodní dům BAŤA (1931) a již připomínaný vlastní dům VILLA GUT s vestavěnými skříněmi apod. Stavitel GUT byl mistrem železobetonových konstrukcí. Jeho manželka byla Češka, paní Marie, rozená Kvěchová, jejíž nevlastním otcem byl významný mariánskolázeňský hoteliér, Čech Ing. Miloš MEČÍŘ, majitel Palace Hotelu PRAHA.
-rš-
 

Kde lze vidět největší jelení paroží na světě a jak je velké?

      Největší paroží na světě můžeme vidět nikoliv na zámku Kynžvartě, ale na zámku Hluboká. Váží kolem čtrnácti kilogramů a šestadvacaterák s tímto nákladem na hlavě běhal po lesích ještě v roce 1937. Největší kuriozitou, kterou přitahuje znovu otevřený a upravený zámek Kynžvart, je muzeum kuriozit, kde si každý host najde vlastní zajímavost, která mu utkví ve vzpomínce.
-rš-
 

Záhada parkoviště proti spořitelně

      Na Hlavní třídě naproti spořitelně je malé parkoviště. Zde bývalo vždy volné prostranství, na jehož okraji vzadu stával domek ARCO. Proč tu nikdy nebyl postaven dům? Těžko říci. Snad přecejen existuje nějaké vysvětlení. Na prostranství stávala od roku 1843 kamenná boží muka. Až po první válce je odvezl starý pan Kuttner pryč k domu Asgard (vedle kina Slávie). Zde ležela mnoho let opřena o zeď. Dnes jsme je už nenašli – zmizela.
      Kronikář Felbinger zakreslil 8. června 1843 do své mariánskolázeňské kroniky čerstvě postavený kříž s dvěma stromky, a to právě v těchto místech, poblíž samoty Šenov. Staré Mariánské Lázně v té době ještě končily u dnešního hotelu BOHEMIA a k mlýnu (dnešní hotel Cristal) se chodila na procházku. Felbinger zapsal i německý nápis na kříži: "K poctě Boží nechal zřídit tento památník Josef Lehrl v Mariánských Lázních 1843". Josef Lehrl byl majitelem domu Slunce. Na tomto místě prý skončila sebevraždou jakási děvečka z nedalekého hostince Šenov. Proč však dal postavit na místě neštěstí pomník hoteliér Lehrl z Mariánských Lázní ?
      Nevíme. Jisté je jedno – zatímco okolní parcely byly postupně po roce 1870 zastavěny, na parcele, kde stála boží muka, se nestavělo, byla tu zahrada s ovocnými stromy a vzadu domek Arco. Ale plány zástavby tohoto místa existovaly, a to již před první válkou. Ke stavbě však stále nedocházelo.
      Když se Georg Eckert, provozovatel kočujícího biografu, rozhodl v roce 1910 usadit se v Mariánských Lázních a postavit tu stálé kino, věděl, že je to podnik riskantní. V roce 1910 měl Cheb s 30 tisíci obyvateli jediné kino, Plzeň s 80 tisíci obyvateli dvě kina. Mariánské Lázně měly 5 tisíc obyvatel. Eckert vsadil na návštěvy lázeňských hostů a vybral proto prostranství před domkem ARCO, přímo při hlavní silnici. Z neznámých důvodů nakonec od místa odstoupil a kino postavil na dnešním místě v Nerudově ulici. Snad byla parcela příliš drahá, snad něco jiného … ? A tak tu zůstalo prázdno.
      Kolem roku 1980 bylo rozhodnuto, že tu JEDNOTA postaví obchodní dům. Byl proto zbořen vzadu stojící domek Arco a občanstvo se těšilo na obchodní dům. Ale nestavělo se.
      Poslední podobný záměr oznámil po roce 1990 náš lokální politik Václav Bartůšek. Na tomto výhodném místě přímo na Hlavní třídě hodlal postavit velké obchodní centrum. Nakonec zakoupil parcely jinde. A tak stále zůstává jen parkoviště.
      Vraťme se k původní otázce: Jak spolu souvisela smrt nešťastnice a Lehrlova boží muka ? Opravdu nevíme. Přestože byl pomník už před desetiletími odstraněn, místo zůstává prázdné, jakoby postižené neznámým tajuplným prokletím. A to i za jiných generací, které nic nevědí ani o odstraněných božích mukách ani o zdejším neštěstí. Podivné … A tak čekejme na dalšího investora.
-rš-
 

Největší český koberec a koberce v Mariánských Lázních

      Jako náš největší koberec se uvádí ten, který byl utkán v roce 1927 ve Vratislavicích nad Nisou. Měl plochu 326 m² čtverečních a vážil 1 230 kilogramů. Byl vyroben na objednávku do hotelu WALDORF-ASTORIA v New Yorku. Protože byl dlouholetou senzací hotelu, po prošlapání neskončil na smetišti, ale ve sbírkách sběratelů, když byl rozstříhán na kousky. Byl takto prodán za cenu celkově vyšší, než za jakou byl koupen nový.
      Jaký byl největší koberec v Mariánských Lázních, nevíme, ale množství perských a jiných koberců tu bylo nevídané. Kvalitní pestrobarevné koberce patřily k luxusu hotelů, přijímajících královské, knížecí či hraběcí hosty. Péče o koberce byla velká. Na jaře i na podzim se koberce vynášely z hotelů a na volném prostranství se do nich mlátilo neúmorně plácačkami, praly se, sušily a ukládaly k přezimová-ní, aby se na jaře znovu rozložily na svá místa.
      Indická princezna z hotelu Esplanade si ve dvacátých letech v mariánskolázeňském kině nechala vystlat lóži nejdražšími koberci, které si dala do kina přivézt i odvézt.
 

Hromadný vrah na hájence Schober

      V lese nad hájenkou Valy na konci Smetanovy aleje, na rozcestí lesních cest na kótě 778 m n.m. stávala hájenka SCHOBER (dnes Stoh), která několik let po válce vyhořela. Náš příběh ze Schober hromadného vraha by byl hoden televizního horroru. Také se v televizi objevil – jako VI.díl seriálu "Třicet případů majora Zemana". Příběh nazvaný "Případ Bestie" byl ojedinělý případ v české kriminalistice. Scénář byl ovšem pozměněn, major Zeman byl ve skutečnosti inspektor Jan Znamenáček z Plzně. Dnes zbyly dva příběhy – jeden televizní, přístupný, ale přepracovaný, druhý skutečný, ale zamlžený a rádoby zapomenutý.
      Televizní verze předvádí majora Zemana, vyšetřujícího případ vyhořelé hájenky, kde bylo nalezeno ohořelé tělo. Podle soudního lékaře patřilo asi 6Oletému muži a spáleno bylo až po smrti. V té době utíkalo mnoho lidí na Západ a mohlo jít o podobný případ. O několik měsíců později objevily děti na jiném místě - v pískovně v Senci u Plzně – mrtvolu ženy asi 30leté. Při noční službě si prohlížel major Zeman kartotéku "U" se seznamem uprchlých lidí a zcela náhodně narazil na dvě jména - Balley, 61 let, a jeho dcera Renata, 30 let, tedy podobná stáří jako u dvou nalezených mrtvol. Balleyovi se z Plzně nedávno odstěhovali do Zruče u Sence. Utekli prý za hranice, ale kdo to dokáže? Zeman se vydal po této slabé stopě a měl štěstí – vzácná zubní korunka chrupu nalezené mrtvé ženy patřila Balleyové … Podle svědků zjistil, že se chystali prchnout na Západ s 12letou sestrou Dášou. Teta jim prý vyhledala převaděče a tak se za ní vydali. S ní došli k vile převaděče Pilčíka. Zatkli ho a objevili u něho také mladou Dášu, vězněnou v chlívku s bednou na ústech, aby nemohla křičet. Pilčík přiznal obě vraždy, ale při domovní prohlídce bylo nalezeno 12 kožichů a 8 velkých kufrů kradených věcí. Kolik lidí skutečně zabil se už nikdy nezjistí, prokázáno však bylo nejméně 8. Kuriosní bylo, že Pilčík byl přesvědčen, že o své nevině, protože prý vraždil "nepřátele režimu".
      Skutečný příběh měl řadu podobností, ale byl poměrně jiný. Popsal ho kriminální inspektor J.Šperl. Vrah se nejmenoval Pilčík, ale Petlan. Bydlel v Plzni na Petrohradě a živnostničil. Za války šmelinařil, měl 40 let, drobné postavy, nenápadný, zbožný a tichý člověk. Při akci vysídlení kapitalistů z Plzně 1948 byl vystěhován do Sence. - Šperl vzpomínal, jak jedné noci hořela hájenka Schober a na spáleništi bylo nalezeno tělo ohořelé ženy. A u ní zlatý přívěsek tvaru miniaturní fotokamery. To umožnilo zjistit majitelku - Alici Balleyovou z Plzně, dceru Balleye, majitele fotoateliéru. V té době inspektor Znamenáček byl již na stopě vraha Petlana a nalezl v jeho vile řadu kožichů. Nakonec byla objevena v pískovně i mrtvola otce Alice, Balleye. Petlan doznal, že jezdil s prchajícími do Mariánských Lázní a odtud je odváděl vzhůru do lesa, domněle k hranici, k prázdné hájence Schober. Zde je zabil a s jejich kufry se vracel zpět. Petlan přiznal i vraždu Balleyové. Byl konfrontován přímo na hájence. Avšak v noci se ve vězení v Plzni oběsil na dvou kapesnících. Jeho případ musel být uložen ad akta.
      Zlatá minikamera byla skladována na tehdejším okresním velitelství SNB v Mariánských Lázních a po zrušení okresu 1960 předána do Chebu. K překvapení byla 10. června 1983 vyvěšena policejní vyhláška SNB o výzvě, aby se přihlásil do 6 měsíců majitel přívěsku. Po lhůtě bude prý postupováno dle § 80 trestního řádu (?). Balleyová byla ovšem už 33 let po smrti.
      V roce 2000 běžel v televizi znovu seriál majora Zemana, doprovázený odhalením skutečných příběhů. Kupodivu u "Případu Bestie" nebyla pravda zveřejněna; objevily se nové lži. Jediné vysvětlení - snad aby odhalení nepoškodilo pověst Mariánských Lázní. Kausa "PETLAN" zůstala uložena v archivu a ani počet zavražděných není tedy uzavřen.
      Nejpověstnějším vrahem novější doby byl jakýsi H. H. Holmes, kterému se přičítá na 150 vražd mladých žen. V historii nejhrůznější je asi případ maďarské hraběnky Erzsébet Báthoryové (žila 1560-1614). Soudní proces s ní začal 2. ledna 1611, a jeden svědek svědčil, že četl seznam obětí, psaný její vlastní rukou, který obsahoval 610 jmen zavražděných mladých dívek z okolí zámku v Čachticích.

Podle vyprávění krim. insp. Jana Šperla ( -rš- "Hájenka Schober alias Stoh" – Kulturní přehled Mariánské Lázně č.1/1994)



Kdy se u nás uskutečnil poslední souboj?

      Minulost zaznamenává souboje na život a na smrt. Pokud je známo, v Mariánských Lázních se nikdy žádný souboj neodehrál. V Čechách byl poslední oficiální souboj v květnu 1876. K souboji došlo v Praze mezi princem Vilémem Auerspergem a hrabětem Kolovratem v zahradě Clam-Gallasa v Košířích. První dvě rány oběma soupeřům nevyšly. Potřetí mířil hrabě Kolovrat dobře a princ druhý den ráně podlehl. Příčinou souboje byl zájem o jednu krásnou šlechtičnu a z toho vycházející vzájemné urážky. Souboj byl těžkým porušením zákona, přesto byl hrabě Kolovrat nakonec omilostněn...
 

Který rybník na Mariánskolázeňsku je nejznámější?

      Nejznámější rybník je nepochybně REGENT, přestože není ani největší ani nejstarší – tyto priority patří Podhornímu rybníku (dnes nádrž užitkové vody pro Mariánské Lázně, propojená potrubím s Nim-rodskou přehradou, odkud tekou vody do úpravny vody nad LUNAPARKEM).
Nacionále REGENTU. Otevřen: 9.ledna 1479, zakladatelé: tepelský opat Zikmund a chodovoplánští páni Christoph a Heinrich Landvistové z Rebersreutu, místo: parcela kat. č.754 katastrální obce Dolní Kramolín (dnes část Chodové Plané), 522 m n.m., rozloha 52 hektarů, rozloha povodí Regentu 1835 hektarů, hráz 310 m dlouhá a 5,6 m vysoká (u paty 31,3 m), objem vody: 550 000 m3 za normálního stavu, 575 000 m3 za povodňového stavu, průměrná hloubka 110 cm, maximální hloubka 320 cm (před výpustí), střední přítok vody 5340 litrů za minutu (při tomto přítoku se napouští rybník 72 dnů), minimální průtok rybníkem je 0 až 360 litrů/min, střední 6480 litrů/min, maximální 1320000 litrů/min. Doba vypouštění rybníka je 3 dny, výlov každoroční, bohatě navštěvovaný domácími i hosty.
      Největší rybník v Čechách je Rožmberský, rozloha 771 hektarů (tj. 15 Regentů), hráz 2600 m dlouhá. Protéká jím řeka Lužnice. Rybník z roku 1584 je dílem slavného českého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan. To náš "malý" REGENT je starší o 105 let !!!!
–Hamelika č.1/1979 "500 let Regentu", rš-
 

Nosítka, fiakry a drožky

      Starým prostředkem přepravy osob byla nosítka. Roku 1712 v Praze měl na ně monopol měšťan Fachner. Vlastnil 26 uzavřených nosítek, které nosili livrejovaní nosiči. Stanoviště bylo na Staroměstském náměstí. V březnu 1789 měl v Praze první povolení na přepravu kočárem Weithofer a do konce roku bylo již 34 fiakrů (kočárů, název podle pařížského kostela sv.Fiakria, kde měly kočáry stanoviště).
      V roce 1825 měla Praha 134 fiakrů a po otevření nádraží v Praze (1845) měly fiakry nový úkol – sloužily k přepravě z nádraží k domům. Vedle fiakrů jezdily menší kočáry – dvousedadlové drožky, které byly oblíbené. V roce 1906 se objevily v Praze první autotaxíky a v roce 1919 jich bylo už čtyřicet. Rychle vytlačovaly fiakry – v roce 1935 bylo 1200 taxíků. Druhá světová válka a poválečný vývoj u nás zabrzdily rozvoj taxikaření. Ještě v roce 1962 bylo v Praze jen 324 taxíků.
      Podobně to bylo v Mariánských Lázních. Na staré rytině spatřujeme nosítka v lázních s dvěma nosiči, po otevření nádraží (1872) se objevují fiakry a drožky. Konkurenční boj sváděly zprvu s hotelový-mi omnibusy (též taženými koňmi), od roku 1902 s tramvají a po roce 1918 s taxíky. Konec řemesla fiakristů a drožkařů oddálila dočasně druhá světová válka s nedostatkem benzinu, ale nakonec přišel po druhé světové válce. Nostalgický návrat fiakrů přišel po roce 1990.
 

Pověst o původu Koňské kyselky

      Koňská kyselka, chutný nápoj, dodnes vytékající ze starého pařezu nad Chotěnovem, dostal jméno podle staré pověsti. Vypráví se, že třicetileté války (1618-1648) se mělo utopit ve zdejším bažinatém údolí vojenské koňské spřežení – zřejmě při pokusu přejet nahoru na Tepelskou vrchovinu. - Zajímavé ovšem je, že stejná pověst se vyprávěla v Klimentově o dnešních Vlčích pramenech. Tyto kyselky vyvěrají na zcela jiném místě - za chebskou železniční tratí u Rašeliništního potoka, který se nedaleko odtud vlévá do Kosího potoka. Zdejší bažiny také potvrzují možnost potopení povozu i koně.
      Kousek odtud je údolí Medvědího pramene, kde až do 70. let vyvěral sporadicky Medvědí pramen. Místní prameny svými názvy připomínají zvířata, která zde kdysi skutečně žila. Pomístní jméno tohoto kdysi liduprázdného odlehlého koutu lesa bylo "Medvědí doupata".
 

Jak staré jsou zprávy o zatmění Slunce a Měsíce?

      Nejstarší zachycené zatmění Měsíce je z roku 1361 před Kristem, zatmění Slunce z roku 2136 před Kristem. Nejdelší možné zatmění Slunce je 7:31 minut a může být spatřeno pouze na rovníku. Nejdelší pozorované zatmění Slunce bylo 20. června 1955 na Filipínách, trvalo 7:08 minut. Prstencové zatmění může trvat až 12:24 minut. Nejdelší možné délka zatmění Měsíce je 104 minuty.
      Taková událost nastala v Mariánských Lázních uprostřed sezóny 1851. Mariánskolázeňský kronikář FELBINGER o tom psal: " 28. července 1851 – jak se oznamovalo v kalendáři - nastalo zatmění Slunce přesně ve 3 hodiny a 10 minut odpoledne. Zde v lázních se na kúře nacházejícím hostům z Ruska, Pruska, Saska, Bavorska i tuzemska se toto zatmění slunce zjevilo zcela v důsledku příznivého počasí. Také další den byl jasný, krásný a horký a až později mnoho pršelo." Zápis je psán duběnkovým inkoustem, pevným písmem a to měl starý Felbinger už 83 let.
-rš-
 

Jak daleko doskočí blecha?

      Podle měření v Kalifornii v roce 1910 byl největší zjištěný bleší skok – 330 milimetrů. Do výšky skočila bleška 197 milimetrů, tj. do výšky 130 krát vyšší, než je sama. (Podle toho by muž vysoký 180 cm musel skočit do výšky 234 metrů, do dálky 391 metrů.)
Agavecom
 

Kolikátá byla v Čechách mariánskolázeňská tramvaj?

      První, dosud koňská tramvaj, vyjela ve Vídni 1865, v Budapešti 1866, v Brně pak 1869, v Praze 1875. Parní tramvaje jezdily v letech 1879-1900. První elektrická tramvaj s kladkovým sběračem elektřiny vyjela v Praze 18.7.1891 na trati 800 metrů dlouhé. Stroj i trať byly dílem ing. Františka Křižíka. Roku 1896 jezdilo již 23 Křižíkových tramvají. Avšak do roku 1905 jezdila v Praze stále ještě jako kuriosita koňská tramvaj: Naposledy vyjela 12. května 1905 z Křínovnického na Malostranské náměstí.
      Novinka měl rychlé uplatnění. V roce 1900 jezdily elektrické tramvaje kromě Prahy a Brna především v severních Čechách - v Teplicích-Šanově, v Liberci, v Ústí nad Labem, v Jablonci nad Nisou, ale také v Plzni (od 1899) a na Moravě v Olomouci.
      V Mariánských Lázních vyjela první tramvaj 12. května 1902. Dodavatelem byla budapešťská vagónka GANZ. Trať vedla od nádraží k dn. hotelu Excelsior, byla jednokolejná s výhybkou na Šenově, 2, 2 km dlouhá, na úzkém rozchodu 1 metr, měla čtyři motorové a dva otevřené vlečné vozy. Vozovna byla u městské elektrárny (dnes fa Vytápění).
      Mariánskolázeňská tramvaj byla sedmou tramvajovou drahou v Čechách a druhou v západních Čechách (po Plzni, kde jezdila od roku 1899 Křižíkova tramvaj na trati Bory-Lochotín). Prožila zajímavou historii do 27. dubna 1952, kdy vyjela naposledy a byla nahrazena dnešními trolejbusy.
      Podrobně a zajímavě popisují historii a technický vývoj mariánskolázeňské tramvaje stránky na INTERNETU, heslo MARIANET (Městský dopravní podnik Mariánské Lázně ).
 

Co je chronogram?

      Chronogram je nápis, v němž jsou zvlášť vyznačená písmena (římskými velkými písmeny), která se mohou číst jako římské číslice a jejich součet skrývá letopočet postavení památky. Chronogramy se objevují na různých pomnících, sochách, budovách.
      Nejbližší a velice zajímavý chronogram čteme na pomníku sv.Jana Nepomuckého nedaleko mlékárny, v dnešním areálu zahrádkářů. Kdysi tudy kolem sochy vedla hlavní cesta z Úšovic do Hamrnického zámečku a Drmoulu. Latinský nápis uvádí "Sancte Joanne Nepomucene regni nostri patrone dirige vias et gressus nostros." Česky "Svatý Jane Nepomucký, patrone našeho království, veď naše cesty a kroky."
      Jako chronogram ho čteme: "SanCte / Joanne NepoMVCene regnI / nostrI patrone / DirIge VIas / et gressVs / nostros." a vybraná velká písmena římských číslic jsou M-D-CC-VV-V- IIIII, tj. 1720.
      Jan Nepomucký byl svatořečen papežem Benediktem XIII. 17. března 1729, takže zdejší socha byla postavena devět let před vlastním svatořečením!
 

500 let Dlouhé stoky na Kladské

      DLOUHÁ STOKA (Flossgraben) vytéká z rybníka na Kladské, využívá vody říčky Rody (dn.Pramenský potok), probíhá Slavkovským lesem a vede až do někdejších hornických měst Krásna a Horního Slavkova. Tento umělý kanál byl budován v letech 1530-1536. Trasu dva metry širokého příkopu vyměřil slavkovský měřič ROSSMEISEL s cílem přivést do hornických měst dostatek vody potřebné k zpracování těžených rud, později též pro přepravu dřeva po vodě pro hornické práce i pro pražení a tavbu cínových rud. Kanál byl dlouhý 24 km. Začátek díla je v 800 m n.m., město Krásno je 695 m n.m., Horní Slavkov 587 m n.m. a výškový rozdíl Dlouhé Stoky činí pouhých 83 cm na 100 metrů. Toto podivuhodné dílo vešlo i do zdejších pověstí. Rossmeisel prý použil k trase stezku, kudy chodíval bílý jelen. Kromě toho mohl Rossmeisel navázat již na starší menší kanál, který uvádí listina z roku 1408. Na svou dobu jde o dílo, které nemá ve střední Evropě obdoby rozsahem a způsobem provedení. Již roku 1533 vydává zdejší feudál Jan Pluh z Rabštejna první psaný řád Dlouhé Stoky. Takových řádů bylo mnoho. Už roku 1601 měla Dlouhá stoka 35 mostů a 13 stavidel na rozvod vody do jednotlivých náhonů. Až do roku 1945 spravovala chod Dlouhé stoky společnost uživatelů, která o ni pečovala a prováděla opravy. Za pár desítek let dosáhne Dlouhá stoka 500 let existence.
      Letošním jubilantem je KLADSKÝ RYBNÍK. Byl založen právě před 500 lety – roku 1501 Janem Pluhem z Rabštejna. Když Pluh převzal panství, rozhodl se vybudovat rybník jako rezervoár pro starší již upomínaný vodní kanál z 15.století. To byl předchůdce Dlouhé Stoky. Rybník sloužil od roku 1536 také Dlouhé Stoce a roku 1563 díky královské dotaci byla jeho hráz rybníka zvýšena, aby byla posílena Dlouhá Stoka a také k plavení dřeva. Měření z roku 1617 uvádějí délku hráze 473 m a šířku 25 m. Zaké dnešní Mýtský rybník sloužil Dlouhé stoce. Byl budován roku 1554. Říkalo se mu Nový či Malý Bečovský.
-HAMELIKA č. 11/1973 z 4.června 1973-
 

Který obraz je největší?

      V Mariánských Lázních je nejznámější a největší obraz naší kolonády se slavnými hosty, dílo vídeňského malíře Duschka před 1. světovou válkou. Obraz býval zakryt v zotavovně ROH Zápotocký (hotel Bohemia) a Antonín Zápotocký byl prý překvapen, proč je obraz skryt odborářům, aby ho neviděli. Od těch dob visel v zotavovně. Odtud byl asi před deseti lety přemístěn do jídelny hotelu MONTY.
      Mnoho sporů vzniklo kolem zde vyobrazených postav, v jejichž středu je anglický král Eduard VII. a jeho tajemník Ponsonby. Podle známých tváří je patrné, že obraz nezachycuje konkrétní lázeňskou sezónu s hosty, ale jsou tu zobrazeni slavní hosté z různých období, kteří se ani nemohli setkat.
      Velký ultramoderní mozaikový obraz býval na zdi staré tzv. Jitřní kolonády, která byla prodloužením dnešní kolonády a byla 1974 stržena. A s ní byl rozbit i tento obraz. Zůstal na pohlednicích.
      Největší obraz na světě je mozaika posvátné hory Pektusan v Muzeu korejské revoluce. Má 900 m² a je symbolickým zobrazením "Vítězství korejského lidu ve válce nad imperialisty". Za největší malířské plátno v Čechách je považována "Porážka Sasíků pod Hrubou Skálou". Obraz má 10x8 metrů a podle předlohy Mikoláše Alše ho malovali nejmenovaní malíři. Byl určen pro Národopisnou výstavu v Praze roku 1895. Nyní je uložen v Muzeu Českého ráje, v turnovské galérii.
 

Kdy byla prvně pozorována
v Mariánských Lázních Halleyova kometa?

      Bylo to v roce 1835. A máme štěstí, že zprávu o této kometě zachytil mariánskolázeňský kronikář Johann Felbinger: "11. října 1835 byla viděna zde v Mariánských Lázních mnoha lidmi na obloze směrem k severu takzvaná Halleyova kometa s jedním chvostem nepříliš velkým. Tato kometa je viditelná podle astronomických pozorování každých 75 let. V roce 1835 byla tato kometa vidět jen několikrát, neboť pro zataženou oblohu nemohla být už více pozorována až se zcela ztratila."
      Halleyova kometa byla poprvé široce sledována právě v letech 1834-35. Kometa, která se vrací v pravidelném intervalu 76 let k Zemi, byla pak znovu pozorována v letech 1910-11 a inspirovala spisovatele H.G. Wellse ke knize "Za dnů komety". Potřetí se objevila na obloze v roce 1986 a potvrdila naší generaci svou podivuhodnost.
-rš-
 

Kdo byli "černoši z Čech"?

      V okolí Mariánských Lázní existovalo sklářství na Kynžvartsku v obcích Grafengrün (Háje), Lohhäuser a Amonsgrün (Úbočí). Ve staré kronice obce Lohhäuser, která ležela na hranici s Bavor-skem, se popisují podrobně práce sklářů u pecí ve dvanáctihodinových šichtách, výroba skleněných perel, knoflíků, prstenů a náramků. Popisuje se například i přesný způsob, jak místní hospodský obstarával pivo a tabák pro skláře jak vybíral peníze za pivo od jednotlivých sklářů při výplatě podle zářezů na jejich dřevěných tyčkách …
      Sklářským dělníkům se kdysi říkalo čeští "černoši". Skláři totiž nasávali při postříbřování baněk do skleněných ozdob stříbro ústy. To jim vnikalo do těla, sráželo se v pórech, kde se jim okysličovalo a barvilo pleť černě. To se však asi netýkalo zdejších sklářů, kde byla jiná technologie.
 

Vzácné tisíciletí od mučednické smrti

      23. dubna 997 nalezl v Prusku ve svých 41 letech mučednickou smrt svatý Vojtěch. Pocházel z rodu Slavníkovců a byl druhým pražským biskupem (982-994). Nejen Čechy, ale také jiné země jako Polsko, Německo, Maďarsko, Slovensko vzpomenuly před 4 lety sv.Vojtěcha.
      K místům, kde Vojtěch podle prastaré tradice působil, patří i Tepelsko. Nedaleko kláštera bývala vesnice "Svatý Vojtěch" (Skt.Adalbert). Zde vytékal zázračný pramen, z něhož prý světec pil a kde se zdržoval nějaký čas na zpáteční cestě z Říma do Prahy. I bez písemného dokladu o Vojtěchově pobytu, respektujeme tento fakt, neboť uctívání jeho památky zde bylo po staletí nesmírně silné a nešlo o žádnou dodatečnou církevní konstrukci. Dvě stě let před založením kláštera Teplá zde ovlivnil sv.Vojtěch svým přesvědčením místní obyvatele tak výrazně, že nebyl nikdy zapomenut.
      Vojtěšský pramen není minerální voda. Jeho zázračné, léčivé účinky byly odvíjeny od toho, že z něho pil veliký světec. Toto místo zde původně označoval kříž, později socha sv.Vojtěcha. Ale už v roce 1586 tu stál poutní kostel sv.Vojtěcha a od roku 1722 okolo kostela sochy čtyř českých světců - sv. Václava, sv.Jana Nepomuckého, sv.Prokopa a sv.Víta. Sem mířila každoročně procesí zbožných poutníků z okolí; poslední v letech 1946-1947 za vedení pana převora H.J.Tyla.
      Bohužel v 50. letech sloužila ves Svatý Vojtěch jako střelnice pro minometná vojska. Roku 1959 byly minomety rozstříleny všechny domy i kostel, aniž byl proveden – podle platných vyhlášek – řádný stavebně historický průzkum. Vojtěšská tradice z doby původního českého osídlení, která přežila staletí válek, přechodů vojsk, epidemií, germanizace kraje, byla za českého znovuosídlení v 50.letech tichou cestou likvidována. Ale svatý Vojtěch se vrací … V neděli 26. května 1997 byla pietně vystavena v mariánskolázeňském kostele lebka Vojtěcha-mučedníka na své cestě po české zemi. Zde a po tisíci letech.
-rš-
 

Co je to narcismus?

      Narcismus označuje chorobnou zamilovanost do vlastního těla. Název pochází od řecké bájné postavy, mladíka Narcise. Ten odmítl lásku nymfy Echo a za to byl potrestán tím, že se zamiloval do vlastního obrazu ve vodě. Zničen touto láskou proměnil se později v květinu nazvanou Narcis. Přeneseně pojem označuje i marnivost, sebelásku a sobeckost.
      V Mariánských Lázních vedlo toto mezinárodní slovo po roce 1990 nájemkyni domu čp.116 (původní pension Hubertusburg přímo naproti Bellevue) k užití pro název hotelu – NARCIS. Vznikl však nečekaný problém. Němečtí hosté ve výslovnosti slova slyšeli urážlivé "Nácis" ( Nazi = nacista; plurál Nazis =nacisté) a děsili se takové provokace. Uklidnilo je obvykle až vysvětlení napsáním názvu. Novému majiteli nezbylo než hotel přejmenovat na HOTEL REGENT.
      Dům HUBERTUSBURG (Úšovice čp. 116) patřil v roce 1945 německé majitelce jménem Amália Höranderová. Po roce 1945 přejmenován na dům JARMILA. Později sloužil jako zotavovna ROH s názvem VÍT NEJEDLÝ, ale například 1975 se mylně uvádělo jméno "Zdeněk Nejedlý".
-rš-
 

Osvobození Plzně v květnu 1945

      Zatímco Mariánské Lázně nezažily při příchodu americké armády 6. května 1945 žádný vojenský střet ani žádnou účast Čechů při boji s německým vojskem, krajské město Plzeň bojovalo a připomeňme si konec války vzpomínkou pamětníka:
      "Dne 5. května 1945 v 7 hodin ráno v Plzni železničáři odzbrojovali náhodně procházející i rozhlížející se německé vojáky. Objevovaly se první československé prapory, tu a tam bylo slyšet střelbu, ale nevědělo se odkud. Německý velitel Plzně stáhl vojáky do kasáren. Byla k němu vyslána československou delegace. První delegaci odmítl a přijal až druhou s československými důstojníky v uniformách. Nikdo z obou stran nevěděl, co a jak dál. Vypadalo to na zdržovací manévry do doby, než se ukáže převaha jedné či druhé strany. - Došlo však k tomu, že byla uzavřena dohoda o příměří na neděli 6.května 1945 do 12 hodin. Spojení mezi jednotlivými německými jednotkami bylo radiové, telefonické – protiletadlové dělostřelectvo, gestapo, esesáci. V noci z 5. na 6.května byly rozestavěny po Plzni německé vojenské hlídky a obsadily strategické body. Jedním z nich byla i věž kostela, kde byl kulomet a družstvo německých vojáků na náměstí. Němci dostali rozkaz připravit se určený pevný termín a v neděli 6. května 1945 v 10 hodin dopoledne zahájit palbu.
      Mezitím se v noci se sjížděli různí povstalci jako 250 mužů protipožární služby, několik set lidí z tzv. luftschutzu, a spojili se pod velení československých důstojníků (30 mužů, ale jen pět pušek a něco málo zbraní). Byla tu i česká protektorátní policie, která se přidávala. Hned na začátku docházelo mezi ní k čistkám a někteří strážníci, známí jako přisluhovači Němců, byli zatčeni.
      V 8 hodin ráno 6.května dorazil na plzeňské náměstí americký jeep. Byl v něm americký nadporučík, řidič a voják, houf lidí se shromáždil kolem, našel se tlumočník a vysvětloval, kde je směr Holoubkov. V půl desáté přijely americké tanky v počtu asi deset, a za nimi za 20 minut přijelo dalších asi 60 amerických tanků. Vojáci zůstávali v pohotovosti, měli síťky na zaprášených přilbách, všichni zarostlí, zaprášení. Lidé začali lézt na tanky, dávali jim květiny a během 15 minut bylo náměstí plné lidstva.
      Odbila desátá a v té chvíli začala střelba z věže. Lidé se rozprchli na všechny strany. Příklopy tanků se ihned zavřely a rozjely se pryč z náměstí. Zůstalo ne více než pět až deset tanků a z toho čtyři se rozjely směrem k vchodu do kostela. Z tanku vyskákalo několik automatčíků a vběhlo do kostela a vzhůru na věž. Zde prý padli dva Američané. Když se vraceli zpět, vycházeli před nimi Němci s rukama vzhůru. Ale vycházeli i z jiných domů, jako byla lékárna (později kino).
      Německá kasárna měla ihned složit zbraně. Gestapo mělo služebnu na břehu Radbúzy. Zde chtěli gestapáci spálit a zlikvidovat dokumenty a odtud se přesunout na krajské vojenské velitelství. Ve služebně bylo shromážděno na 60 esesáků. Byli převlečeni do vojenských uniforem v domnění, že se stanou americkými zajatci. Čeští revolucionáři se vrhli sem. Hrstka 30 ozbrojených mužů protipožární roty, která v 10 hodin večer dorazila do Plzně, došla k radnici, kde už byl v činnosti Revoluční národní výbor a velitel hlásil Mattasovi příchod roty. Bylo to polní hlášení zakončené obecným pozdravem Hurráá! Byl dán rozkaz vyslat rotu ihned k mostu přes Radbúzu a zabránit gestapákům v ústupu na vojenské velitelství. Cílem bylo obklíčit gestapo. Strážmistr Bohumil Němeček jako velitel vyrazil sem s rotou a když se chtěl dostat k mostu stranou, ozval se kulomet. Střelba pokračovala a začaly malé přestřelky. Od muzea se pokoušela zase česká plzeňská policie dostat se k Radbúze, ale nebylo to možné, protože němečtí střelci byli i na střechách.
      Asi jednu hodinu to trvalo – zbytek dopoledne - a situace se zdála být bezvýchodná. Nedalo se tudy prorazit. Revoluční národní výbor byl o tom informován a ihned se spojil s americkými důstojníky, kteří vyslalo ke vchodu ke gestapu pět amerických tanků. Opět vyskočili automatčíci, bylo slyšet výbuchy granátů. Gestapáci viděli bezvýchodnost situace, přestali bojovat a vzdávali se. Gestapáci byli nakonec vyhnáni ven ze služebny a bylo mezi nimi vidět zraněné. Američtí vojáci vedeni seržantem odvedli pak tuto skupinu německých zajatců odtud přímo do věznice. Rychle se shromažďovali lidé a v počtu asi 1000 až 2000 osob volali "Soudce lynč!" ...
Ze vzpomínky mariánskolázeňského pamětníka-člena protipožární roty, který prožil revoluci 1945 v Plzni.
 

Odkdy se objevují u nás brambory a odkud pocházejí?

      Brambory pocházejí z jihoamerických Kordiller a do Evropy je přivezli Španělé po objevení Ameriky. U nás začali pěstovat brambory irští františkáni, kteří byli z Irska vypuzeni v roce 1631 a usadili se v Praze ve zničeném klášteře benediktinů na rohu dnešní Hybernské ulice. Říkalo se jim Hyberňáci. Pěstovali je v klášterní zahradě. Zprvu byly pouze pochoutkou pro bohaté. Ve velkém se začaly pěstovat až za císaře Josefa II., kdy se staly jídlem chudých a znamenaly konec hladomorů.
 

Úspěšný mariánskolázeňský lékař Heidler povýšen na šlechtice

      Do čtveřice uznávaných zakladatelů Mariánských Lázní patří Nehr, Reitenberger, Skalník a také Heidler. Osobnost Heidlera je české populaci nejméně známa, třebaže jeho přínos pro "rozjezd" Mariánských Lázní k metě světových lázní byl nepopiratelný.
      Karl Josef HEIDLER se narodil 26.ledna 1792 ve Falknově (Sokolov), vystudoval gymnázium v Ostrově, pak premonstrátské lyceum v Plzni, kde byl jeho synovec Ludolf HEIDLER profesorem. Vystudoval medicínu na univerzitě v Praze a 14. dubna 1818 byl promován. Bylo přirozené, když mu tepelský opat Reitenberger nabídl místo zemského lékaře pramenů v Mariánských Lázních. Znal ho z plzeňského lycea a nemýlil se, co se týká jeho píle a houževnatosti. 40 let lázeňské praxe v Mariánských Lázních to potvrdilo. Med.Dr. Heidler sepsal na 30 odborných knih o Mariánských Lázních. V lázních se poznal s J.W.Goethem a až do jeho smrti s ním zůstal v písemném styku. Goethe se také účastnil křtu jeho syna Michaela Karla (pokřtěného na Michaela podle kmotra ruského velkoknížete Michaela, který právě dlel v Mariánských Lázních). Goethe jako protestant nemohl být jeho kmotrem, třebaže by si to přál.
      Z Heidlerovy kariéry: 1829 jmenován rakouským císařským radou, 1832 lékařským radou vévodství Saska-Meinigen, 1835 ruský car Mikuláš I. mu uděluje Řád svatého Stanislava, 1836 král Otto Řecký mu uděluje vyznamenání, pruský král Fridrich-Vilém III. mu uděluje řád Červeného orla III.třídy, 1837 je jmenován saským dvorním radou. Postupně byl jmenován čestným členem různých vědeckých spolků v Berlíně, v Bonnu, Vratislavi, Bruselu, Drážďanech, Halle, v Jeně, Krakově, Lipsku, Londýně, Moskvě, Paříži, Stockholmu a ve Vídni. Dne 12. února 1858 ho rakouský císař František Josef I. povyšuje do šlechtického stavu s predikátem "Edler von Heilborn" s erbem, na němž je kromě čtyř hvězd v dolní polovině kopule Křížového pramene s dvojitým křížem. V témže roce 1858 byl postaven v lázeňském parku Heidlerův obelisk vděčnými Poláky za jeho léčebnou péči (dosud stojí).
      Roku 1862 založil HEIDLER ve Falknově menší nemocnici za 1400 zlatých. Heidlerova pamětní deska byla roku 1910 umístěna do právě postavené okresní nemocnice ve Falknově jako vzpomínka na jím založenou nemocnici. Na jeho počest rodný Falknov nazval jednu ulici "Heidlergasse". Med.Dr. Karl Josef Heidler von Heilborn zemřel 13. května 1866 v Praze a jeho ostatky převezeny na hřbitov do Mariánských Lázní. Jeho syn lékař Michael Karl Heidler (*16.8.1822 M.Lázně, + 16.1. 1892 Praha-Vinohrady) byl majitelem panství Staré Sedliště a čestným občanem Tachova. Také jeho syn Med.Dr. Karl HEIDLER (* 28.12.1846, + 8.1.1907 Staré Sedliště) byl ve funkci lékaře pramenů (Brunnenarzt) a majitelem panství Staré Sedliště. Jeho syn MUDr. Arthur Karl HEIDLER, pravnuk našeho Heidlera (*30.11.1876 M.Lázně, +1.5.1939 M.Lázně), působil v Mariánských Lázních. Rod Heidlerů pečlivě vede rozsáhlý rodokmen a uchovává památku na své slavné předky – mariánskolázeňské lékaře.
-rš-
 

Proč se Německu říkalo "Třetí říše"?

      "Třetí říší" nazývali němečtí nacisté symbolicky svůj stát – Velkoněmeckou říši - v letech 1934-1945. Název se objevil již při nástupu hitlerovského režimu v Německu. "První říše" byla Svatá říše římská národa německého, která zanikla počátkem 19. století a "Druhá říše" bylo německé císařství v letech 1871-1918 (Vilém I. 1871-1888, Fridrich III. 1888, Vilém II. 1888-1918).
      Mariánskolázeňští byli po připojení Sudet velice hrdi na svou příslušnost k "Třetí říši" – tj. třetímu pokusu německého sjednocení Evropy. Když však pokus neslavně skončil, uznali, že byli postiženi dvakrát více než "říšští Němci". Dobrovolně se přidali k válkychtivé "Třetí říši" a ta je využila jako "Kanonenfutter" na frontách Evropy. A za druhé - na prohranou válku doplatili i ztrátou domovů.
-rš-
 

Na jakou vzdálenost dostřelily starověké luky?

      Vzácné nálezy malých šipek na rozpadajících se ruinách v našem okolí vedou k otázce, z jaké vzdálenosti asi šípy letěly. Luk, tato starověká a středověká lovecká i bojová zbraň, metá šípy silou lučiště, které bylo ze dřeva, z rohoviny či z kovu. Tětiva se vyráběla z rostlinných nebo živočišných vláken. Dostřel těchto starých zbraní byl zhruba 200 metrů.
      Poprvé bylo poprvé použito palných zbraní ve "Stoleté válce" mezi Anglií a Francií v letech 1338-1453. Poprvé jich použili Angličané v bitvě u Kreščaku v roce 1346. Děla se používala při obléhání pevností. Děla zprvu nepůsobila velké škody, většinou jen plašila koně a působila zmatek v řadách nepřítele.
Agavecom
 

Kde žijí nejmenší a největší lidé?

      Nejmenší lidé na světě jsou středoafričtí Pygmejové, trpaslíci Bambuti, u nichž byl nejmenší zdravý člověk - žena 118 cm vysoká. Průměrná výška u tohoto kmene byla u mužů 144 cm, u žen 133 cm.
      Největší lidé žijí rovněž v Africe. Jsou to východoafričtí Šilukové o průměrné výšce 180 cm. Skotové a Patagonci mají výškový průměr mužů i žen 175 centimetrů.
      Z minulosti prosakovaly vždy zvěsti o ohromných individuích. Bohuslav BALBÍN se zmiňuje ve své vlastivědě (1679) o nálezech koster neuvěřitelně velkých mužů. Psal o tom: "V oseckém klášteře pod hradem Rýzmburkem se ukazují zavěšené kosti a jiné pozoruhodnosti, totiž obří žebra a kyčelní pozůstatky (obra). Před několika lety se v břevnovském klášteře u Prahy objevila dutina – hledali tu volnou půdu pro nějakou stavbu – a v dutině ležela kostra obra délky čtyř lidských těl. Dva naši otcové z pražské koleje viděli ty kosti a přišli na to, že to není z kamene, ale skutečně lidské kosti, lebka, články a žebra. Neodvážil bych se nedůvěřovat tomu tvrzení. Hájek též vypráví, že jedno tělo obra bylo nalezeno na Tetíně roku 785." Délka čtyř lidských těl může činit při vší skromnosti neuvěřitelných 5 metrů!?
 

Kolik vážil nejtěžší a měřil nejvyšší člověk na světě?

      Za nejtěžšího pacienta v Mariánských Lázních je stále považován Egypťan El Gamal Bey, který přijížděl do Mariánských Lázní v dobách návštěv Eduarda VII. Pohyboval se po městě jen pomocí opěradel věžičkové konstrukce. Při lázeňské kúře sice ztratil 50 až 60 kg, ale v příští sezóně měl opět původní váhu. Roku 1970 se léčil ve Výzkumném ústavu balneologickém pan Žemlička se 235 kg.
      Za nejtěžšího člověka vůbec se považuje Američan jménem Hughes, který ve 32 letech vážil 485 kilogramů. Záznamy neuvádí, jak a zda chodil. Naopak nejlehčím člověkem na světě byla prý mexická trpasličí žena Zaratová. Ve svých 18 letech vážila pouhých 21 kilogramů. Statistiky uvádějí, že nejvyšším člověkem, který kdy žil, byl Američan Robert N. Zemřel v roce 1940 a měřil 274 cm.
 

Kdo a kdy založil organizaci Červený kříž?

      Za druhé světové války Mariánské Lázně se v obavách o osud města vícekrát odvolávaly na ochranu lazaretního města se znakem Červeného kříže. A jistě si oddechly, když bylo město obsazeno 6. května 1945 bez boje americkou armádou.
      Se vznikem Červeného kříže je spjato jméno švýcarského kupce jménem Jean Henri Dunant. Dal podnět k založení mezinárodní organizace, která by pomáhala lidem v neštěstí. Hodně cestoval po Evropě a viděl umírat bez pomoci mnoho lidí. V roce 1863 se sešlo v Ženevě 16 států a založily organizaci, která přijala za svůj znak červený kříž a odtud i jméno. V roce 1901 byla j. H. Dunantovi za tuto myšlenku udělena Nobelova cena.
Agavecom
 

K čemu se používalo v kuchyni ságo?

      Ságo se u nás v minulosti používalo jako přísada do polévek. Ságo je škrobovitá látka původem z východní Indie, kde výchozí surovinou pro jeho výrobu byla dřeň kmene palem. U nás se ságo vyrábělo průmyslově z bramborového škrobu. Byly to tvrdé sklovité kuličky bez chuti a zápachu a horké polévce zdvojnásobily svůj objem. Neměly však žádnou biologickou hodnotu.
Agavecom
 

Vodní výtah v domě Javorina

      Ještě desítku let po druhé světové válce se nacházel v bývalé zotavovně Javorina v Mariánských Lázních na rohu Ruské a Hlavní třídy nezvyklý vodní výtah. Jeho předností byl nehlučný a velmi zvolný rozjezd. Byl v chodu asi do roku 1955, pak byl zrušen – asi neodpovídal technickým předpisům. Využíval přelivu vody – v roce 1985 jsme se obrátili na odborníka v této věci Ing. arch. J.Vančuru z Prahy, aby nám osvětlil, na jakém principu fungoval, a zda ještě takové výtahy v ČSSR existují. Nejpozoruhodnějším starým výtahem býval výtah v budově děkanství, snad přímo z doby stavby budovy (1904).
- +jaroslav schittler -
 

Odkazy na zajímavou knížku "106x Mariánské Lázně"
Knížka vyšla v roce 1990 a je souhrnem nejrůznějších zajímavostí o Mariánských Lázní.


I. Z historie Mariánských Lázní

      1. Divoké údolí pramenů (5) – 2. Hroznata, vládce kraje (6) - 3. Pověst o úšovickém hrádku (7) – Existovali tepelští Chodové ? (8) – 5. Na svém pozemku máš, drahý Antoníne, slaný pramen ! (9) – 6. Byly kdysi zdejší prameny teplé ? (10) – 7. První význační pacienti (10) – 8. Balbínovo svědectví (11) – 9. Podivuhodná disputace (12) – 10. Josef Nehr, lékařský zakladatel lázní (13) – 11. Bažinami k pramenům (15) – 12. Nehrův legendární pacient (16) – 13. První osadníci u Křížového pramene (17) – 14. Danzerovy vzpomínky (18) - 15. Jak vznikl název Mariánské Lázně (20) – 16. Zásluhy Karla Reitenbergera (21) – 17. Nehrův pokračoval (24) – 18. Rozvoj města (26) .

II. Život ve starých lázních

      19. Lázně vítaly hosty (49) – 20. Začínalo se svěcením pramenů (51) – 21. Sezóna vrcholí (53) – 22. Jaké byly Mariánské Lázně v zimě ? (55) – 23. Starosti s ubytováním (55) – 24. Návštěvy vladařů a magnátů (56) – 25. Služby lázeňských hotelů (57) – 26. Strava součástí léčení (58) – 27. Vše pro spokojenost zákazníků (60) – 28. Jak a cojídávali hosté (61) – 29. Saletty nabízely osvěžení (65) – 30. "Žaludek" lázní (65) – 31. Bavorská "Magdalena Rettigová" (66) - 32. Jak se cestovalo do Mariánských Lázní (67) – 33. První vlak po dráze František Josefa (67) – 34. Spojení s Karlovými Vary (67). – 35. Vnitřní městská doprava (68) – 36. První auto v Mariánských Lázních (69) – 37. Za rychlou jízdu před soud (70) – 38. Řezník prvním motocyklistou (71) – 39. Autobusy a autotaxi (71) – 40. Automobilismus měl své odpůrce (73) – 41. Obchody na promenádě (74) – 42. Staré vycházkové cesty (75) – 43. Kam se jezdívalo na výlety ? (80) – 44. Nechyběla kultura (82) – 45. Počátky sportu (88) – 46. Zdraví a nemocní (89) – 47. Co se píše v kurlistech ? – 48. Ženy a lázně (92) – 49. Jak se hosté bavili ? (92) – 50. Délka lázeňských pobytů (95) – 51. Platilo se na každém kroku (96) – 52. Suvenýry na počkání (97) – 53. Diskrétné péče nechyběla (100) – 54. Historii psali slavní i prostí (101) – 55. Goethovy tři letní pobyty (102) – 56. V době českého národního obrození (104) – 57. Častí návštěvníci lázní (106) – 58. Chopinovi pobyt neprospěl (109) – 59. Richard Wagner a jeho Lohengrin (109) - 60. Vyznání Jana Nerudy (110) – 61. Zážitky Marka Twaina (112) – 62. Léčebné pobyty Eduarda VII. (112) – 63. Setkání monarchů (118) – 64. Sigmund Freud nebyl spokojen (119) - 65. Z dopisů Franze Kafky (120) – 66. Zázračný rabín (121)

III. Mariánské Lázně z medicínských pohledů

      67. Svérázná klientela (122) – 68. Úroveň lázeňských lékařů (128) – 69. Ordinace u pramenů (130) – 70. Čilý život na kolonádě (132) – 71. Riziko profesa Kische (133) – 72. Široké služby lékáren (134) – 73. Některé medicínské priority (135) – 74. Přírodní léčivé zdroje (136) – 75. Minerálky na export (139) – 76. Zřídelní sůl a mýdlo (141) – 77. Uhličité koupele (141) – 78. Plynové koupele a injekce (143) – 79. Vodoléčba (143) – 80. Peloidy (144) – 81. Jak vznikly názvy pramenů (145)

IV. Zajímavosti a kuriozity

      82. Městský znak (148) – 83. Nejstarší výletní kavárna (149) – 84. První rychtář (150) – 85. Z historie kostelů (150) – 86. Nejstarší hrob (152) – 87. Mariánskolázeňská polka (152) – 88. Nejstarší lázeňská budova (152) – 89. Lokomotiva jménem Marienbad (153) – 90. Nejobávanější loupežník (153) – 91. Nejstarší dům v lázeňské čtvrti (154) – 92. Nejdelší telegram (154) – 93. Nejbohatší žebrák (154) – 94. Nejtěžší host (154) – 95. Šindelářův smrk (155) – 96. Nejbohatší host (155) – 97. Zámořský parník Marienbad (157) – 98. Kochánkova Nej- (157) – 99. Zlato v okolí (157) – 100. Smutný gigolo (158) – 101. "Král valčíků" (160) – 102. "Král pianistů" (160) – 103. "Krásnější lázně nejsou na celém světě!" (160) – 104. Arigi a letectví (160) – 105. Mariánské Lázně ve filmu (162) – 106. Vítězslav Nezval a Mariánské Lázně (163)
 

Proč má náš český lev ve znaku dva ocasy?

      Za doby knížecí se ve znacích panovníků vyskytovaly buď orlice nebo lev. Teprve Přemysl Otakar I. Začal užívat královského erbu Iva s jedním ocasem. Druhý ocas byl "darem" (jak se můžeme dočíst v Dalimilově kronice) německého císaře Otty II. Přemyslu Otakarovi I. U příležitosti jeho korunovace na českého krále v roce 1198. Od té doby byl dvouocasý lev ve znaku přemyslovského státu a tento znak přejali i další panovníci. Zdvojení ocasu bylo zčásti i módní záležitostí té doby. Dvouocasé lvy můžeme najít na z nacích mnoha panovníků celé Evropy.
Agavecom
 

Měly Mariánské Lázně zoologickou zahradu?

      Ano. Mariánské Lázně měly za první republiky vlastní zoologickou zahradu na vrchu Klinger. Provozoval ji s úspěchem jako atrakci pro lázeňské hosty za první republiky rytmistr ve výslužbě Julian Kreisel. Pocházel z Děčína a původem prý Polák. Kreisel tu zčásti zakoupil, zčásti pronajal 8 ha půdy a koncem 20. let připravil projekt ZOO. Plány zhotovili architekti Lossow a Kühne z Drážďan, realizaci provedl architekt Josef Forberich se svým zetěm ing. Gibitzem. Potřebný kapitál získal Kreisel, jak se šuškalo, z hracích peněžních automatů, které pronajímal lázním a hotelům.
      V neděli 7. června 1931 bylo mariánskolázeňské ZOO slavnostně otevřeno. Centrem areálu, ZOO AM BERG, byl dřevěný srub z hrubých smrkových kmenů, nazývaný "Old Shatterhand". Byl postaven po vzoru Divokého Západu a vybaven starými loveckými a vojenskými zbraněmi. Zoologická zahrada měla zvířata v klecích i volně ve výběhu. Byli tu shetlandští poníci, opičky makakové z Jižní Asie, velké jen 50-60 cm, výři, sýčkové, různé druhy bažantů, perličky, jihoamerický pštros, několik řvoucích pávů. Dále tu byly jelení antilopy, bůvolec stepní, malý medvěd Nasua, ale i pižmové krysy. V roce 1932 přibyli mufloni a dančí zvěř, dále orel císařský, indičtí mungové, jezevec, mýval, lama, domácí čápi, káně myšilov, jihoameričtí papoušci, emu, dále mara – málo známý vysokonohý hlodavec ze stepí Patagonie aj. Zvláštní hříčkou přírody bylo kůzlátko se čtyřmi rohy.
      Po válce byl jmenován národním správcem ZOO Jan NEKVAPIL, který byl od 29.5. 1946 též národní správce Savarinu (dnes Maxim) a kavárny na golfovém hřišti. Kolem roku 1947 ZOO vyhořela a nebyla už nikdy postavena, třebaže později Ing. Martínek choval v Městské zahradě několik zvířat, včetně staré medvědice, jako zárodek příští eventuální ZOO. V Karlových Varech bývala v šedesátých letech pěkná zoologická zahrada a rádi ji navštěvovali nejen karlovarští, ale i hosté a domácí z Mariánských Lázní.
      Velká pražská zoologická zahrada není ani největší ani nejstarší v Čechách. Největší (co do plochy) je totiž zoologická zahrada v Ostravě, která má 105 hektarů plochy. Nejstarší zoologická zahrada je v Liberci – byla založena v roce 1919 a dnes chová 1 069 zvířat a cca 140 druhů zvěře. Pražská zoologická zahrada drží primát co do počtu – žije zde na 2500 zvířat. V Čechách jsou dále ZOO v Ústí nad Labem, v Děčíně, v Jihlavě, malá ZOO Ohrada Hluboká z roku 1939. Mimořádné postavení má ZOO ve Dvoře Králové na ploše 64 ha je 2 300 zvířat.
      Nejblíže Mariánským Lázním je ZOO v Plzni. Byla založena roku 1926, dnes má 1600 zvířat, 400 druhů zvířat na ploše 21,5 ha. V roce 1999 překročil počet návštěvníků čtvrt milionu!
-rš-
 

Kdy a jak vznikla "Česká beseda"?

      Česká beseda je společenský tanec čtverylkového typu, sestavený z národních tanců. První besedu sestavil na podnět Jana Nerudy taneční mistr Karel Link v roce 1862 na hudbu Ferdinanda. Hellera. "Beseda", zprvu nový moderní tanec, později tradice, "trápila" českou mládež v "tanečních" více než sto let.
Agavecom
 

Jaká je nejvyšší stavba v Mariánských Lázních?

      Nejvyšší stavby v Mariánských Lázních byly vždy komíny. V současné době je nejvyšší stavbou komín městské teplárny (podnik Vytápění spol. s r.o.) o výšce 104 metrů. Proti němu má dominantní věž hleďsebského kostela sv.Anny pouhých 45 metrů. Ale ani náš nejvyšší komín se nemůže rovnat nejvyššímu komínu světa v Kanadě s 380 metry. Zda se realizovala projektovaná stavba maxikomína v Norilsku o výšce 770 m pro Norilský hutní kombinát, není známo.
      Mariánské Lázně neměly v minulosti mrakodrapy ani výškové domy. Ještě koncem 19.století za starosty Herziga byla povolena výška domů jen 22,5 metru. Dnešní URAL v Úšovicích spolu s EXPERIMENTEM jsou nové výškové budovy, ovšem mimo lázeňskou čtvrť - dědictví dobového socialistického slohu a architekta Mojmíra Soukupa. Ve světě byla kdysi nejvyšší EIFFELOVA VĚŽ. Byla překonána už v roce 1930 newyorskými mrakodrapy CHRYSLER (319 m) a 1931 EMPIRE STATE BUILDING (381 m). Na obalu na sousední straně Hameliky jsou nejvyšší budovy světa.
-rš-
 

GRAND HOTEL OTT – dnešní PACIFIK

      - měl původně v pozadí prázdný svah vrchu ŠPIČÁK (749 m .n.m. dnes nově Žižkův vrch).
      Tato překrásná architek-tura s mnoha prvky secese je dílem architekta Arnolda HEYMANNA z Vídně. Stavbu si zadal bohatý hoteliér Kašpar OTT, majitel největší kavárny EGERLÄNDER (Monty). Na rozích původně vlály prapory. Dnes jsou nejvyšší výzdobou dva andělé. Střídají se – jeden troubí, druhý odpočívá.
 




Příběh jednoho mrakodrapu

      V únoru začal střílet do skupiny nic netušících turistův 86. poschodí Empire State Building Alí Abu Kamal z Gazy. Zabil sedmadvacetiletého Dána a dalších šest osob zranil. Od té doby jsou při vstupu do budovy kontrolovány všechny balíčky, kabelky a kufříky. Je skutečně návštěva vyhlídkové terasy ve výšce 320 metrů nebezpečná? Jaká je odvrácená tvář tohoto kolosu ze žuly a oceli stojícího v srdci Manhattanu?
      Empire State Building je pro návštěvníky New Yorku bezpochyby magnetem. Každoročně navštíví jeho vyhlídkovou terasu tři milióny lidí. Na svatého Valentýna se tu koná řada svateb. Na druhé straně si však více než 2000 nájemců stěžuje na přehnané nájemné a špatnou údržbu budovy.
      Málokdo ví, že v 30. letech sloužil mrakodrap jako nástupiště pro zaoceánské vzducholodi. Zdá se to neuvěřitelné, ale pasažéři skutečně ve 102. poschodí vystupovali ze vzducholodě a pokračovali dolů věží z ocele.
      Terasa mrakodrapu přitahovala i sebevrahy. Do roku 1947, kdy byla instalována ochranná drátěná síť, spáchalo sebevraždu skokem dolů dvanáct osob. Přesto i nadále dochází bohudíky většinou k neúspěšným pokusům o sebevraždu. Jeden ze sebevrahů jakoby zázrakem přežil svůj skok do hlubiny díky větru, který ho zavál na římsu.
      V roce 1945 se v mlze Páté Avenue ztratila stíhačka B-25 a narazila do budovy ve 79. patře. Naštěstí byla sobota a v kancelářích se nepracovalo. Mezi 14 mrtvými byli především chodci, kteří právě procházeli pod mrakodrapem. V roce 1988 založila dvojice pyromanů na terase dva požáry. O dva roky pozdě ji bylo 38 osob zraněno za požáru, který vypukl v 51. poschodí. V roce 1995 vy buchl ve sklepě transformátor a výsledek? Dvaadvacet zraněných údržbářů.
      A zajímavost na závěr. Empire State Building se mnohokrát objevil na filmovém plátně. Připomeňme si třeba jen slavného King Konga a Supermana.
 

Stále výš a výš

      Vůbec první mrakodrap byl v Chicagu u jezera Michigan po staven v roce 1885. Od roku 1893 však chicagská radnice zakázala stavby vyšší než 40 metrů, a tak štafetu převzal New York.
      Zlatý věk mrakodrapů nastal ve 30. letech. V roce 1930 je v New Yorku dokončen Chrysler (319 m) a jen o rok později Empire State Building (381 metrů a 102 pater). Ten si udržel světový rekord po celých čtyřicet let. Byl překonán v roce 1972 World Trade Centrem (417 m). V roce 1974 získává světové prvenství opět Chicago - mrakodrap Sears měřil 443 metrů!
      Dnes je nejvyšší budovou na světě 450 metrů vysoký dvouvěžový mrakodrap v malajském hlav ním městě Kuala Lumpuru. O finančním rozmachu a snad i exhibicionismu asijských zemí svědčí i skutečnost, že z deseti nejvyšších budov světa jich šest je v Asii (z to ho čtyři v Číně).
      Evropa nebyla pro mrakodrapy nikdy zemí zaslíbenou. Až do devadesátých let držely evropský rekord moskevská univerzita (239 m) a varšavský Palác kultury (231 m).
      V roce 1990 byla ve Frankfurtu nad Mohanem dokončena Veletržní věž (257 metrů), jejíž evropské prvenství letos převzalo v témže městě sídlo německé Komerční banky (259 m).
      Tím vše zdaleka nekončí. Brzy budou zahájeny stavební práce na mrakodrapu WFC v Sanghaji (460 m). A vize budoucnosti je na dosah ruky. Britský architekt Norman Foster navrhl pro Tokio kónickou stavbu Milenium o výšce 840 metrů! Krize na japonském trhu s nemovitostmi však odsunula realizaci tohoto odvážného snu na neurčito.

 

Zaniklé komíny v Mariánských Lázních

      Dva vysoké komíny na pohlednici z 5. června 1908 patřily dvěma léčebným centrům - Novým a Centrálním lázním. Oba lázeňské areály zářily ještě novotou a jejich komíny mimořádné výšky tehdy představovaly technický pokrok a modernost zařízení. Komín na dvoře Centrálních lázní ostatně stával ještě za našich dob než byl stržen (v 60. letech ?).
 

Pohlednice Egerländeru (MONTY) z 28. srpna 1908 ukazuje jiný vysoký komín v Mariánských Lázních.


 

HAMELIKA, měsíčník vlastivědných materiálů z Mariánskolázeňska. Připravil Ing. Richard Švandrlík, Mariánské Lázně, E-mail: hamelika.svandrlik@worldonline.cz, internet: www.webpark.cz/hamelika. Číslo sedmé XXV. ročníku HAMELIKY z 31. srpna 2001 - pořadové číslo 317. (od roku 1973).